Mikrobiom psa je fenomén, stejně jako mikrobiom lidský

21. století přineslo jeden významný objev – nový orgán lidského těla, který se označuje jako mikrobiom. Na rozdíl od jiných orgánů přitom není tvořený lidskou tkání, ale miliony a miliony živých mikrobů, bakterií, virů, kvasinek a hub. Významným zjištěním posledních let je i klíčová úloha mikrobiomu v otázce zdraví. Podobně jako je tomu u člověka, je tomu i u psa.

Funkce mikrobiomu – Imunitní systém – Mozek a psychika – Složení mikrobiomu

Funkce mikrobiomu aneb ve střevech se toho odehrává hodně

Pokud se hovoří o mikrobiomu, zpravidla se tímto označením myslí mikrobiom ve střevech. Obecně jde o všechny mikroorganismy, které se vyskytují na povrchu i uvnitř těla. Dle vědců z Parazitologického ústavu AV ČR připadá na každou buňku lidského těla až 10 buněk jiných organismů. Většina z nich se nachází v tlustém střevě. To představuje složitý ekosystém s existencí bilionů bakterií, virů, archeí a eukaryot (prvoci, helminti a mikroskopické houby).

Trávící soustava je jednou z těch hlavních soustav každého organismu. Právě zde dochází ke vstřebávání energie a živin nezbytných pro život, současně se pracuje na odstraňování odpadních látek ven z těla. To vše se děje ve střevech, která osídlují miliardy mikroorganismů, aby se spolupodíleli na trávících pochodech. Přátelské střevní bakterie se starají o trávení potravy, v tlustém střevě zajišťují rozklad nestrávených zbytků potravě, také rozklad žlučových barviv nebo odumřelých buněk střevní tkáně. Podílí se také na vstřebávání některých vitamínů, zejména vitamínů skupiny B a vitamínu K.

Reakce imunitního systému

Ve střevech se nachází i velká část imunitního systému, který je úzce vázaný na střevní mikrobiom. Mikrobiom ve střevech komunikuje s buňkami imunitního systému, což potvrzují i vědecké výzkumy. Mj. je zodpovědný za reakci organismu na infekci. Přátelské bakterie brání množení škodlivých bakterií a dalších patogenních mikroorganismů. Pokud je narušena křehká rovnováha střevního mikrobiomu, odráží se to v trávicích potížích, jako jsou průjmy, zácpa nebo plynatost, ale i ve vážných onemocněních trávicího traktu, ale také v zásadním oslabení imunity.

Narušení střevního mikrobiomu má dle vědců z Fyziologického a Mikrobiologického ústavu AV ČR souvislost s imunitními, ale i neuropsychiatrickými onemocněními. Jedním z případů, kdy dochází k narušení rovnováhy mezi hostitelským organismem a mikrobiomem je stres.

Video: Přednáška Mikrobiom v rovnováze – Mgr. Lenka Vaňková, Evolution (Youtube)

Mozek a psychika

Změny ve složení mikrorganismů v těle se údajně pojí i s nárůstem výskytu alergií. Vliv mikroorganismů se nevyhýbá ani mozku a psychice. Dle vědců z Mikrobiologického ústavu AV ČR je to proto, že střevní bakterie produkují neurotransmittery včetně velkého množství hormonu serotonin. Mají tak vliv na různé procesy v mozku, myšlení, paměť, koncentraci, ale i prožívané emoce a psychický stav.

Video: Přednáška MUDr. Radkin Honzák – Střevní mikrobiom aneb duše v břiše (Youtube)

Složení mikrobiomu

Složení střevního mikrobiomu sice souvisí s evoluční historií svého hostitele, avšak mnohem více je ovlivněno stravovacími návyky. To potvrzují i vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Složení mikrobiomu konkrétního organismu, ať již lidského nebo psího, se odvíjí od stravy a jejího složení, pitného režimu nebo užívání léčiv, zejména antibiotik. Konkrétní podoba mikrobiomu odráží také životní styl, pohybovou aktivitu nebo psychickou zátěž. Zrcadlí prostředí, ve kterém žijeme.

Psí mikrobiom je přitom tomu lidskému ještě bližší, než si vědci mysleli. To je zjištění studie vědeckého týmu pod vedením Pedra Coelha z Evropské molekulární biologické laboratoře (EMBL) v německém Heidelbergu.

Strach není na místě

Mikrobioložka Petra Vídeňská z Masarykovy univerzity v Brně uvedla v Magazínu Leonardo pro Český rozhlas, že mikroorganismů není třeba se bát. Až 99,99 % z nich nám může pomáhat.

I přímo v organismu převládají přátelské mikroorganismy nad těmi patogenními. Přátelských mikrobů je tolik, že tam pak není prostor pro ty nepřátelské. Na místě tak není ani snaha o dokonalou čistotu, sterilizaci a dezinfekci prostředí kolem sebe. Přehnaný úklid a agresivní chemie nadělá víc škody než užitku. Nakonec i domácí mazlíčci s jejich vlastními mikroby jsou nám prospěšní v utváření společného mikrobiálního prostředí. Takový psi například dle webu Radaveterináře.cz roznášejí jenom přes tlamu více než 350 různých druhů bakterií, populace mikrobiomů navíc roznášejí i přes srst a tlapky. Do určité míry to může být prospěšné i pro lidský mikrobiom a imunitní systém.

Člověk může být psímu mikrobiomu prospěšný třeba tak, že zajistí psovi přísun probiotik. Probiotika napomáhají regulaci střevní mikroflóry, stejně tak i tzv. prebiotika, která fungují jako potrava probiotik. V praxi jde například o inulín s čekanky. Dle výživářského specialisty Ing. Jana Jiráska byl jeho pozitivní vliv prokázán v mnoha studiích, i proto je součástí krmiva pro psy Nativia. V krmivu se využívá i probiotikum Enterococcus faecium.

_REKLAMA

PES | GRANULE PRO PSA | ČESKÉ GRANULE | NATIVIA

Současné trendy ve výživě psa

Nejenom lidská výživa, ale i výživa psa podléhá různým módním trendům. Tím největším trendem, se kterým se v souvislosti s domácími mazlíčky setkáváme, je tzv. humanizace, tedy polidšťování zvířat. Stejně jako se lidé zajímají o zdravou výživu, zajímají se o zdravou výživu psů nebo koček. Kvůli zdraví chtějí pro svého chlupáče do misky to nejlepší,…

číst celý článek

Krmivo pro psa. Co byste o něm měli vědět?

Přestože má výživa psa a člověka mnoho společných rysů, každý z nich má rozdílné požadavky na složení potravy. Člověk je všežravec. Pes je masožravec, ač se za tisíce let domestikace od vlka jako čistého masožravce částečně přiblížil k člověku jako všežravci. Odpovědnost za plnohodnotnou výživu a vyváženou krmnou dávku nese za psa jeho majitel. I…

číst celý článek