Mats Hummels: Slavia v naší skupině Ligy mistrů vůbec nebyla jen tak do počtu!

Šlo o přestup letošního léta mezi bundesligovými kluby. Obránce Mats Hummels přestoupil z Bayernu Mnichov do Borussie Dortmund. Ještě pikantnější je, že už podruhé. Poprvé se tak stalo před jedenácti lety, kdy tehdy devatenáctiletý Hummels neměl jisté místo v kádru Bayernu. Tak šel nejdříve na hostování do Borussie, kde se vypracoval až na kapitána. Pak se vrátil do Mnichova a letos v létě přišel opět do Dortmundu. Nejen o tom, ale také o Lize mistrů se Slavií mluvil Hummels v rozhovoru pro německý magazín Kicker.

Dvakrát jste působil v Bayernu Mnichov, dvakrát v Borussii Dortmund. Kde jste vlastně doma?

To budu moci zodpovědět až po konci mé kariéry. Ale oba kluby se na mém soukromí velmi podílely a ještě podílí, ačkoliv mezi nimi nepanuje úplně ten nejlepší vztah. 

Co vás v létě přitáhlo do Dortmundu?

Zaprvé vynikají mužstvo. A pak také ty tři přestupy, které vedení Borussie udělalo ještě přede mnou. Julian Brandt, Thorgan Hazard a Nico Schultz kádr týmu ještě více posílili. To mě ujistilo, že se v Dortmundu jde správnou cestou, že to bude fungovat i na hřišti a že můžeme hrát atraktivní fotbal. Ale přesvědčil mě především šéf Borussie Hans-Joachim Watzke tím, jakou bych měl mít v týmu roli. To pro mě byl velmi pádný argument.

Karl-Heinz Rummenigge z Bayernu Mnichov mluvil o tom, že klub na vás dostal několik nabídek ze zahraničí. Uvažoval jste o nich?

Ano, objevily se, ale kvůli vztahu, který jsem s Borussií měl, kvůli roli v týmu a kvůli kádru mi bylo jasné, že pokud z Mnichova odejdu, tak do Dortmundu.

Sportovní ředitel Borussie Michael Zorc to nazval „odvážným sportovním rozhodnutím“, kdežto tehdejší trenér Bayernu Niko Kovač to považoval za útěk před stoperskou dvojicí Niklas Süle – Lucas Hernández. Pláchnul jste před konkurencí?

Ne, tak to skutečně nebylo. Ale nemá cenu to více rozebírat.

Souhlasí, že jste s panem Watzkem byli v kontaktu i během těch tří let, kdy jste hrál u největšího konkurenta – v Bayernu Mnichov? Takže ten návrat nebyl až taková náhoda?

Ano, volali jsme si, psali. Ne denně, ale pravidelně. Ozval se třeba, když se mi nedařilo. To mě vždy potěšilo a dodnes to oceňuji. I já jsem se mu v určitých situacích ozýval. O tom, že mi Borussia nebyla jedno ani během mého působení v Bayernu, se vědělo a já jsem se tím nijak netajil.

Bývalý trenér Borussie i Bayernu Ottmar Hitzfeld prohlásil, že takový typ jako vy Dortmundu chyběl. Cítíte se více jako obránce, nebo jako vůdčí osobnost?

To nechci posuzovat. V životě plním to, co se ode mne očekává. Tedy dobře hrát, převzít odpovědnost, když se nedaří a v těžkých situacích pomoci ostatním.

Znamená to taky, že jste měl do Dortmundu přenést tzv. vítěznou mnichovskou mentalitu? Jejich sedm titulů, na třech jste se i podílel, mluví za vše.

Nechci to vztahovat na jeden klub, ale ano, asi se ode mne čeká, že kolem sebe rozšířím chuť po vítězství. Všichni v Dortmundu musíme uznat, že vítězná mentalita z Mnichova existuje. To vidíme už skoro čtyřicet let. Proto je mým cílem Borussii ještě více posílit.

Jak silný může být váš vliv na hřišti i mimo něj tím, že jste kapitánem Borussie Dortmund?

Nejdůležitější je mít výkonnost. S pak pomáhat mužstvu. Musím pořád, i v tréninku, ukazovat, že jedu na plný plyn, že nic neodfláknu. Chci vyhrát v každém, i tréninkovém, souboji. Umění fotbalu je zachovat klid v těžkých fázích a pak odvést maximum s míčem, nebo proti němu. Což se týká hlavně mě jako obránce. A pokud funguje útočná mašinérie Borussie, pak se můžeme na ty naše hochy vpředu krásně dívat. (smích)

S jakým cílem jste tedy vstupovali do Ligy mistrů?

Chtěli jsme dojít dál než v poslední sezoně. (Borussia Dortmund vypadla v osmifinále s pozdějším finalistou Tottenhamem Hostpur – pozn. aut.). A pokud bychom měli vypadnout, tak až po boji.

Borussia se dostala do skupiny s dalšími dvěma vítězi Ligy mistrů a Slavií Praha. Jak jste to viděl?

Zjistili jsme, že to vůbec nebyla jednoduchá skupina. S bodem v prvním domácím utkání proti Barceloně jsme nemohli být spokojení, stejně jako s porážkou v Miláně. Ještě že jsme pak obrátili domácí duel s Interem. A Slavia nám dvakrát ukázala, že ve skupině nebyla jen tak do počtu. Hrála velmi dobře, bez ohledu na to, že jsme v Praze vyhráli 2:0 a v Dortmundu pak 2:1.

Celý obsáhlý rozhovor s Matsem Hummelsem si můžete přečíst v novém čísle magazínu HATTRICK, které vyšlo ve čtvrtek 12. prosince 2019!