Desetiletí českého filmu v 10 nej: nedokončené fantasy, šmejdi a šest hodin rozjímání o společnosti
Jakým českým filmům se v uplynulé dekádě nejvíce dařilo? Přinášíme trochu netradiční přehled deseti zástupců tuzemské kinematografie, kterým se mezi lety 2010 až 2019 podařilo nějakým způsobem uspět. Ať už to bylo proto, že byli nejdelší, nejsledovanější, nebo třeba získali nejvíce cen Český lev.
Nejoblíbenější: Pásky z Nagana (2018)
95 % po více než sedmi tisících hodnoceních. Tak si zatím na Československé filmové databázi (ČSFD) vede dokumentární snímek Pásky z Nagana (The Nagano Tapes). Jednoznačně mu tak patří přední příčka v žebříčku divácky nejoblíbenějších snímků posledních deseti let.
Film Ondřeje Hudečka zachycuje olympijský hokejový Turnaj století v japonském Naganu z roku 1998, tedy událost, kdy se podle známých komentátorských slov „přepisovaly dějiny“.
Nejsledovanější: Anděl Páně 2 (2016)
Tři a půl milionu. Tolik diváků si na Štědrý večer v roce 2017 pustilo Anděla Páně 2, jak tehdy Radiožurnálu potvrdil programový ředitel České televize Milan Fridrich. Snímek Jiřího Stracha se tak stal nejsledovanější pohádkou za posledních 15 let — a zároveň nejsledovanějším pořadem roku. Tím druhým byl Anděl Páně, vysílaný o den dříve.
Nebyl to ale jediný úspěch, kterého ten rok výpravný příběh o andělu Petronelovi (Ivan Trojan) a čertu Uriášovi (Jiří Dvořák) dosáhl. Už do kina na něj totiž přišel více než milion lidí. S tržbou přes 100 milionů korun se zase prodral do čela tabulky komerčně nejúspěšnějších filmů z domácí produkce. Od té doby ho dokázal překonat jediný snímek (viz níže).
Jen pro zajímavost: podle Unie filmových distributorů (UFD) drží rekord nejnavštěvovanějšího českého filmu pohádka Pyšná princezna z roku 1952. V kinech ji zhlédlo 8,2 milionu diváků.
Nejvýdělečnější: Ženy v běhu (2019)
Stačilo pouhých 42 dní, aby na komedii Martina Horského přišel do kina milion diváků. Podle distribuční společnosti Bioscop se to v tak krátké době nepovedlo žádnému jinému českému snímku od roku 1992. Podle UFD to rovněž znamená, že jsou Ženy v běhu nejúspěšnějším filmovým debutem od stejného data. Dosud v této kategorii vedli Účastníci zájezdu Jiřího Vejdělka.
Vyprávění o matce (Zlata Adamovská) a jejích třech dcerách (Tereza Kostková, Veronika Khek Kubařová, Jenovéfa Boková), které se rozhodnou společně začít trénovat na maraton, vydělalo necelých 200 milionů korun. Tím podle UFD překonalo nejen tuzemské hrubé tržby pokračování Anděla Páně, ale i třeba superhrdinského blockbusteru Avengers: Endgame, který se letos stal nejvýdělečnějším filmem historie.
Recenzi na Ženy v běhu si můžete přečíst zde.
Nejdražší (nedokončený): Poslední z Aporveru (?)
Příští léto by mělo do českých kin vstoupit historické drama Jan Žižka v režii Petra Jákla. S rozpočtem kolem půl miliardy korun se stane nejdražším filmem české kinematografie. Do té doby se může z titulu těšit dosud nedokončený Poslední z Aporveru.
Nejdražší český film se nedočkal premiéry, jeho tvůrci půjdou před soud. Jsou podezřelí z dotačního podvodu
Číst článek
První informace o přípravách fantasy snímku, který měl podle megahitu Jamese Camerona Avatar kombinovat živé herce s kresleným animovaným prostředím, se objevily už v roce 2009. Tehdy ještě byly náklady na jeho natočení odhadovány na 80 milionů korun.
Původně mělo mít dobrodružství Rybliho a Maysu, kteří se společně snaží zachránit svět Aporveru před zkázou, premiéru v roce 2012. Termín se následně několikrát posunul. Film dodnes není hotov.
Poslední z Aporveru se letos opět dostal do médií poté, co Deník N přinesl zprávu, že státní zástupce obžaloval trojici tvůrců – režiséra Tomáše Krejčího, producenta Jiřího Košťála a jednatele společnosti CZ PAP Petra Hemmra, který se měl podílet na postprodukci filmu – kvůli dotačnímu podvodu ve výši 240 milionů korun.
Nejdéle natáčený: Strnadovi (2017)
Co se délky natáčení týče, nemá dokumentární časosběrná metoda konkurenta. Když se tedy vezme, že režisérka Helena Třeštíková začala manžele Ivanu a Václava Strnadovi se svou kamerou sledovat v roce 1980, tak dokončit snímek Strnadovi trvalo více než 35 let.
Společné soužití majitelů prodejny s nábytkem a později také život jejich dětí zachycovaly tři cykly dokumentární série Manželské etudy. Celovečerní film Strnadovi na ně navázal a zároveň ukázal další, do té doby nezveřejněné momenty z jejich manželství. Třeštíková se v rozhovoru pro Českou televizi přiznala, že by s dvojicí ráda natáčela dál.
