Plánů na využití je spousta, osud Hanáckých kasáren však zůstává nejistý

  17:00
Jedna z největších budov v centru Olomouce, letos přesně 175 let stará Hanácká kasárna, je už roky prázdná. Plánů na její využití je celá řada. Zda se ale některý promění ve skutečnost, dnes nedokáže nikdo s jistotou říct.

Hanácká kasárna Olomouc | foto: Tomáš FraitMAFRA

Přitom se ještě v roce 2015 ohledně budoucnosti kasáren zdálo vše jasné. Armáda, jež tu přes 170 let velela, se stáhla, stát zveřejnil soupis šestnácti olomouckých poboček svých úřadů, které tu měly sídlit a vytvořit tak z klasicistní vojenské budovy „superúřad“.

Ten ale stále neexistuje, obrovská kasárna jsou nevyužitá a stát zvažuje, jestli „superúřad“ v Olomouci raději nepostaví na jiném místě.

„V současnosti zvažujeme všechny varianty. Jak umístění úřadů v Hanáckých kasárnách, tak výstavbu nového areálu v Polské ulici. Tady jde o státní pozemek, jenž je vyhodnocen jako nejvhodnější z volných parcel,“ popsal Radek Ležatka, mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), jenž rozlehlá pětipatrová kasárna na třídě 1. máje nyní spravuje.

Kasárna od armády převzal stát de iure v květnu 2017, v té době již byla Hanácká – dříve Špitálská – kasárna zhruba tři roky prázdná.

Armáda je v Olomouci postavila v letech 1838 až 1844, sloužit měla i jako nemocnice. Podle historika Michaela Viktoříka kvůli nim bylo vyrobeno více než dva tisíce lůžek.

Možné prostory pro SEFO?

Prozatím naposledy bylo o Hanáckých kasárnech slyšet letos na podzim, a to ve spojitosti s nástupem nového ředitele olomouckého Muzea umění Ondřeje Zatloukala. Do funkce ho začátkem září uvedl tehdy nový ministr kultury Lubomír Zaorálek, jenž tak ukončil válku, kterou mezi muzeem a resortem rozpoutal předcházející ministr Antonín Staněk.

Řeč při té příležitosti přišla také na projekt Středoevropského fóra (SEFO), jež muzeum dlouhodobě připravuje a chce pro něj podle plánů architekta Jana Šépky postavit za téměř 600 milionů korun moderní budovu ve známé proluce vedle svého sídla v Denisově ulici. V září se však na veřejnosti objevila alternativa – umístit SEFO právě do nedalekých Hanáckých kasáren.

Rozhodnuto však stále není, míč je v tuto chvíli na straně ministerstva kultury. „Nemáme konkrétní informaci. Stále se to řeší, jednání pokračují. Je to po všech stránkách velmi složitá věc,“ podotkl nyní ředitel Zatloukal.

V rozhovoru pro MF DNES však nedávno popsal, že by přebudování kasáren na SEFO trvalo déle než již z podstatné části připravená stavba v proluce a bylo by o stamiliony dražší.

„Máme zpracovanou objemovou studii na rekonstrukci Hanáckých kasáren, stála by 930 milionů korun,“ řekl Zatloukal, jenž má ve spojitosti s obrovskou budovou strach, že by posléze hrozilo sestěhování celého muzea do kasáren.

„Mohla by se pak objevit úvaha, že by stávající budovy, které muzeum zvelebilo a udržuje, bylo možné prodat. A to je za mého vedení naprosto nepřípustné,“ dodal Zatloukal.

Nebo místo Namira?

O využití kasáren přemýšlí také na olomoucké radnici. Ta hledá zázemí pro své úředníky, kteří doposud sídlí v dlouhodobě kritizovaném pronájmu v budově Namiro. 

Olomoucký primátor Miroslav Žbánek tak v tuto chvíli čeká na rozhodnutí, zda někdejší vojenskou budovu obsadí SEFO či nějaká jiná státní instituce.

„Pokud by ale jiný zájemce nebyl, tak by tuto možnost město v návaznosti na hledání nového sídla magistrátu zvážilo,“ říká primátor.

„Pro nás by byl ideální bezúplatný převod kasáren na město, aby se tento objekt znovu oživil. Bylo by potřeba udělat zde studii využitelnosti a investičních nákladů, kolik by stála rekonstrukce. Prozatím je to ale čistá teorie. Nevím, v jakém reálném stavu tato stavba je,“ upozornil Žbánek.