Ne, raději salát. Na náplavkách budou dvoujazyčné cedule s informacemi, jak správně krmit labutě

Instalovány budou také u sestupů na náplavky. „Na Střeleckém a Dětském ostrově a na Žofíně se domlouváme o možnosti vyhotovit pouze piktogramy a ty doplnit na infomační cedule či jiná sdělení,“ uvedl náměstek primátora pro oblast životního prostředí, infrastruktury, technické vybavenosti a bezpečnosti Petr Hlubuček (STAN).

Hlavním důvodem, proč hlavní město sahá k takovému kroku, je ten, že spousta lidí, kteří u Vltavy přikrmují ptactvo, k tomu používají pečivo, což je pro zvířata škodlivé. V ohrožení jsou především mláďata. „Pečivo je pro živočichy velmi lákavou, ač nepřirozenou potravou, a tak si na něj lehce zvyknou a preferují ji před svou přirozenou potravou,“ uvedla Petra Fišerová z Lesů hl. m. Prahy (LHMP). 

Ptáci pečivo preferují jako snadno dostupný zdroj energie před jinými druhy potravy. Pečivo však nemá velkou výživovou hodnotu – obsahuje především sacharidy. Ptáci tak sice mají plné žaludky, ale zároveň trpí podvýživou. Chybí jim vitamíny, minerály i stopové prvky z jiné potravy. To je nebezpečné zejména pro mláďata, která ke správnému vývoji potřebují všechny důležité živiny.

Pečivo může labutím a kachnám způsobit zažívací potíže a růstové deformace peří a kostí, kvůli nimž nejsou schopny létat. Jde o takzvanou nemoc andělských křídel.

A čím krmit, abyste vodnímu ptactvu neublížili? Pro labutě, kachny a další vodní ptáky je vhodná kukuřice, pšenice, žito, oves a další obilniny. Dále nakrájený hlávkový nebo jiný salát, zeleninové odřezky nebo slupky, mražený hrášek nebo kukuřice (rozmražené, není nutné vařit), ptačí zob, případně granule pro vrubozobé ptáky.

„Labutí je v Praze v době hnízdění až 400 jedinců. Během zimy, kdy se do Prahy stahují i labutě ze širokého okolí, se jejich počet zvyšuje až na 600 jedinců. Vltava v centru města nezamrzá, proto je zde ideální zimoviště pro vodní ptáky a stahují se sem labutě i z okolních zemí, například z Polska,“ uvedla Zuzana Pokorná ze Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy.

Labutě jsou pravidelnými a častými pacienty stanice, ročně jich ošetří až 130. Kromě zdravotních komplikací způsobených nevhodným přikrmováním končí labutě ve stanici kvůli nárazům do tramvajového vedení na pražských mostech, a to zejména v zimním období, kdy je zhoršená viditelnost. Další nebezpečí, která číhají na labutě v Praze, jsou „zapomenuté" rybářské háčky a vlasce a volně pobíhající psi.