Svitavský betlém jako takový vlastně nikdy neexistoval. Na 600 malebných dřevěných postav a dokonale zpracovaných budov, které se zrodily v hlavách z velké části neznámých autorů, vzniklo v rodinách svitavských řezbářů mezi lety 1826 až 1942.
Že Svitavy měly dlouholetou betlémářskou tradici, svědčí i fakt, že zde před druhou světovou válkou fungoval spolek přátel betléma zvaný Krippenfreude. Svitavský profesor Anton Mudrak v té době spočítal, že ve městě je 49 majitelů velkých betlémů, těch menších bylo nepočítaně. Podle dobových zpráv se ještě na konci války stavělo ve městě na 400 jesliček.
Poválečný odsun Němců však pro většinu z nich znamenal zkázu. Některé figurky skončily jako dětské hračky, budovami si lidé zkrášlovali zahrady a ty ostatní, když měly štěstí, byly přinejlepším vystaveny v oknech mezi květináči.
Některé betlémy si jejich původní majitelé na úkor jiných věcí odnesli do nového domova. Díla stvořená ve Svitavách lze tak dodnes obdivovat v německém Essenu, Göppingenu, v Uměleckoprůmyslovém muzeu ve Vídni, v Kanadě či Brazílii.
Zkonfiskované betlémy, které ve Svitavách zbyly, dva roky po válce nově vzniklé muzeum poprvé zcelilo do jednoho souboru a na několik let i vystavilo. Na přelomu 50. a 60. let Budigovu vilu, kde sídlilo muzeum, napadla dřevomorka.
Figurky bez ladu a skladu uložené v krabicích skončily po dobu osmileté rekonstrukce muzea ve vlhkém sklepě.
Do nově přetvořeného muzea dělnického hnutí už betlém ideově nezapadal a řešilo se, co s ním. Jen díky několika málo jedincům z Východočeského muzea v Pardubicích neskončil na skládce a ve velmi špatném stavu byl převezen do Pardubic, kde se stal součástí sbírek.
Do Svitav se po vleklých jednáních vrátil až v roce 2012, kdy byl alespoň z části vystaven.
První etapa snah o záchranu betléma, úzce spojeného s nelehkou historií města, skončila před čtyřmi lety, kdy byl definitivně převeden do majetku svitavského muzea a ministerstvo kultury ho prohlásilo za kulturní památku.
Restaurátoři jsou za půlkou
Od té doby se už povedlo zrestaurovat více než polovinu figur a architektury. Od začátku u oživení svitavského betléma stojí betlémář Kamil Andres a restaurátoři Petra a Šárka Bergerovi.
„Naše muzeum s odborníky spolupracuje od chvíle, kdy se do Svitav betlém vrátil. Kamil Andres se podílí na celkové rekonstrukci tohoto unikátu a svitavskému betlému vrací pohyb. Významnou část betléma totiž tvoří mechanika. Jde o 60 složitějších sestav, pohyblivých staveb či jednotlivých figur,“ řekla k obnově betléma ředitelka Městského muzea a galerie ve Svitavách Monika Čuhelová.
Některá torza původních pohybových mechanismů muzejníci našli ve sklepě. „Je až neuvěřitelné, že je restaurátor dokázal opravit a rozpohybovat. Bergerovi pracují na záchraně polychromované architektury a figur. Není to jednoduchá práce. Mnoho věcí musí být vytvářeno podle předlohy znova,“ dodala Čuhelová.
Kamil Andres dal za svůj život dohromady 25 betlémů, z toho nejvíce času mu zabralo restaurování slavného Proboštova betlému v třebechovickém muzeu betlémů. Letos v září se přestěhoval do Svitav, aby za pomoci svitavských muzejníků začal modelovat finální podobu svitavského betléma.
Když muzejníci začali budovat na provizorních stolech město a zaplňovat jej budovami, jeskyní se Svatou rodinou, andělskou hudbou, stády ovcí, královským průvodem, řemeslníky, sami byli překvapení, jak velký betlém sestavili. Čtyřmetrová ochutnávka betlému s působivými dálinami, která byla k vidění v atriu muzea od roku 2012, byla sotva třetinová.
„Původně jsme plánovali, že by betlém mohl být dlouhý asi deset metrů, ale teď už víme, že to bude patnáct metrů a bude vysoký dva a půl metru. Bude opravdu monumentální,“ dodala ředitelka muzea k finální podobě betléma, který svoji velikostí předčí i slavný třebechovický betlém.
Stovky figur a staveb stojí zatím na holých polystyrenech
Nyní je už celé dílo sestavené do podoby, na které se příliš věcí měnit nebude. Dlouhý betlém sestavený do písmene L je rozdělený do šesti bloků. Zatím stojí na provizorním polystyrenovém podstavci, na němž Kamil Andres zaměřuje velikost a pozici každé figurky a budovy.
„Zaměřování jednotlivých bloků bylo tak složité, že jsem musel celý měsíc sestavovat vlastní laserový stativ na měření. Šedesát plánovaných mechanik bude pohánět jeden jediný motorek,“ přiblížil průběh restaurování Andres.
Až po kompletním nafocení, zaměření a detailním zakreslení bude betlémář vyrábět finální konstrukci včetně propojení jednotlivých mechanik. To by mělo nastat v příštím roce, kdy by celý betlém měl být sestěhován do nových prostor na svitavském náměstí.
„Přes tři miliony korun jsme do betléma už dali. Na příští rok hodláme investovat 1,5 až 2 miliony korun. Pořád máme rok 2022 jako finální pro jeho dokončení,“ dodala Čuhelová.
Kdo by chtěl betlém v jeho skutečné, byť ještě ne zcela finální podobě vidět, má příležitost ve svitavském muzeu, kde je do 12. ledna otevřena výstava Nad betlémem vyšla hvězda.
