Výrobci: Zavedení vlastního zálohování PET obalů v praxi nejde
Zákon o obalech rovněž upravuje povinnosti autorizovaných obalových společností, stanovuje minimální hustotu sběrné sítě a další závazky, které vyplývají z evropské směrnice. Vláda bude projednávat čtyři odpadové zákony, které řeší mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Cílem hlavní normy je omezení skládkování a větší motivace ke třídění. Zákony by měly platit od počátku roku 2021, mají ale řadu kritiků.
Ministerstvo životního prostředí, které je autorem odpadové legislativy, považuje zálohování PET lahví i plechovek za nekoncepční zásah do stávajícího systému třídění odpadů. "Už v současné době vytřídíme 80 procent všech PET lahví uvedených na trh," řekl nedávno Ondřej Charvát z tiskového oddělení MŽP. Pokud by i přesto některý z výrobců tento systém dobrovolně zavést chtěl, musel by všude, kde uvádí obaly na trh, umožnit i jejich zpětný odběr.
Zastáncem zálohování PET lahví jsou například firmy Mattoni 1873, Sodovkárna Kolín a také pivovary Bernard, Krakonoš anebo Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod. "Nyní platná legislativa, její výklad ze strany MŽP a dokonce i připravovaná novelizace staví výrobce před výběr: Postarejte se sami o všechno, nebo se nestarejte o nic," řekla k právnímu rozboru PR manažerka Mattoni 1873 Andrea Brožová. Dobrovolné zavedení je podle ní tak komplikované, že zcela blokuje možnost postupné změny k efektivnějšímu způsobu nakládání s obaly.
Každý výrobce, který by chtěl zavést zálohy na své obaly, by podle právního rozboru, musel požádat o oprávnění pro nakládání s odpadem, rozšířit svoji činnost o plnění souvisejících povinností a zatížit se pravidelnou související administrativou. Zároveň by musel zajistit dostatečné množství odběrných míst vyjednáním smluv s až 90 procenty obcí v ČR a také uzavřít separátní smlouvy prakticky s každým jednotlivým obchodem, který prodává jeho výrobky spotřebitelům. Ačkoli tito prodejci často nenakupují tyto výrobky napřímo a výrobci tak o nich vůbec nemusí vědět. Musel by také samostatně svážet z obchodů nikoli pouze zálohované obaly, ale všechny své obaly uváděné na trh v ČR, včetně fólií z palet nebo kartónů od plechovek a zajistit stanovenou míru jejich recyklace.
Proti zavedení zálohování na PET lahve se již dříve postavil například Svaz pivovarů a sladoven ČR či někteří prodejci. Podle generálního ředitele Ondrášovky Libora Duby zálohování situaci nezlepší, zálohy motivovat lidi ke vracení lahví nebudou a systém ekonomicky zatíží.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (2)
Vladimír Hošek
9.12.2019 15:47Armáda prosazovatelů absurdních řešení velmi dobře tlačí na společnost, aby se řešení neprovádělo racionálně a logicky. Technologická dokonalost nyní postavených spaloven (pardon dnes se musí říkat správně Zařízení pro energetické využívání odpadů) je úžasná a směsný komunální odpad plně dokáže nahradit hnědé uhlí.
Pracovníci MŽP a neziskovek nás nutí tvářit se tak, že plast je sklo nebo kov. Sice je to v rozporu s chemickými i fyzikálními procesy, ale tvrdí nám, že je třeba recyklovat plast tak, že jedině „správné je“ z plastového obalu vytvořit opět stejný plastový obal. I za cenu, že to bude stát majlant a riskujeme hygienické problémy a ještě několik podobných zhůvěřilostí. Přitom je to tak jednoduché, odpad spálit, respektive jej využít k výrobě tepla a elektřiny. No a pokud se podaří např. z plastového obalu vytvořit, oděv, potom z něj vytvořit nějaký tapecírung a pak jej spálit, tak to považuji za velmi sofistikovanou cirkulární ekonomiku. Ale takto to nesmí fungovat. Sociální inženýři převážně vzdělaní v humanitních oborech nám diktují, že to musí být tak, jak oni nalinkují a pokud je to jinak, tak je to špatně, navzdory chemickým a fyzikálním zákonům.
Takže proto zde máme zákaz výroby plastových brček a podobných výrobků, to je stejný způsob myšlení potažmo řízení. Skoro si myslím, že tato skupina občanů zkouší nebo dokonce soutěží kolik společnost je schopna vydržet absurdních nařízení.
K vyřešení stávajícího stavu nakládání se směsným komunálním odpadem by stačilo v ČR postavit cca 4 spalovny, ale taková informace společností „neprosakuje“. Ale jsme dnes a denně „informováni“ o prý velmi potřebném zavedení zálohového systému výkupu PET lahví. Tento špás by nás přišel na cca 5 miliard (což je částka za kterou lze postavit dvě spalovny). Sice by výkup plastových lahví vůbec nic nevyřešil, ale to mediím a výzkumníkům vůbec nevadí. Zatímco po realizaci dvou spaloven by bylo 50% procent problému vyřešeno.
Takže místo, aby se úsilí společnosti soustředilo na skutečnost, aby směsný komunální odpad neobsahoval nespalitelné části a úsilí v propagaci třídění v tomto směru směřovat, tak nás legislativa nutí snižovat energetický obsah odpadu. Utápíme se ve slepých uličkách a do jisté míry mě to připomíná socialismus v 70. a 80. letech, tak si kladu otázku, kam jsme to dospěli a kam se řítíme?