Domů     Nadívaní kapouni, pečení vrabci i kaše ze žaludů: Co se u nás jedlo ve středověku?
Nadívaní kapouni, pečení vrabci i kaše ze žaludů: Co se u nás jedlo ve středověku?
12.12.2019

Zatímco majetní čeští stavové si dopřávali hojnost masa, bílého pečiva a exotického ovoce, chudí lidé si museli vystačit s tím, co si sami vypěstovali, nebo našli poblíž vesnice.

Co bylo základem jejich stravy a byla opravdu tak zdravá, jak se o ní dnes traduje? Chutnala by nám?

Středověk představoval co do hojnosti potravy velice nestabilní období. Etapy, kdy byl jídla dostatek, střídaly hladomory v důsledku neúrody a válek.

Lidé byli tehdy mnohem závislejší na počasí, které ovlivňovalo nejen úrodu, ale i množství zvířat v lese, jež tvořila důležitou součást tehdejšího jídelníčku. Proto byla všeobecně podporována střídmost, jedlo se jen dvakrát denně, a to dopoledne a v podvečer.

Církev doporučovala také nejrůznější půsty, naopak obžerství bylo považováno za jeden ze smrtelných hříchů.

Obžerství bylo považováno za hřích.
Obžerství bylo považováno za hřích.

Kdo radil s jídelníčkem Karlovi IV.?

Jinak se stravovaly horní vrstvy obyvatelstva a jinak chudina. Jedno ale platilo pro všechny. Vhodná strava byla, dle antického vzoru, spolu s dostatkem tělesného pohybu považována za výborný prostředek prevence nejrůznějších chorob. Tak to ostatně vidí i moderní medicína.

Proto například Karel IV. (1316–1378) obdržel od svého dvorního lékaře, Havla ze Strahova, knihu s doporučeními ohledně panovníkovy životosprávy, tzv. Regimina sanitatis.

Lékař Karla IV. vydal knihu ohledně panovníkovy životosprávy.
Lékař Karla IV. vydal knihu ohledně panovníkovy životosprávy.

Gurmán na trůnu, kritizovaný pro zálibu v hodování

Karel IV. miloval chléb s tlustou vrstvou másla, kuchaři pro něj připravovali speciální malý bochníček, tzv. manchet. Dále rád jedl štiku s mandlovou nádivkou či mleté kapří maso s bylinkami, kořením a zeleninou, označované jako rissoles.

Měl v oblibě také hustou masovou polévku, ragú z dušeného masa a zvěřinu. Kvůli zvýšené konzumaci masa ho pak ke stáří trápila dna. V jeho pitném režimu převládalo víno.

Jeho lékař ho často kritizoval za přejídání, protože věřil, že střídmost je nad všechny lékaře.

Karel IV. se i přes to často přejídal.
Karel IV. se i přes to často přejídal.

Kdo by odolal?

Ovšem jakožto císař římský se Karel IV. musel často účastnit nejrůznějších hostin a oslav, jež oplývaly nejrůznějšími lahůdkami, kterým bylo těžké odolat.

Při cestě do Francie dne 5. ledna 1378 například jeho oběd sestával ze tří hlavních chodů a dvou mezichodů. Na talíři se mu tak objevil zajíc načerno, pečeně se žlutou omáčkou, norské pirožky (plněné masem) či lombardské koláče.

Dále pak housata, tuční kapouni, masové knedlíčky, slepice i zvěřina. Tříchodová večeře posléze zahrnovala opět pečeni, housátka a kapouny, dále okouny, palačinky, sladké koláče a drobné pečivo.

Středověká kuchyně ve vyšších vrstvách obsahovala mnoho masa.
Středověká kuchyně ve vyšších vrstvách obsahovala mnoho masa.

Opulentní Vánoce pana Voka

Špatně se rozhodně neměli ani čeští stavové. Například oslavy Vánoc na panství posledního Rožmberka, Petra Voka (1539–1611), se vždy nesly ve znamení velkého hodování.

Pravda, na Štědrý den mu předcházel půst držený až do východu první hvězdy, pak se ale stoly začaly prohýbat pod nejrůznějšími laskominami. Na výběr bylo z několika druhů paštik, dále kuřata, zvěřina, husičky i zpěvní ptáci.

