Lpěním na jaderné energii vyvolal Babiš v EU údiv

„Prosazujeme, aby jádro bylo uznáno za čistý bezemisní zdroj. Chci za to bojovat,“ řekl premiér Andrej Babiš. „Musíme mít jistotu, že nám Rakousko a jiné státy nezablokují investice do jádra. Bez něj klimatickou neutralitu nedáme,“ dodal.

Babiše podpořil maďarský premiér Viktor Orbán. „Uhlíková neutralita“, kterou Česko v červnu odmítlo, je jedním ze zaklínadel nového vedení Unie, které by jí chtělo dosáhnout do roku 2050.

Znamenalo by to, že kvůli ochraně klimatu by unijní státy neměly tou dobou vypouštět více oxidu uhličitého, než kolik pohltí jejich lesy či jiné nástroje.

Nizozemský premiér Mark Rutte přiznal, že postoji Prahy nerozumí. „Stále mohou budovat jaderné elektrárny – k tomu nepotřebují Evropu –, ale dělají z toho velkou věc,“ dodal.

Návrh závěrů summitu totiž obsahuje ujištění, že „Evropská rada uznává potřebu zajistit energetickou bezpečnost a respektovat právo členských států rozhodovat o svých energetických mixech“, takže ve stavbě reaktorů by Česku teoreticky neměl nikdo bránit.

„Znamená to, že jádro může být součástí (energetického) mixu,“ zdůraznil francouzský prezident Emmanuel Macron a vyjádřil naději, že „můžeme Andreje Babiše přesvědčit“.

Podle lucemburského premiéra Xaviera Bettela je Babišův požadavek nepřijatelný, protože jaderná energie „není ani udržitelná, ani bezpečná a stále nevíme, co s jaderným odpadem“. „Když to jednotlivé země chtějí dělat, je to jejich právo, ale ne s fondy EU,“ dodal Bettel.

České zdroje poté popřely, že by Praha kdy usilovala o financování stavby jaderných reaktorů z peněz EU. Česko prý chce jen potvrzení, že jaderná energie může hrát důležitou úlohu při dosahování uhlíkové neutrality, čímž by se při stavbě nových reaktorů vyhnulo politickým a soudním obstrukcím ze strany Rakouska a dalších odpůrců jádra.

V diskusích o ochraně klimatu jde také o mnoho peněz. Polský premiér Mateusz Morawiecki vyčíslil ve čtvrtek náklady na přechod Polska k „uhlíkové neutralitě“ na 505 miliard eur, tedy na více než 13 bilionů korun, a část bude jistě chtít od EU.

Babiš ve středu řekl, že pro ČR „jsme náklady na uhlíkovou neutralitu navíc … spočítali na 675 miliard korun“. Na dotaz Práva, co tato, ve srovnání s výdaji na solární energii celkem skromná částka zahrnuje, premiér řekl: „Jsou v ní konkrétní projekty, které mohu ukázat v rámci Národního investičního plánu. To jsou v této chvíli konkrétní věci, které víme. Ale ono to bude stát podstatně víc. I kdybychom ukončili spalování uhlí, nestačí to na to, abychom byli uhlíkově neutrální.“

Unie chce vytvořit fond na podporu regionů zasažených třeba zavíráním uhelných elektráren, jenž by měl disponovat sto miliardami eur. Podle Babiše je ale „otázka, co jsou to za peníze – zda jsou to skutečné peníze“ nebo půjčky či výsledky přesunů z jiných kapitol rozpočtu EU.

O peníze šlo na summitu ještě v jedné rovině. Unijní předáci – už bez přítomnosti britského premiéra, jehož zastupuje nový šéf Evropské rady Charles Michel – měli jednat i o novém sedmiletém rozpočtu EU na období 2021 až 2027. Na stole byl návrh finského předsednictví.

Babiš ho ostře odmítl. Nelíbil se mu zejména záměr snížit prostředky ve fondech soudržnosti, z nichž čerpá hlavně východ a jih Unie. „Navrhli, abychom my (tj. Česká republika) přišli o 2,3 miliardy eur a vzali kohezi dalších 17 miliard eur,“ řekl premiér.

Podle něj by summit s návrhem Finů „vůbec neměl ztrácet čas“.