Z učňáku na Oxford, pak do služeb Gordona Ramsaye: Čech Štěpán Marhoul vede 15 restaurací v Singapuru!

Ťukali si na hlavu

„Štěpán chtěl být vždycky nejlepší. Proto taky opustil tak záhy fotbal. Dozvěděl se totiž od fotbalových expertů, že je sice technicky docela  třída, ale má pro fotbal příliš subtilní, nefotbalovou postavu,“ vzpomíná starší z Marhoulů. Pak ovšem Štěpán všechny šokoval, když se rozhodl vyučit „obyčejným číšníkem“. „Asi po roce učení v Malostranské besedě mi ale řekl: Je tu moc velká pohoda. Stačíme v pracovní době i hrát pingpong. Musím jít někam, kde bych se něco naučil! A šel,“ popisuje tatínek.

Mnozí si ťukali na hlavu. Kdyby prý šel alespoň na střední školu. Alois Marhoul ale synovi nijak nebránil. Než se Lojza totiž stal literátem, býval sám kuchařem a provozním – a tak moc dobře ví, že i v pohostinství to dnes někam dotáhne jen ten, kdo má specifické znalosti a vůli. Pomohl tedy synovi nejprve  najít učňovské místo ve skutečně v prvotřídním podniku v Praze- a pak mu schválil i plán, že vystuduje vyšší hotelovku v dánské Kodani.

Ani on ani syn tehdy netušili, jak Štěpánovi toto studium obrátí život nejen v profesní, ale i v soukromé oblasti.

Utrpení Češky Pavlíny (36) na Novém Zélandu: Každodenní boj o přežití v opuštěné chatce

Mexická svatba

Když Štěpán dánskou školu úspěšně dokončil, naskytla se mu dokonce příležitost jít studovat ekonomiku veřejného stravování v Oxfordu. Díky dobrým výsledkům mu totiž část studijních nákladů přislíbila platit Evropská unie, na druhou část školného si mohl vydělat souběžnou brigádou. Ještě než se však vydal na studovat na veleslavnou oxfordskou univerzitu, měl příležitost v rámci školní praxe navštívit i Mexiko.

Nějakou dobu tam tvrdě pracoval- a pak se pokusil procestovat tuto zemi. Díky tomuto výletu našel  manželku. „Z přespání v hotelu u známé, kterou mu doporučil kamarád z Dánska, se ale vyklubala láska jako trám: „Když se loučili, Yiyeksi mu řekla, ukaž mi kudy a kam pojedeš, za tři dny tě doženu! Dohnala. Pět dnů nato ho představila mamince, která jejich vztah schválila.“ Když pak po čase přijeli do Mexika i Štěpánův tatínek Alois a maminka Dana, konala se pravá mexická svatba.

Pečeme na poslední chvíli: Zkuste makronky s vanilkovou náplní, pomerančové nebo šlehačkové cukroví!

Čeština versus navajština

Pokud jméno Yiyeksi neumíte ani přečíst, natož vyslovit, nedivte se. Štěpánova manželka je totiž Navajka, příslušnice indiánského kmene, který má nejsložitější jazyk na světě. Proslul dokonce tím, že jej za druhé světové války používala americká armáda k zasílání  přísně tajných depeší. Tajemství jména Štěpánovy manželky však zase až tak složité není. Čte se „Džídžekší“ a znamená prostě Krásná.

Džídžeksí je opravdu pohledná -a asi i docela odvážná. Svého manžela totiž odvážně následovala nejen do Oxfordu, ale i do pro ni neznámé středoevropské země. A tam se – odvážně - naučila i jinou, podle většiny cizinců také nesmírně složitou řeč, češtinu!

