Před rokem za kapitánem tenistů jihlavského Spartaku Kamilem Vondráčkem přišel Hynek Fruhvirt se zajímavou nabídkou. „Nechcete do týmu moji dceru? Klidně bude hrát zadarmo. Ale chci, aby nastupovala,“ řekl otec talentované tenistky Lindy Fruhvirtové.
Linda (vpravo) a Brenda Fruhvirtovy
„Slíbil jsem mu, že když ji nikdo jiný nechce, my jí tu příležitost dáme,“ prozradil Vondráček. „Všichni mě zrazovali: je jí teprve třináct! Ale ono se to osvědčilo, důležitý zápas vyhrála,“ vzpomíná.
Pro letošní ročník už proto s Lindou počítal. Jenže pan Fruhvirt mu nabídl také své druhé dítě. „Řekl mi, že má ještě dvanáctiletou dceru,“ usmívá se Vondráček. „Díval jsem se na její výsledky a ona vyhrála Krajský přebor Prahy v ženách. Tak jsem souhlasil.“
Byla to skvělá volba.
„Když jsem ji pak viděl na vlastní oči, seděl jsem na lavičce u dvou jejích zápasů, bylo to neuvěřitelné,“ chválí Brendu Fruhvirtovou.
Už v předkole dokázala otočit zápas s Veronikou Vlkovskou a po setech 4:6, 7:5 a 6:3 získala první bod. Další přidala ve čtyřhře, když společně s Lindou porazily dvojici Zuzana Zálabská, Veronika Vlkovská 6:2 a 6:4. A protože Linda už předtím porazila Zálabskou 6:3 a 6:4, sestry Fruhvirtovy měly velký podíl na celkovém vítězství Spartaku 5:2 a postupu do semifinálové skupiny.
Strašně nám chybí čas. Ale nelituji, říká hrdý otec„Každý výjezd, kde můžeme být všichni společně, je pro nás za odměnu,“ říká Hynek Fruhvirt, jehož dvě dcery, Linda a Brenda, na sebe upozornily v letošním ročníku tenisové extraligy, kterou společně hrály za Jihlavu. S manželkou mají role v rodinném týmu rozdělené: zatímco on jezdí na turnaje se starší Lindou, jeho žena má na starosti o dva roky mladší Brendu. „A máme to tak i se zápasy,“ prozradil Fruhvirt v rozhovoru pro tenisovysvet.cz. „Opačně to neděláme, protože toho stresu při svých utkáních máme tolik, že na další už nemáme energii.“ Startující kariéře svých dcer obětovali už hodně, včetně svého civilního zaměstnání. „Náročné je to strašně, věnujeme tomu s manželkou všechno, co můžeme,“ připouští Fruhvirt. „Tím, že děti, které sportují, máme dvě, tak nám strašně chybí čas. Ale nelituji. Věnovat se svým dětem maximálně, jak můžete, má určitě svůj veliký smysl.“ Linda i Brenda jsou zatím žákyně základní školy. „Mají ještě spoustu školních povinností a to je docela dost vytěžuje,“ říká otec. „Kromě toho mají ještě společný koníček, zajímají se o hudbu. Ale více toho už nejsou schopny zvládnout.“ Obě hráčky jsou podle Fruhvirta rozdílné. „Spolu si sice velice dobře rozumí, ale povahově jsou úplně jiné.“ Největší rozdíl je znát, když proti sobě nastoupí na jednom hřišti. „Dokud proti sobě nemusí hrát, všechno funguje bezvadně. Ale jakýkoli zápasem to vždy končí,“ líčí Fruhvirt. „Když se ségrou vyhrávám, tak se hádáme. Ona se vzteká,“ prozradila Brenda. „Ale víc to raději nebudu rozebírat, nebo budu mít problém,“ smála se. „Která z nás je lepší hráčka? To nedokážu říct,“ bránila se Linda. „Kdybych řekla, že já, tak bude doma problém. A kdybych řekla, že ona, vypadalo by to, že nemám sebevědomí,“ vysvětlila. „Potenciál máme obě, ale hrajeme každá trochu jinak. Jsme jiné. A až čas ukáže, komu to půjde líp,“ dodala. |
V duelu proti favorizované Spartě znovu zazářily. Body sice tentokrát neuhrály, ale Linda podlehla Anastasii Zarycké až v tie breaku rozhodujícího setu (4:6, 6:2 a 6:7) a Brenda měla proti Kateřině Siniakové duel parádně rozehraný. „Super zápas, napínavý až do konce,“ svěřila se v rozhovoru pro server tenisovysvet.cz „Výhra byla celkem blízko, ale co se dá dělat,“ okomentovala porážku 6:3, 2:6, 5:7.