Nechyběly pečené štiky, pstruzi a raci z místních rybníků. Největší delikatesu ovšem představovaly medvědí tlapy. Z cukroví se nabízelo několik druhů medových perníků, mandlové a zázvorové pečivo či pusinky.

Mezi největší delikatesy patřily medvědí tlapy.
Mezi největší delikatesy patřily medvědí tlapy.

Sladkosti, hygiena a příbor

Cukr byl i zde vzácným artefaktem, přesto mohly vznešené dámy u vánoční tabule mlsat sedmikrásky, šípky či pomerančovou kůru kandovanou v cukru, smažená jablíčka a fíky v medu. Vedle místního ovoce oplývaly stoly i tím exotickým včetně rozinek a datlí.

Tabule byla krásně zdobena a jednotlivé chody nosila pážata.

Ač si středověk na dostatečnou hygienu (nejen potravin) příliš nepotrpěl, zde si hosté myli ruce v umyvadlech a používali dokonce celý příbor, tedy vedle nože a lžíce i dvojzubou vidličku, což tehdy nebylo úplně obvyklé.

Na hostinách Petra Voka se používali i příbory.
Na hostinách Petra Voka se používali i příbory.

Černý a bílý chléb

Chudí lidé na tom však byli o poznání hůře. Jejich strava sestávala zejména z hrachu a nejrůznějších kaší z obilí a chleba. Hlavní obilninou přitom bylo žito, ze kterého se pekl tmavý chléb, obsahující rovněž otruby.

Bílý chléb z pšenice byl vyhrazen pro vyšší vrstvy obyvatelstva, které měly „citlivější trávení“. Z dnešního pohledu se tak chudí stravovali zdravěji než bohatí, zastánce bezlepkové stravy by ale zřejmě hojnost obilnin v jejich jídelníčku úplně nenadchla.

Chudí lidé byli živi hlavně z chleba.
Chudí lidé byli živi hlavně z chleba.

Kaše a zase kaše

Lidé z vesnice často snídali i večeřeli (oběd byl zaveden až později) kaši, nejčastěji obilnou, případně pohankovou, konopnou, krupičnou či hrachovou.

Většinou upravenou naslano, sladká kaše byla ovšem oblíbenější a slavnostnější, objevovala se dokonce i na stolech šlechty. Chudí si ji sladili medem či ovocem, protože cukr byl v té době velice drahou komoditou.

Součástí každého jídla chudých byl chléb či chlebové placky. Nejedl se ovšem čerstvý, ale ztvrdlý a okoralý, případně se z něj připravila chlebová polévka. Vydatné polévky ostatně často představovaly večerní jídlo.

Lidé z vesnice jedli hlavně kaše.
Lidé z vesnice jedli hlavně kaše.

Je libo bobří ocas či medvědí pazneht?

V postních dnech, kterých byla až polovina v roce, se z masa směly konzumovat jen ryby, oblíbení byli zejména pstruzi a úhoři, a dále raci, hlemýždi a ústřice, případně někteří ptáci (vrabci, vrány či sluky).

Mimo půst si lidé na venkově rádi dopřáli hovězí i drůbeží maso, vepřové kupodivu tolik ne. Chovaly se slepice, zato téměř vůbec kachny a husy.

Pytláctví v lese bylo tvrdě trestáno, proto si málokdo troufl na vysokou zvěř, běžně ale lidé chytali bobry, zajíce či veverky.

Ze zvířete se zpracovávaly všechny části, některé bychom ale my asi již měli problém pozřít, třeba ocas z bobra, medvědí paznehty či hlavu srny.

Z masa se zpracovával třeba i ocas z bobra nebo srnčí hlava.
Z masa se zpracovával třeba i ocas z bobra nebo srnčí hlava.

Co roste u země, to se nejí

Součástí středověkého jídelníčku byla i zelenina, nikterak to s ní ale nepřeháněli. Konzumovali ji více na venkově než na šlechtických dvorech. Oblibě se těšily cibule, česnek, mrkev, různé dýně a tykve, řepa, kapusta a zelí.

