Většina Evropanů se obává války a volá po diplomatickém řešení konfliktů

Z loňského průzkumu veřejného mínění německé nadace Friedrich-Ebert-Stiftung v sedmi evropských státech vychází, že 78 procent dotázaných se bojí vypuknutí války nebo ozbrojeného konfliktu v Evropě. Rusko i USA jsou pro ně podobnou hrozbou.

Němci, Francouzi, Lotyši, Poláci, Rusové, Srbové a Ukrajinci vloni od srpna do října odpovídali na průzkum s názvem Wake-up call for Europe! (Budíček pro Evropu). Podle Reinharda Krumma, ředitele Regionální kanceláře pro spolupráci a mír v Evropě (ROCPE) při Friedrich-Ebert-Stiftung (FES) a jednoho ze spoluautorů projektu, bylo hlavní motivací zjistit, jak běžní občané vnímají bezpečnostní situaci v Evropě. Jejich názory dle jeho mínění často ve veřejném prostoru schází.

„Je důležité [vědět], co si o bezpečnosti myslí občané, co je pro ně důležité,“ uvedl Krumm a dodal, že jejich názory by měly být vyslyšeny a reflektovány politiky. Podle autorů průzkum ukázal, že lidé ze všech dotázaných zemí jsou značně znepokojeni současným děním a vývojem v mezinárodním prostředí.

„V roce 1989 bylo podle mě velice málo znepokojených lidí. Ale v roce 2019 je to jinak – už to není tak růžové a lidé to chápou. Chápou, že něco není v pořádku,“ podotkl Krumm, který na konci listopadu společně s kolegy představil nová zjištění na půdě pražského Ústavu mezinárodních vztahů.

Česká armáda bude stát půl roku v čele výcvikové mise EU v Mali

Česká armáda příští rok převezme velení výcvikové mise Evropské unie v Mali, potvrdila dnes vláda. Čeští vojáci budou mít půlroční velitelskou zodpovědnost, součástí štábu by mohli být i Slováci.

Obavy z války

Hlavním zdrojem tohoto znepokojení je obava z vypuknutí války nebo ozbrojeného konfliktu. Podle průzkumu tato vidina děsí 78 procent populace. Podobně vysokého výsledku dosáhl i mezinárodní terorismus se 75 procenty a klimatická změna nebo ekonomické krize se 70 a 68 procenty. Naopak neshod v rámci Evropské unie nebo rostoucí světové populace se obává 50 a méně procent dotázaných.

Sami autoři uvádí, že není velkým překvapením, že na Ukrajině se obává bezprostředního vlivu války 87 procent populace. Podobně vysoká čísla byla nicméně naměřena ve všech dotázaných východoevropských zemích a celkový průměr dosáhl 69 procent.

„Toto je skutečně znepokojující obrázek. Lidé se obávají, že by [současná situace] mohla mít špatný konec,“ upozornila Alexandra Dienesová, vědecká pracovnice FES ROCPE, která se na tvorbě průzkumu podílela.

Rozdílné příčiny

Menší shoda ale panuje na tom, z jakého důvodu je hrozba vypuknutí války v současné době tak naléhavá. Na otázku, jestli by na vině mohlo být rostoucí napětí mezi Ruskem a Západem odpovědělo negativně 49 procent dotázaných a pozitivně 47. Podobně lidé odpovídali i na dotaz, zdali není hrozbou pro bezpečnost v Evropě rozšiřování NATO směrem k ruské hranici. I zde kladně odpovědělo pouze 52 procent dotázaných s tím, že průměr byl navýšen ruskými respondenty.

Objektivně pozoruhodné výsledky přinesla dvojice otázek ohledně toho, zdali za zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě nemohou Spojené státy či Ruská federace. Zatímco Rusko vnímá jako hrozbu pro Evropu 43 procent dotázaných, USA tak vidí 50 procent. Ačkoli autoři připomínají, že výzkum zahrnoval i ruské respondenty, podle Dienesové je toto číslo i tak nebezpečně vysoké. „Samozřejmě nás nepřekvapuje, že 78 procent Rusů považuje USA za hrozbu pro Evropu. Průměrně 45 procent ze zbylých šesti dotázaných zemí se ale také domnívá, že Spojené státy jsou hrozbou,“ dodala.

Také v konkrétních otázkách typu „kdo je odpovědný za eskalaci konfliktu na Ukrajině“ byl poměr těch, kteří vinili Rusko (50) a těch, kteří USA (44), velice podobný.

NATO bylo, je a bude skvělé, shodují se experti. Ne vše je ale v alianci v pořádku

Navzdory tomu, že za posledních 70 let prošlo mezinárodní prostředí mnoha změnami, Severoatlantická aliance dokázala zůstat relevantní. Má-li tomu tak být i nadále, je třeba zamyslet se nad jejím vnitřním fungováním, zaznívá od odborníků.

Diplomacie jako cesta

Průzkum se ptal i na to, jakým způsobem by se Evropa měla k hrozícím či probíhajícím konfliktům stavět. Podle 88 procent všech dotázaných by jejich země měly usilovat o mírová řešení. Naproti tomu si pouze 39 procent myslí, že za určitých okolností by tím správným řešením měly být ozbrojené intervence.

Tento postoj je jasně vidět i na případu konfliktu na Ukrajině. Zatímco 90 procent dotázaných uvedlo, že by měla být vynaložena snaha k tomu, aby bylo řešení dosaženo inkluzivní a diplomatickou cestou, pouze 14 procent se domnívá, že správným řešením by byl vojenský zásah.

S tím souvisí i více než 70 procent těch, kteří se domnívají, že zásadní roli by do budoucna měly hrát mezinárodní organizace jako OSN nebo Evropská unie. Podle Dienesové tak výzkum jasně ukázal, že „většina populace není bojechtivá“ a skutečně touží dát důraz na diplomatická a mírová řešení.

Ve světle strachu z hrozící války a nedůvěry vůči USA a Rusku by tak podle autorů měli politici brát veřejné mínění v potaz a zasadit se o přívětivější bezpečnostní klima.

Evropa se může stát prostředníkem ve vyjednávání mezi USA a Čínou, říká Macron

Francouzsky prezident Emmanuel Macron v polovině listopadu označil Evropu jako možného „prostředníka vyjednávání“ mezi USA a Čínou. Tyto země se stále nedokáží shodnout na budoucí dohodě, jejímž cílem je ukončit současnou patovou situaci v oblasti obchodu.