Neony, kabarety, ultramarínová okna i abeceda. Výstava opět spojila Devětsil

Hudebního skladatele Jaroslava Ježka, architekta Jaroslava Fragnera, básníka Jaroslava Seiferta nebo surrealistickou malířku Toyen spojoval ve dvacátých letech minulého století Devětsil. Výstavu měl tento svaz levicově smýšlejících umělců jen jedinou, před třiatřiceti lety, jeho tvůrčí záměry představuje znovu až nyní Galerie hlavního města Prahy (GHMP). Výstavu připravila jako dynamickou podívanou s mísením uměleckých druhů, poezie a racionality, jak odpovídá poetice Devětsilu.

Devětsil propojoval literáty, výtvarníky i divadelní umělce. Důkazem takového míchání je například kniha Abeceda, jíž je věnována samostatná instalace. Jednotlivá písmena inspirovala zároveň verše Vítězslava Nezvala, typografii Karla Teigeho i taneční kompozice Milči Mayerové zachycené na fotografiích Karla Paspy. Představení na motivy Abecedy uváděla v Osvobozeném divadle.

Ne pro jednotlivce, spíš pro masu

Jedním ze zásadních inspiračních zdrojů Devětsilu byla populární kultura, mimo jiné americké filmové grotesky. Členové svazu se snažili přiblížit umění co nejširšímu obecenstvu. „Hledali možnost vyvázat se z exkluzivity vážného umění a hledali to, co by představovalo demokratický pól umění, ne pro jednotlivce, ale spíše pro masové publikum. Oblíbili si proto sportovní zápasy i film a lidovou zábavu jako kabarety,“ upřesnila kurátorka Alena Pomajzlová.

Populární umění a propojování žánrů se uplatňovalo i na divadle. Dobové inscenace dokládají v GHMP tehdejší filmové upoutávky, zvukové nahrávky i fotografie. Na divadelních scénografiích se mimo jiné podíleli avantgardní architekti.

Inspirace velkoměstským ruchem

K prosazování uměleckých představ sloužila architektura ovšem nejen na divadle. Prosazovala se v ní modernost a inspirací byla velkoměstská ulice. Tu odráží úvodní prostory výstavy s reklamními sloupy a filmovými záběry z nočního městského ruchu.

Často reprodukované americké mrakodrapy se světelnými reklamami dokládá například obchodní dům Olympic. Jedna z prvních funkcionalistických staveb v Praze byla vybudována podle návrhu Jaromíra Krejcara. Nicméně nedosáhla původních představ, nerealizovanou verzi představuje alespoň velký model na výstavě.

„Na budově se měly objevit neonové reklamy a logotypy skutečných firem. Byl to polyfunkční dům, který žil od rána do noci, s byty, kancelářemi i kavárnami a společenskými sály. To bylo kvintesencí, která fascinovala avantgardu – neutuchající a dynamický život velkého města,“ podotýká jeden ze spoluautorů výstavy, historik umění Jakub Potůček.

Výstava v GHMP připomíná umělecký svaz Devětsil (zdroj: ČT24)

Prohlédnout si lze také model interiéru z další Krejcarovy realizace: sanatoria Machnáč v Trenčianských Teplicích. Dokládá, že architektura zachycená na černobílých fotografiích byla ve skutečnosti často velmi barevná. „Měla okna ultramarínová, černá i v bílých a světlezelených odstínech, červené podlahy, žluté detaily,“ popisuje Potůček léčebnu, z níž už dnes zbyla jen ruina.

Karnevaly na „pobočce“ v Brně

Umělci Devětsilu se scházeli především v pražských kavárnách, diskutovali zde a tvořili. Avantagarda ale zasáhla i Moravu, kde brněnští literáti a výtvarníci vytvořili „pobočku“ tohoto svazu.

„Možná trochu opomíjenou stránkou avantgardy jsou jakési dadaistické večery, které se organizovaly v roce 1925 a 1926 v Brně. Odehrávala se na nich různá vystoupení s kostýmy a maskami a patřilo k dobrému vkusu se takového karnevalu zúčastnit. Nejenom obrazy nebo poezie, ale i tyto efemérní události se staly důležitou součástí avantgardy, která chtěla právě propojit umění s bezprostřední reakcí publika,“ doplnil historik a teoretik umění Petr Ingerle.

Tvůrčí invence, optimismus a otevřenost vůči světu, kterou po dobu desetiletého trvání Devětsil vykazoval, souvisely s nadějemi vkládanými do života po první světové válce. Na návštěvníky výstavy budou působit do 29. března.