Její putování s českým manželem tím ovšem zdaleka neskončilo. Štěpán totiž - poté, co se stal spolupracovníkem světoznámého kuchaře Gordona Ramsaye – ekonomicky a provozně vedl v Praze restauraci v  hotelu Hilton Prague Old Town. Vlastně byl jakýmsi pražským místodržícím populárního Ramsaye a významně přispěl k tomu, že tato restaurace získala michelinské ocenění. Poté Marhoul pražský Hilton opustil sláva z prvního Michelina vynesla Marhoulovi nabídku vést hned několik skvělých, ale v té době neprosperujících restaurací v Singapuru.

Záhadná smrt hvězdy MasterChefa (†59): Pád, nebo snad nemoc?! Rodina mlčí

Musíš být kamarád

Štěpán a Yiyeksi se tedy zase stěhovali. Štěpánovi se v této asijské zemi skutečně podařilo uspět, podniky začaly vydělávat, jedna z restaurací také dostala svého Michelina. Cesta k úspěchu však nebyla jednoduchá. Na problém narazil Štěpán Marhoul třeba když jednou přijel nejvyšší šéf,  majitel celého koncernu, který vlastní „jeho“ restaurace, z dovolené a zavolal si českého ředitele na kobereček. „Štěpáne je to špatný. Pracuješ dobře, ale na lidi jsi moc tvrdý. Musíš být s nimi větší kamarád“.

Marhoula, který měl až dosud za to, že patří spíš k přátelským a laskavým šéfům, tato výtka zaskočila. „Ale já se snažím být s nimi kamarád!“ namítl. „Jenže taky máme od vás nějaké zadání a to se snažíme naplnit.“ Miliardář se zamyslel a pak mávl, že debata končí.

Štěpán od něj odcházel a přemítal jestli bude muset odejít nebo něco tady dělat jinak. Nic se však nestalo, situace se uklidnila.

Kritika, zřejmě jen odrážela rozdíl v asijském a evropském přístupu k práci. Domácí zaměstnanci byli zřejmě zvyklí na na bezstarostnou pohodu, Evropan Marhoul byl však ze svých předešlých pozic zvyklý na to, že důležitý je hlavně výsledek práce. „K této debatě ale došlo už asi před čtyřmi lety – a dnes Štěpán vede už ne jen pět, jako na začátku ale hned patnáct restaurací.“ říká spokojeně jeho tatínek.

Vyfotila oko tchyně

Jak si žije špičkový manažér v Singapuru? Práce má hodně, ale také má odpovídající příjmy a krásné ubytování. „Bydlí v uzavřeném bytovém komplexu. Přístup je tam jen na kartu, hlídají to vrátní, uvnitř je ale veškeré vybavení od obchodů až po nádherný bazén,“ popisuje hrdě  život svého úspěšného syna Alois Marhoul.

Rodiče Štěpána s „Džidžeksi“ v Singapuru samozřejmě navštívili, největší dojem na ně ale udělala společná dovolená na Bali. „Byl to malý rezort, kde bylo asi jen třicet turistů -a stejný počet personálu. Celý areál byl veden v luxusním, ale zároveň ekologickém stylu. Používaly se hlavně přírodní materiály, kameny, dřevo, keramika. Elektřinu tu měli z vlastního agregátu - ovšem třeba v lednicích se chlad udržoval prostřednictvím přivezeného přírodního ledu.“

Marhoulovi absolvovali skutečnou tropickou dovolenou snů – a hlavně si mohli užít společnosti svého jinak stále zaneprázdněného syna a jeho paní. „A co básničky, na ty tam nedošlo?“ ptám se Lojzy. „Trochu jo, on je Štěpán na mé básnění kupodivu docela hrdý,“ říká s úsměvem Alois Marhoul, autor asi patnácti uznávaných básnických sbírek poezie. Dodejme, že Yiyeksi má k poezii zřejmě také náklonnost. Dokonce tchánovi vytvořila titulní fotografii na jeho zatím poslední knížku Stručná úvaha o pekle. Vyfotila na ni totiž oko své české tchyně Dany.