Z ovoce jedli venkované hlavně jablka, hrušky a broskve, sbírali ale i plody rostoucí divoce, třeba maliny, borůvky a jahody. Svůj význam měly i bukvice a žaludy. Z nich se v době nedostatku dělala mouka, ze které se pekl chleba namísto z obilí.

Oproti tomu lékaři u dvora konzumaci plodů rostoucích nízko nad zemí nedoporučovali, považovali je za zdraví škodlivé.

Lidé z vyšší společnosti plody rostoucí nízko nad zemí za škodlivé.
Lidé z vyšší společnosti plody rostoucí nízko nad zemí za škodlivé.

Bylo středověké jídlo zdravé?

Stravování bohatých středověkých měšťanů a šlechty se zdravým příliš nazývat nedalo, střídmostí taktéž neoplývalo. I když pokrmy nesmažili, zeleninou se na dvoře šetřilo, zato masa a bílého pečiva byl nadbytek.

Venkované na tom byli o poznání lépe, jejich strava byla na maso, a tím i na tuky chudší, zato obsahovala více zeleniny i ovoce.

Protože venkované tvrdě pracovali, mohli si dovolit konzumovat na vhodné sacharidy bohaté obilné kaše.

Pro nás, kteří trpíme spíše nedostatkem pohybu, by ovšem takové jejich množství bylo nadbytečné. Některé principy středověkého stravování, především lokálnost surovin, co nejmenší zpracování obilnin a střídmost v jídle, by ovšem bylo vhodné dodržovat i dnes.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Související články
Zajímavosti
Užitečný lógr: Hnojí, čistí i předpovídá budoucnost
Než umyjete šálek, zkuste si rozmyslet, jestli by se vám kávová sedlina k něčemu nehodila. Můžete ji použít třeba na zahradě, při úklidu domácnosti, k vylepšení složení betonu nebo péči o pleť. V průmyslu ji testují na všechny možné způsoby a získává body v mnoha výrobních odvětvích. Když si milovníci mleté kávy vypijí svůj šálek, […]
Zajímavosti
Proč všechny cesty vedou do Říma?
Řím už dnes není středem světa, ovšem v době mocné starověké říše to tak trochu bylo. Když vzniklo ono známé úsloví, skutečně vedly všechny cesty právě tam? Jak město Řím, jako centrum bohaté Římské říše, postupně roste, rozrůstá se kolem něj i síť menších i větších cest. Jak jinak než pevných a kvalitních, postavených podle […]
Zajímavosti
Becherovka: Likér s chutí tajemství…
Mnoho světových značek si své výrobní postupy přísně střeží. Nejinak je tomu rovněž i v případě slavné, věhlasné Becherovky Original. Říká se, že její výrobní recepturu prý vždy znají pouze dva zaměstnanci. Ti v přesném poměru míchají směs přibližně dvaceti různých bylin a koření. Celkově se její přímou výrobou údajně zabývá jen dvacet lidí, i […]
Zajímavosti
Skutečně existuje jarní únava?
Dny jsou konečně delší, slunce začíná pěkně hřát, tráva se zelená, ptáci zpívají… a vy byste nejraději ani nevylézali z postele! Přepadla vás hrozná lenost! Anebo je to trochu jinak? Jarní únava může někdy působit jako hloupá výmluva. Zkrátka se vám nechce nic dělat. Pokud ale z pocitu vyčerpání máte závratě, nejste schopni se na […]
reklama
záhady a tajemství
Evropský unikát? Neolitické srdce Orknejí!
Starší než Stonehenge a pyramidy v Gíze, zachovalá div ne jako Vesuvem pohřbené Pompeje. Tak se často hovoří o unikátní kamenné neolitické osadě Skara Brae na západním pobřeží orknejského ostrova Mainland.   Žije se tu zhruba mezi lety 3180 př. n. l. až 2500 př. n. l. A nejde o žádné chatrče. Desítka kamenných seskupených […]
Tajemství smrti Jamese Deana