Nejdelší: Komunismus a síť... (2019)
K nejdelšímu českému filmu pochopitelně patří nejdelší český trailer. Tvrdí to aspoň tvůrci více než čtyřminutové upoutávky na nový filmový román Karla Vachka. Jeho stopáž čítá 335 minut neboli téměř šest hodin.
Esej, jejíž celý název zní Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie, rozebírá ve čtyřech částech současnou politiku, filozofii, náboženství i umění. V koláži osobních vzpomínek, inscenovaných výjevů a archivních záběrů hledá Vachek způsoby, jak udělat svět lepším místem k životu. Velké naděje přitom vkládá do počítačové sítě.
„Je to o tom, že když máte síť, fakticky můžete svět organizovat bez zastupitelů, už před 15 lety se scházeli na loukách a (expremiér Jiří) Paroubek je pronásledoval policií a také se svolali jen telefony. Totéž se děje teď v Paříži, když protestují žluté vesty,“ přiblížil Vachek svou vizi.
Nejoceňovanější: Masaryk (2016)
Rekordmanem v počtu získaných filmových cen Český lev se při 24. ročníku jejich udílení stalo drama Masaryk. Snímek o posledních letech života syna prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka si dohromady odnesl 12 sošek včetně té pro nejlepší český film roku, čímž převzal dosavadní prvenství Hořícímu keři, který jich o tři roky dříve získal jedenáct.
Drtivé vítězství vyvolalo diskusi o tom, zda by se neměla změnit pravidla soutěže, kterou každoročně pořádá Česká filmová a televizní akademie (ČFTA). Kritika vycházela z toho, že snímek do předávání skoro nikdo neviděl. Promítal se totiž pouhých sedm dní před koncem roku v jediném kině. Dnes už by se podle pravidel už do soutěže bez oficiální premiéry nedostal.
Zda si Masaryk tolik ocenění zasloužil, se tehdejší zpravodajský web Českého rozhlasu ptal v anketě šesti filmových kritiků. Jak odpovídali, zjistíte v článku. Recenzi na drama Julia Ševčíka si pak můžete přečíst zde.
Nejdiskutovanější: Šmejdi (2013)
„Každý den křižují Českou republiku autobusy plné seniorů, kteří na předváděcích akcích podstupují nátlak, výhrůžky a šikanu. V některých případech i fyzické napadání. Jsou oběťmi mistrně vystavěné manipulační show, u které snad ani nejde o nic jiného než připravit seniora o peníze.“
Tímto komentářem začíná celovečerní dokument Silvie Dymákové. „Nebyl asi tak umělecky zásadní, dělali jsme ho hodně na koleně nebo používali skryté kamery a tak, ale důležité je, co nakonec spustil…“ zhodnotila zpětně snímek Šmejdi jeho producentka Hana Třeštíková ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Stížnosti na energetické šmejdy. Vydávali se za pracovníky obchodní inspekce a nutili lidi k podpisu
Číst článek
„To je úspěch, který nejde vynahradit diváckým zájmem nebo dokonce penězi. To je něco, co budu navždy považovat za věc, která se povedla, ze které mám radost a která doopravdy zafungovala.“
Označení „šmejdi“ se postupně ujalo jako pojmenování pro neseriózní podnikatele, kteří za použití klamavých obchodních triků nebo nátlaku nabízejí několikanásobně předražené zboží proti srovnatelným výrobkům v kamenných obchodech.
V lednu 2014 začala platit novela zákona o ochraně spotřebitele, která dala České obchodní inspekci širší pravomoci nad pořádáním předváděcích a prodejních akcí. Takzvaní šmejdi si ale od té doby našli jiné metody podvodného zisku.
Nejúspěšnější na festivalech: Křižáček (2017)
„Křišťálový glóbus zůstává po 15 letech doma.“ Tímto titulkem informoval server iROZHLAS.cz v červenci 2017 o tom, že v hlavní soutěži Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech zvítězil poprvé od Roku ďábla Petra Zelenky český snímek.
Meditativní drama o otcovství ve formě středověké road movie natočil Václav Kadrnka na základě epické básně Jaroslava Vrchlického s názvem Svojanovský křižáček. Křižáček později obdržel devět nominací na ceny Český lev, z nichž proměnil pouze tu za nejlepší hudbu.
Nabarvené ptáče (2019)
Čtvrt století neměla tuzemská kinematografie svého zástupce v hlavní soutěži Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách. Letos to změnilo černobílé drama Nabarvené ptáče režiséra Václava Marhoula. O cenu Zlatý lev se utkalo například se snímky Joker nebo Ad Astra. Z přehlídky si nakonec odvezlo cenu studentské poroty Film pro UNICEF.
Nabarvené ptáče od začátku rozpoutává kontroverze. Kvůli jeho násilným scénám při novinářské projekci v Itálii odcházeli ze sálu lidé. Různorodých reakcí se dočkal také u české kritiky a veřejnosti.
Česká filmová a televizní akademie ho v září vyslala jako adepta na nejlepší cizojazyčný snímek na Oscary. V polovině prosince americká Akademie filmového umění a věd oznámila, že se Marhoulův snímek probojoval do užších nominací, tedy desítky nejlepších neanglicky mluvených filmů uplynulého roku. Recenzi na snímek si můžete přečíst zde.
