Stavební úřad v Lounech mu nařídil nelegálně vybudovaný dům zbořit. Dlouholetý spor, který řešilo několik soudů, vyvrcholil exekučně nařízenou demolicí.
Fotogalerie |
„Jsem z toho nešťastný. Nechal jsem tam kus srdce, vyrostly tam mé dcery, než jsme se s rodinou přestěhovali. Několik posledních let chatu obývají rodiče, oba tam nechali obrovský kus svého života,“ popisoval při vyklízení nábytku a dalšího vybavení podnikatel, který je zastupitelem Loun za Volbu pro město.
Lhůta na vyklizení vypršela v pondělí ve 14 hodin. Poté pověřený exekutor předal objekt stavební firmě, která původně měla demolici provést. Náklady na ni exekutor vyčíslil na 450 tisíc korun, přičemž by je uhradilo město a následně peníze vymáhalo na vlastníkovi.
„Ceny ve stavebnictví znám a suma je přemrštěná. Chatu bych zboural do sto tisíc. Demolici provedu ve své režii,“ řekl ještě v pondělí Čáka a v úterý ráno jeho lidé skutečně začali stavbu rozebírat.
Zda mu to bude něco platné, je otázkou. Jeho aktivita totiž přichází „pět minut po dvanácté“. V minulosti ho stavební úřad několikrát vyzval k dobrovolnému odstranění stavby, výzvy však nevyslyšel.
„Ke konkrétní osobě a jednání se nemohu vyjadřovat, neboť řízení je neveřejné. Ovšem v obecné rovině lze konstatovat, že pokud nedojde k uposlechnutí výzvy, dochází k exekuci,“ uvedla k průběhu kauzy vedoucí lounského stavebního úřadu Kateřina Todtová.
Zahrádkářská kolonie Na Losech vznikla už před desítkami let. Stojí tam možná stovky chat i několik zděných rodinných domů. Těm, které postavili majitelé legálně před rokem 2002, zánik nehrozí.
„V roce 2003 Povodí Ohře stanovilo záplavové území řeky Ohře a vymezilo aktivní zónu záplavového území, která zabírá celou zahrádkářskou kolonii. Ovšem stavby, které tam jsou povolené ještě před tímto rokem, jsou legální, a to i přesto, že v podstatě mohou bránit vodě v průtoku,“ uvedla Todtová.
Kdyby dům nestál v aktivní zóně, nakonec by byl zlegalizován
Todtová dodala, že kdyby nebyla lokalita aktivní zónou, zřejmě by nakonec došlo k dodatečné legalizaci i domku Jana Čáky a případně dalších černých staveb.
„Stavební zákon umožňuje, aby stavebník prokázal, že i načerno postavená stavba je v souladu s právními předpisy. Bohužel ve chvíli, kdy stojí v aktivní záplavové zóně, není stavba podle právních předpisů vůbec přípustná,“ upozornila Todtová.
Co lze v aktivní zóně stavět, popisuje vodní zákon. Ten zakazuje na takovém území nejen stavět jakékoli budovy, ale třeba i dělat oplocení, živé ploty, skladovat odplavitelný materiál či zřizovat kempy.
„Prakticky je možná jen běžná údržba a menší opravy stavby, které nezmění její velikost,“ upřesňuje Todtová.
Trápí mě, že černého Petra mám jen já, říká podnikatel Čáka
Čáka nařízenou demolici vnímá jako křivdu. „Udělal jsem chybu. Ale je veřejné tajemství, že je tam stovka staveb, které vznikly, řekněme, stavební nekázní. Nechci na nikoho ukazovat prstem, ale trápí mě, že černého Petra mám jen já,“ říká.
I další, kteří se pustili do větších úprav chat a pozemků v rozporu s vodním a stavebním zákonem, však mohou čekat problémy v budoucnu. Katastrální úřad totiž provádí revizi katastru nemovitostí, kdy porovnává katastrální mapy se skutečným stavem.
Nebude-li nelegální stavba dodatečně povolena, bude nařízeno její odstranění. Vedoucí stavebního úřadu připouští, že může jít o desítky až stovky případů.
Záplavová zóna paralyzuje aktivní využití majetku, míní Čáka
Čáka se stal zastupitelem v únoru po odstoupení stranického kolegy. Už tehdy zazněla výtka, že má na území města nelegální stavbu. Pozastavit exekuční demolici se pokusil i z pozice zastupitele.
Na městě chce prosadit vznik pracovní komise pro protipovodňová opatření a sám sebe navrhuje jako předsedu. Za střet zájmů to nepovažuje.
„Je pravda, že k projednávané věci mám poměr, ale dosud neudělal nikdo nic. Nedělám to pro sebe, ale pro řadu vlastníků nemovitostí v této lokalitě. Záplavová zóna paralyzuje jakékoli aktivní využití soukromého i městského majetku,“ říká Čáka.
Svůj návrh na vznik komise, která je poradním orgánem rady města, chce přednést na jednání zastupitelstva 16. prosince.
„Lidsky mě tento případ mrzí, asi jako každý se domnívám, že domy by se měly spíš stavět než bourat. Ale podle legislativy to nelze. Z návrhu pana kolegy na vznik komise mi není zcela jasné, jak by mohla prospět,“ okomentoval aktivitu zastupitele starosta města Pavel Janda (Pro lepší Louny).
Problematiku řeší několik odborů a případně i komise životního prostředí. Aktivní zónu může změnit pouze vodoprávní úřad, v tomto případě krajský úřad, nikoli pracovní skupina zastupitelstva či rady,“ dodal Janda.