Patřil jim svět, jenže pak jejich život náhle ukončila dopravní nehoda. Ať už za ní stálo nezvládnutí řízení kvůli sjetým pneumatikám, mrtvice za volantem nebo srážka s autobusem, tyto hvězdy filmového a hudebního nebe zaplatily za osudovou chybu nejvyšší cenu. Čí život vyhasl na silnici a proč? Maminka mu umírá na rakovinu, když je mu pouhých […]
Stendhalův syndrom: Jak se projevuje nemoc z umění?
Do Florencie jezdí lidé z celého světa za úžasnými uměleckými díly a kulturními zážitky. Na některé ovšem prožitek krásna dolehne tak silně, až skončí s kombinací nepříjemných příznaků v péči lékařů. Co podivný stav způsobuje? Zrychlený tep, pocení, závratě, úzkost, bludy, mdloby, a někdy i panický záchvat. To jsou náhlé symptomy, se kterými se lidé dostávají do nemocnice Santa Maria […]
Ruiny hradu Buben: Časová smyčka dávných tragických událostí?
Zříceninu hradu Buben najdeme na Plzeňsku, na skalnaté ostrožně nad soutokem Plešnického potoka a řeky Mže. První písemná zmínka o historii nevelkého hradu pochází z roku 1349. Jeho původní jméno bylo Hrádek a dnešní jméno získal až po svých prvních majitelích, Bubnech z Hrádku. K této zřícenině se váže celá řada pověstí, z nichž nejděsivější […]
reklama
věda a technika
Tuberkulóza: Módní guru, zabiják i cestovka
„Má drahá, kořím se vaší alabastrové pleti i útlému pasu. Jste ztělesněním krásy,“ šeptá obdivně mladý muž. „Oh, děkuji,“ zašeptá dívka a vykašle do kapesníčku trochu krve. Má tak rozmanité symptomy, že až do 19. století nikdo netuší, že jde o jednu a tutéž nemoc. To mění svými objevy až francouzský lékař René Laënnec (1781–1826) […]
Chudák malý Albert: Experiment mu způsobí strach i ze Santa Clause!
Chvíli nesrozumitelně žvatlá, pak se převalí a jeho pozornost zaměstná sněhobílá laboratorní myš. Instinktivně po ní natáhne ruce, když místnost naplní hlasitý zvuk kladiva a kovové tyče. Dítě se leká a okamžitě propuká v pláč, jenže to je jen začátek! Vědci potvrzují své hypotézy všemožnými pokusy. Zatímco ruský psycholog Ivan Petrovič Pavlov (1849-1936) moří psy, jeho […]
Proč máme škytavku?
„Škyt! Zase na mě někdo myslí!“ známou průpovídkou si lidé odůvodňují škytavku už v 17. století a říkáme to dodnes. I když dávno tušíme, že pravá příčina nejspíš bude jiná… Nádech, výdech. Dva základní a k životu nezbytné pohyby provádíme bez ustání celý cen, aniž bychom to vnímali. Přesněji nevnímáme je, dokud hladký průběh nekončeného […]
Kdo dosedne na Měsíc? Je tu velký souboj dvou miliardářů
Po dekádách útlumu, kdy se kosmické bádání zaměřovalo na vysílání sond a na zkoumání orbity nebo nejbližších planet, jsme se dostali do éry nových vesmírných závodů. Tentokrát však mezi sebou kromě velmocí soupeří také soukromé firmy. Která bude mít navrch? Zatímco ještě pár let nazpátek se nejčastěji skloňovalo jméno amerického podnikatele Elona Muska (⃰1971) a […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Knihovna ve virtuální realitě je skutečná
21stoleti.cz
Knihovna ve virtuální realitě je skutečná
Virtuální realita už není jen hračkou geeků, odnoží herního zábavního průmyslu nebo vědců. Její potenciál je větší, s přesahem do každodenního života. Městská knihovna v Praze prostřednictvím VR nejen
První pivovary u nás vyrůstaly v klášterech
historyplus.cz
První pivovary u nás vyrůstaly v klášterech
Znavený mnich se opile olízne. Trochu přebral, jenže tahle várka piva se opravdu povedla. Tíží ho výčitky svědomí, na paměti má varovná slova biskupa. Zítra ale všechno dožene. Modlitbám se bude věnovat s ještě větší intenzitou než jindy.   Zpracování chmele na zlatavý mok se jako první u nás ujímají kláštery. „Protože měly vlastní výrobu piva,
