Ministr ocenil nejlepší výzkumné projekty. Na vědu letos MZ poslalo 1,7 miliardy

Agentura pro zdravotnický výzkum letos na konci léta oslavila páté narozeniny. Právě ona má na starosti nejen výběr projektů, které budou podpořeny ministerstvem zdravotnictví, ale také vyhodnocením nejlepších projektů, které v návaznosti na to včera ocenil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Hlavní cenu tak obdrželo pět projektů zaměřených na onkologická, genetická nebo autoimunitní onemocnění. Celkem přitom letos poslalo ministerstvo na podporu výzkumu 1,7 miliardy korun.

 

„Zdravotnický výzkum v České republice je na předních pozicích a snese poměrně přísné srovnání s jednotlivými zeměmi Evropy a světa. Je to i zdroj poznatků, které potom umíme přetavit do praxe a využít v podobě různých patentů, pokud hovoříme o aplikovaném výzkumu. Snažíme se systém postavit tak, abychom byli schopni pokrýt základní oblasti zájmu a priorit. V rámci Agentury pro zdravotnický výzkum máme devět panelů, které pokrývají základní oblasti. Snažíme se přitom nejen poskytovat dotace na konkrétní projekty, které jdou cestou Agentury pro zdravotnický výzkum, ale podporujeme také institucionální výzkum,“ popisuje náměstek MZ pro zdravotní péči Roman Prymula.

V rámci institucionálního výzkumu přitom ministerstvo dotuje provoz 19 příspěvkových organizací bez ohledu na to, co přesně zrovna dělají. Takováto podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj slouží ke stabilizaci a rozvoji výzkumného zázemí těchto zařízení a její celková výše v roce 2019 činila 658 milionů korun. Na zmíněnou účelovou podporu zaměřenou na řešení konkrétních projektů vybíraných v rámci veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích pak letos putovalo dohromady 1,1 miliardy. Podpořeno přitom bylo celkem přes čtyři sta projektů, které dnes bývají vypisovány na čtyři roky. K výběru nových dochází jednou ročně a i pro další roky se předpokládá, že na nové projekty půjde ročně kolem čtyř set milionů.

„Největší podporu mají projekty zaměřené na řešení civilizačních onemocnění jako jsou onkologická, kardiovaskulární a metabolická. Velké zastoupení mají také biomedicínské technologie, pak též neurovědy, poruchy imunity, infekční choroby, genetické či věkově specifické skupiny chorob, ale také preventivní medicína či ošetřovatelství,“ vypočítává Prymula.

Popularizovat, podporovat a zviditelňovat výzkum se ministerstvo snaží i v rámci ocenění předávaných při příležitosti výročí narození Jana Evangelisty Purkyně. Pět projektů tak včera obdrželo cenu ministra, dalších pět pak čestné uznání. Oceněny jsou přitom ty projekty, které díky účelové nebo institucionální podpoře ministerstva dosáhly ve výzkumu mimořádného výsledku.

Výběr oceněných projektů má na starosti Agentura pro zdravotnický výzkum. „Proces výběru kandidátů je poměrně složitý. Každý z panelů nominuje své kandidáty, kteří pak procházejí radou,“ popisuje Prymula. Odborné hodnotící panely AZV tak vybraly 18 kandidátů na ocenění, z nichž vědecká rada a předsednictvo AZV zvolili deset – pět čestných a pět s finančním ohodnocením.

„Nejvýše oceněné projekty přinesly nové poznatky při léčbě genetických, nádorových, imunologických nebo neurologických onemocnění. Dosažené výsledky budou přínosem například pro pacienty s genetickou poruchou růstu a vývoje kostry či poruchami imunitního systému,“ přibližuje předseda Agentury pro zdravotnický výzkum ČR Miroslav Ryska.

Procento financovaných návrhů za pět let pokleslo

Agentura pro zdravotnický výzkum (AZV) vznikla jako organizační složka státu v roce 2014, kdy nahradila Interní grantovou agenturu ministerstva zdravotnictví. Letos tak byly poprvé oceněny projekty, které dostaly od AZV zelenou v roce 2015 (dříve byly schvalovány i pětileté projekty, dnes jde o projekty na čtyři roky a do budoucna budou zřejmě schvalovány i projekty na tři roky). V roce 2015 se o podporu přihlásilo 655 návrhů, z nichž bylo v rámci dvoufázového hodnocení vybráno 162 projektů (tedy 25 procent).

„Od té doby jsme se dostali na nižší procento financování návrhů, pohybujeme se kolem dvaceti procent. To je mezi Technologickou a Grantovou agenturou ČR nejméně,“ konstatuje Miroslav Ryska. Hodnocení přitom probíhá nejdříve v rámci příslušného odborného panelu, v druhé fázi pak mají hodnocení na starosti dva externisté, jeden domácí a druhý zahraniční. Vybrány jsou projekty s největším realizačním a výstupovým potenciálem, tedy ty, které mají šanci na publikaci v impaktovaných časopisech a zároveň na využití v klinické praxi. Na závěr projektu jeho řešitelé předkládají závěrečnou zprávu, která je v rámci AZV hodnocena a případně je projekt navržen na ocenění ministrem.

A jaké jsou zkušenosti s fungováním agentury za jejích pět let existence? „Zpočátku jsme měli problémy spíše administrativní. Systém se ale podařilo zlepšit a administraci zjednodušit, u navrhovaných řešení se povedlo zlepšit kvalitu průběžného hodnocení a lze převádět nepoužité finanční prostředky z roku na rok, což je velké zlepšení pro řešitele. Loni jsme také poprvé vyhlásili juniorskou část programu, kam se teď přihlásilo 37 projektů,“ popisuje profesor Ryska s tím, že věkový průměr řešitelů 36 juniorských projektů, které splnily formální požadavky, byl 38 let.

Obecně mají podporované projekty přínos v oblasti preklinického výzkumu s potenciálem translace do kliniky, doporučených klinických postupů a zejména ve zlepšení péče o populaci, ať už v prevenci, diagnostice či léčbě. „Přechodem z interní grantové agentury, která byla zaměřena oborově, se v AZV přešlo z oborového na multidisciplinární zaměření. Reagujeme tak na posun v celosvětové medicíně a výzkumu, kdy jednotlivý obor sám o sobě neznamená mnoho a výzkum i medicína se řeší v podobě multidisciplinárního přístupu,“ konstatuje Miroslav Ryska.

Výzvou do budoucna je podle něj prevence zejména v oblasti kardiovaskulárních chorob či onkologie, pozornost ovšem budou zasluhovat také analýzy poukazující na rozdílnost přežití mezi kraji, která například u Prahy a Severních Čech dosahuje čtyř let. Důraz by také měl být kladen na podporu mladých výzkumníků. „Na juniory jsme nedostali přidáno a je pravda, že i profinancování projektů v rámci Agentury pro zdravotnický výzkum je ve srovnání se zmiňovanými dvěma agenturami nejnižší,“ dodává Ryska.

„Agentura pro zdravotnický výzkum tu od roku 2014 získala poměrně pevnou pozici. Řešíme ale, jestli by neměla mít svůj samostatný rozpočet a zda by celkový model výzkumu v ČR měl být klasifikován tak, jak je, tedy že tu máme ještě Technologickou agenturu a Grantovou agenturu ČR, nebo jestli by zdravotnictví celé včetně základního výzkumu nemělo být pod hlavičkou Agentury pro zdravotnický výzkum,“ doplňuje náměstek Prymula.

-mk-