„Utkání se lámalo ve druhém setu, kdy si za stavu 2:4 zvrtla kotník. Potom se špatně pohybovala,“ mrzelo Hynka Fruhvirta. „Ve třetím si vypracovala celkem deset brejkbolů a ani jeden neproměnila,“ doplnil.
Bojovnost ocenil i slavný soupeř
Za bojovný výkon se však Brenda dočkala uznání. „Po zápase za ní ze soupeřova týmu přišel Borna Čorič, někdejší dvanáctý hráč světa, a řekl jí, že tohle v životě neviděl. A že jí gratuluje,“ prozradil Vondráček.
Také ten měl pro mladou hráčku slova respektu. „Samozřejmě, neměla co ztratit. Druhý den by se Siniakovou mohla prohrát dvakrát 1:6. Ale nyní hrála neuvěřitelně,“ uznal Vondráček. „Že to umí tenisově, to je jedna věc. Ale druhá byla, jak to zvládla hlavou. Sedíte na lavičce vedle dvanáctiletého dítěte a ona mluví jako dospělý. Ví, co má zahrát, co chce zahrát a zahraje to. Paráda.“
Brenda Fruhvirtová si žádný tlak nepřipouštěla. „Šla jsem tam, že budu dělat, co můžu. A hrála jsem celkem dobře, plán mi vyšel,“ uvedla.
„My ani na hráče žádný tlak nevytváříme,“ vysvětluje Vondráček. „Jsme rádi, že si můžeme extraligu zahrát. Samozřejmě chceme vyhrát. Ale když vidíte, pod jakým tlakem jsou sparťani, je to na zbláznění. My máme v týmu domácí atmosféru.“
Obě hráčky neměly problém do jihlavského kádru zapadnout. „Linda byla zvyklá, věděla, do čeho jde. Už loni zjistila, že je to v pohodě,“ říká Vondráček. „A Brenda taky byla bez problémů. I když je to ještě dítě, svými výkony a tím, že je v pohodě, si řekne o to, aby ji všichni respektovali.“
Teprve dvanáctiletá tenistka Brenda Fruhvirtová ve svém prvním ročníku v extralize smíšených družstev odehrála čtyři zápasy a ve dvou z nich pomohla jihlavskému Spartaku ziskem bodu.
Navíc jsou obě talentované hráčky dobře koučovatelné. „Nechají si poradit. Slyší i názor někoho, kdo to vidí trošku jinak,“ myslí si Vondráček.
„Jsem určitě ráda, že mi Jihlava dala příležitost extraligu hrát. Jsou to super zápasy, které potřebuji,“ říká Linda Fruhvirtová. „Je to pro nás super zkušenost,“ přidává se Brenda.
Není proto vyloučeno, že za Jihlavu obě nastoupí i příští rok. „Určitě bychom byli rádi,“ vzkazuje Vondráček. „A myslím, že i ony,“ dodává.
V Jihlavě svůj cíl splnili. Dostali se znovu do semifináleSplnili cíl, který si předem vytyčili. Tenisté jihlavského Spartaku v letošním ročníku extraligy znovu postoupili přes LTC Pardubice do semifinálové skupiny, v níž i s favorizovanými pražskými celky Sparta a I. ČLTK odehráli vyrovnané bitvy. „Určitě jsme spokojení. Nejen s prvním utkáním, ale i s těmi ostatními,“ komentuje nehrající kapitán jihlavského celku Kamil Vondráček nejen klíčovou páteční výhru nad LTC Pardubice 5:2. „A i když to pak se Spartou skončilo 1:5, moc nechybělo a mohlo to být 3:3. Pak by to vyšlo perfektně,“ usmívá se. Ve třetím utkání Spartak podlehl mistrovskému I. ČTLK, který dnes čeká finále proti Přerovu, shodně 1:5. „Už když jsem viděl soupisky, tak jsem věděl, že nás čekají těžší soupeři. Mají nejlepší české hráče, kvalitní zahraniční posily, jsou finančně silní,“ připouští Vondráček. „My jsme si ale řekli, že půjdeme jinou cestou. Sázíme na menší rozpočet a hráče, kteří za nás opravdu chtějí hrát. A to se nám už druhý rok po sobě vyplatilo,“ zmínil, že se opět podařilo s předstihem vyhnout sestupovým starostem. „Pro nás je bonus, že si naši hráči následně mohou zahrát proti super tenistům. V přípravě to každý ocení,“ připustil. Do příštích let má však poměrně smělou vizi. „Když by se pár zápasů otočilo na druhou stranu, tak i takové týmy můžeme potrápit. Anebo překvapit,“ přál by si. „Kdyby se třeba podařilo jeden zápas v semifinále vyhrát, tak bychom si potom zajistili, že bychom další rok byli v semifinálové skupině rovnou. Pak by jeden rok hrál člověk bez nervů a mohl se na to lépe připravit,“ dodal. |
