Vánoční strom na náměstí Svobody není jen symbol Vánoc, ale také připomínka dojemného vánočního příběhu s dobrým koncem, který se udál přesně před sto lety. Osud sedmnáctiměsíční holčičky Lidušky, kterou promrzlou a odloženou v lese nalezl novinář Rudolf Těsnohlídek se svými přáteli, dojímá i století poté, co se odehrál.

Odpoledne 22. prosince 1919 si spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek vyšel spolu se svými přáteli, budoucím výtvarníkem Františkem Koudelkou a soudním úředníkem Josefem Tesařem, do lesa v Bílovicích nad Svitavou, aby si uřízli vánoční stromek. Ve stráni nedaleko myslivny však uslyšeli sténání. 

Protože si mysleli, že jej vydává umírající srna, rozhodli se tam vypravit a zkrátit její utrpení. K jejich překvapení však pod stromem našli sedmnáctiměsíční, téměř zmrzlou holčičku Lidušku, kterou tam odložila její zoufalá matka. Ta žila v bídě bez prostředků a nevěděla, jak se o ni dál postarat.

„Viděli jsme před sebou v tu chvíli jen rozložitý smrk. Blížíce se k němu, seznali jsme, že sten je slábnoucím pláčem dítěte. Strnuli jsme úlekem. Když jsme rozhrnuli poslední větve podrostu, spatřili jsme hrůzu větší, než jsme očekávali. Leželo tu malé robátko, nahé, jen čepeček na hlavě a košilku rozhalenou na špinavé, tenké peřince a nepatrná dolinka mezi tuhými kořeny byla mu kolébkou, jeslemi tohoto Betléma. Malé tělíčko zmodralo již mrazem,“ popsal Těsnohlídek u Zemského trestního soudu v Brně nález děvčátka.

Zachránci holčičku odnesli na četnickou stanici v Bílovicích. Vrchní strážmistr s manželkou Lidušku vykoupali a oblékli, bílovický sedlák ji pak odvezl do nemocnice, protože kašlala. 

Čtyři dny poté vyšlo najevo, že matka malé Lidušky je pětadvacetiletá svobodná Marie Kosourová a otec neznámý ruský válečný zajatec z první světové války. Kosourovou za tento čin soudil Zemský trestní soud v Brně a vyměřil jí trest pět měsíců těžkého žaláře. Matka se sice hájila, že čekala za stromem, dokud dítě někdo nenajde. Podle soudce však nalezení holčičky v lese byla spíše náhoda. Zachránci navíc potvrdili, že dítě našli už promrzlé. 

Dojemný příběh nalezené Lidušky naštěstí patří k těm se šťastným koncem. Ujali se jí manželé Polákovi, kteří žili v Brně na Cejlu a sami děti neměli. Ona tak mohla prožít spokojený život. 

Vznikla tím tradice pomáhat potřebným o Vánocích

Byl to právě tento příběh nalezené Lidušky, jenž u novináře Rudolfa Těsnohlídka vyvolal zvýšený zájem o osudy opuštěných dětí a sirotků. Uvažoval, co by se pro takové děti dalo udělat. Coby obdivovatel skandinávské kultury Těsnohlídek přišel s myšlenkou vztyčit v Brně vánoční strom republiky, což byl na severu častý obyčej. 

Dne 6. prosince 1924 tak byl za účasti Těsnohlídka v bílovickém polesí skácen vybraný smrk, s velkou slávou převezen do Brna na náměstí Svobody, aby se 13. prosince mohl jako první vánoční strom republiky v celé své kráse rozzářit. 

Tím u nás začala tradice obdarovávání chudých a potřebných v době vánoční. Po vzoru z Dánska podnítil Těsnohlídek vznik tradice vánočních stromů republiky, díky níž lidé dodnes dobrovolně přispívají sociálně slabým. 

Sbírky pro opuštěné děti pod vánočními stromy, jichž se ujal Český červený kříž, přinesly už v prvních letech dostatek peněz pro splnění dalšího Těsnohlídkova snu, tedy postavit dětský domov v Brně. Tak se také stalo a základní kámen dětského domova Dagmar byl položen 8. prosince 1928. Dodnes nese jméno dobrotivé dánské královny Dagmar, dcery českého krále Přemysla Otakara I.

V duchu Těsnohlídkovy tradice pokračuje Český červený kříž dodnes. Lidé mohou přispět do kasičky pod vánočním stromem na náměstí Svobody. Zůstane tam do 10. ledna, kdy se bude strom odstrojovat. 

„Každoročně se daří vybrat podobnou částku kolem 600 až 700 tisíc, za což jsme velmi vděční. Každý rok je víc a víc různých sbírek a ti, kteří chtějí přispět, mají mnoho možností,“ řekla ředitelka brněnské pobočky Českého červeného kříže Ivana Holásková. 

Sbírka respektuje původní záměr podporovat děti, a to nejen ty opuštěné. Vybrané peníze tak poputují k SOS vesničkám, ale i dětem se zdravotním postižením nebo jako příspěvek na ozdravné pobyty pro děti.