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
O lásku svých rodičů jsem musela bojovat
skutecnepribehy.cz
O lásku svých rodičů jsem musela bojovat
Naši začali mluvit o rozvodu. Byla jsem rozmazlený jedináček a představa, že by se mi najednou zhroutil domov, byla pro mě zničující. Když mi naši opatrně naznačili, že se budou rozvádět, zhroutil se mi svět. Pocit jistoty splaskl jako propíchnutý balonek. Ještě nikdy v životě jsem se necítila tak mizerně. Nevěřila jsem svým uším. Nevěřila jsem, že to
Mapinguari: Je nestvůra s tlamou na břiše jen mýtus?
epochalnisvet.cz
Mapinguari: Je nestvůra s tlamou na břiše jen mýtus?
Fascinující amazonská džungle nemusí skrývat jen dosud neznámé rostliny a „běžná“ zvířata. Možná se v ní potlouká tvor, se kterým byste se rozhodně setkat nechtěli. Podle některých popisů připomíná Bigfoota a i když jde podle všeho o legendu, reálný předobraz toto monstrum zřejmě opravdu má!   Pohybuje se prý pomalu a nenápadně a většinou zůstává
Nepečený dort s malinami
tisicereceptu.cz
Nepečený dort s malinami
Tvaroh můžete nakombinovat s ricottou nebo také řeckým jogurtem. Ovoce použijte podle sezony nebo podle toho, jaké máte u vás doma rádi. Ingredience Na 1 kulatou formu 300 g kakaových sušenek
DS PENSKE představuje nový „kabát“ své formule pro E-Prix v Monaku
iluxus.cz
DS PENSKE představuje nový „kabát“ své formule pro E-Prix v Monaku
Světový šampionát ABB FIA Formula E se jako obvykle zastaví v Monaku. A pro tento sedmý ročník slavného závodu se společnosti DS Automobiles a PENSKE AUTOSPORT rozhodly oslavit prestiž a půvab proslul
Vepřová žebírka glazovaná pivem
nejsemsama.cz
Vepřová žebírka glazovaná pivem
Žebra můžete podlévat jak černým pivem, tak světlým ležákem. Ingredience na 6 porcí: 500 ml černého piva 2 kg vepřových žeber 1 lžíce sójové omáčky 1 lžička uzené papriky 1 lžíce olivového oleje sůl barevný pepř Postup: Vepřová žebra omyjte, osušte a rozdělte na větší díly tak, aby se vám porce vešly do pekáče. Připravte si směs, kterou budete
Roštejn: Hrad rozkvetlý jako růže
epochanacestach.cz
Roštejn: Hrad rozkvetlý jako růže
Je to už sedm století, co na skalnatém kopci v Javořických vrších vzniklo lovecké sídlo pánů z Hradce. O své přežití do dnešních časů musel sice bojovat, ale ten boj vyhrál a patří mezi perly celého kraje. Podle pověsti si pán zdejšího kraje zatoužil vystavět na skále hrad, ale nedostávalo se mu peněz. Upsal proti duši ďáblu,
5 tipů, jak ukázat krásu dřeva
panidomu.cz
5 tipů, jak ukázat krásu dřeva
Dřevo je nesmírně příjemný a oblíbený materiál, přitom jeho krásu někdy zbytečně zakrýváme. Zde je pět inspirací, jak ji naopak co nejvíce ukázat. Ze starých dřevěných rámů se dá vytvořit jednoduchá konstrukce, která se báječně hodí jako opora pro kytice ze suchých rostlin. Suché traviny (a právě tak suché květy) v ní dokonce vypadají lépe
Skončila Nesvačilová se zlomeným srdcem?
nasehvezdy.cz
Skončila Nesvačilová se zlomeným srdcem?
Chvíli se zdálo, že je Denisa Nesvačilová (32) znovu šťastná. Jenže bohužel má asi opět srdce na cáry. Románek s pohledným kolegou podle všeho nevyšel. Měl se k ní chovat jako princezně, zahrnovat
Pozor na noční pohled z okna!
enigmaplus.cz
Pozor na noční pohled z okna!
Odedávna existuje celá řada lidových pověr. Ty skutečně nejděsivější z nich se pak většinou týkaly temné části dne, tedy noci. Lidé pevně věřili, že za tmy se nemá vycházet z domu a není ani dobré dív