Minimální mzda vzroste na 14 600 korun. Vláda kývla i na „odpadovou motivaci“
Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) stvrdil růst minimální mzdy na 14 600 korun. Od příštího roku se tak 150 tisícům lidí ztuční výplatnice o 1250 korun. Minimální mzda se za posledních pět let zvedla o 60 procent. Někteří ekonomové ale varují před takzvaným bumerangovým efektem, skokové zvýšení platů podle nich povede k vyšší nezaměstnanosti. Vláda také řešila novelu zákona o odpadech. Nově bychom si mohli platit jen za tolik kilo smetí, kolik opravdu vyhodíme. Za skládkování si pak připlatíme.
Vláda dnes stvrdila návrh o zvýšení minimální mzdy na 14 600 korun. Pro 150 tisíc lidí pracujících na pozicích jako uklízečka nebo méně kvalifikovaný pracovník ve výrobě to znamená růst výplaty o 1250 korun.
Minimální mzda od ledna rekordně VZROSTE na 14 600 Kč! Dnes to schválila vláda. Samozřejmě! Důstojná mzda je ve vyspělé společnosti naprostý základ. A díky důstojné minimální mzdě můžeme tlačit na růst mezd a platů obecně.#nelevnepraci #minmzdaPOROSTE
— Jana Maláčová (@JMalacova) December 9, 2019
„Nepředpokládám zásadní změny, jsem za to rád. Je to nejvyšší navýšení i s ohledem na to, jak postupuje růst minimální mzdy v ostatních státech,“ uvedl ještě před zasedáním vlády vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Hamáček uvedl, že nechápe, proč by měli Češi brát méně než v ostatních vyspělých evropských státech. Za posledních 5 let stoupla o 60 procent, to ale děsí některé ekonomy.
Podobně se vyjádřil i Lubomír Zaorálek (ČSSD) na tiskové konferenci. „My se dostáváme za hranici chudoby. V Polsku mají stále vyšší MZ a ČR stále patří mezi čtyři až pět zemí, která mají nejnižší minimální mzdu. Pokládám tento růst za velice důležitý,“ uvedl Zoarálek, který zastupoval ministryni Janu Maláčovou, která změnu mzdy protlačila. Maláčová se nyní zotavuje doma po operaci.
Ekonomové: Potopí nás za dva roky
Podle aktuálních čísel ministerstva práce a sociálních věcí se v ČR drží rekordně nízká nezaměstnanost, a to na 2,6 procentech. Bez práce bylo v listopadu přibližně 197 tisíc lidí. Naopak volných míst je přes 330 tisíc.
To se ale podle ekonomů nezřízeným navyšováním minimální mzdy může měnit. „Když se bude mzda skokově měnit, zaměstnavatelé se na to nedokážou připravit,“ zmínil již dříve pro Blesk Zprávy hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
„Principiálně to není špatně, ale nebezpečný je ten rozsah a vrátí se nám to jako bumerang a bumerang v případě ekonomických rozhodnutí letí několik let. A zasáhne nás ve chvíli, kdy to bude nejvíc bolet. Díky vyšším nákladům budou zaměstnavatelé rychleji propouštět s ekonomickým útlumem, který přijde v roce 2022 či 2023,“ konstatoval pro Blesk Zprávy také ekonom Lukáš Kovanda.
„Lidé se budou hůře držet na pracovním trhu. Kdybychom to zvýšili na 20–25 tisíc, pak už ty málo produktivní zaměstnance nikdo nezaměstná,“ dovysvětluje Blesk Zprávám ekonom Křeček.
Výtky měli také odboráři, kteří chtěli zvýšení na rovných 15 tisíc korun.
Ruku v ruce jde pak se mzdou minimální také mzda zaručená. Oslovení ekonomové prozradili Blesk Zprávám, že by se tato položka měla zcela vyškrtnout, zajedno je s nimi Hospodářská komora.
Jedná se o garantovaný nejnižší výdělek podle odbornosti i náročnosti práce. Může dosahovat až dvojnásobku mzdy minimální. Takováto pravidla podle ekonomů brzdí a zatěžují podnikatele.
Podle informací, které uveřejnila Česká tisková kancelář, ale resort ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) žádné rušení zaručené mzdy neplánuje.
Zaorálek dokonce uvedl, že zaručená mzda stoupne pokojským, sanitářům a krejčím.
Připlatíme si za odpady
Vláda dnes schvalovala novelu zákona o odpadech z pera ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Celkem Babišův kabinet projednával hned čtyři novely týkající se odpadů.
Návrhy upravují například poplatek za ukládání odpadů na skládku, nově by se měl poplatek postupně navyšovat, a to až na 1850 korun ze současných 500 korun. K cifře by se mělo dojít v roce 2030.
„Musíme dostat odpad ze skládek. Končí doba zahrabávání odpadů pod zem,“ uvedl ministr Brabec na tiskové konferenci po jednání vlády. Dodal, že má velkou radost, že návrhy prošly, a doufá, že se Sněmovna i Senát rozumně rozhodnou.
Brabec ale ví, že nyní není kam odpad vozit nežli právě na skládky. Zmínil tak, že se musí vytvořit recyklační centra.
Majitelé skládek by podle důvodové zprávy měli rovněž povinnost vybavit své prostory kamerovým systémem. Upravuje také vlastnictví smetí. Provozovatel musí zkontrolovat, co za smetí přijímá, a novela přesně říká, kdy už je za odpad zodpovědný.
Novely by rovněž měly motivovat lidi k tomu, aby byli šetrnější a více třídili. Obce totiž mohou podle jedné ze změn přejít na systém, kdy si každý jednotlivec zaplatí za to, kolik doopravdy vyhodí.
„Umožní vám to, že vám třeba obec zaplatí půlku zpátky poté, co od vás odvezou méně. Obce si navíc mohou vybrat – budete platit podle objemu či váhy, nebo paušálně,“ dodal ministr.
Brabec se v novele snaží také zatočit s obaly. Návrh novely tak přináší zaručenou hustotu sběrné sítě. Nepočítá ale se zálohovanými PET lahvemi. „Objevuje se nový pojem – ekomodulace. Výrobce musí být odpovědný za výrobek i obal a za to, jestli je dobře nebo špatně recyklovatelný,“ dodal k novele o obalech Brabec.
Legislativní rada vlády (LRV) kabinetu doporučila všechny změny schválit a tak se také stalo. Nová pravidla pro svoz i nakládáni s odpadem by měla začít platit k 1. lednu 2021.
Pořád málo!!!
Ale i za to velké diky 😘