‚Pojďme se krásně bát‘. Filmová přehlídka hororů Juraje Herze se odehraje v Biu Oko

Filmový maraton s názvem Pojďme se krásně bát v pražském kině Bio Oko otevře v pondělí v podvečer snímek Morgiana s Ivou Janžurovou v titulní dvojroli. Přehlídka je věnována režisérovi Juraji Herzovi, do 14. prosince uvede šest jeho hororových titulů. Diváky čeká mimo jiné digitálně zrestaurovaný film Spalovač mrtvol, který se objevil na letošním festivalu v Karlových Varech. Nové verze se Herz nedožil, zemřel loni v dubnu.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bio Oko promítne také ojedinělý hororový sci-fi příběh Upír z Feratu o autu poháněném lidskou krví, v němž si titulní roli začínající automobilové závodnice Mimi zahrála Dagmar Veškrnová. Jejího přítele ztvárnil Jiří Menzel. Ve výběru nechybí strašidelné pohádky Panna a netvor a Deváté srdce nebo podle organizátorů neprávem zapomenutý, bizarní a lechtivý titul Straka v hrsti. Jeho scénář vznikl podle středověké satiry Mastičkář a doprovází ho hudba Pražského výběru.

Zemřel Juraj Herz. Režisérovi Spalovače mrtvol či Upíra z Feratu bylo 83 let

Číst článek

Slavný snímek Spalovač mrtvol z roku 1968, v němž podivínského zaměstnance pohřebního ústavu Karla Kopfrkingla nezapomenutelně ztvárnil Rudolf Hrušínský, je na programu v pátek 13. prosince. Podobenství o eleganci lidské zrůdnosti a síle ideologie podle předlohy Ladislava Fukse se po nástupu normalizace ocitlo mezi takzvanými trezorovými filmy. Znovu se film mohl promítat až od roku 1990. Letos se vrátil do kin díky digitálnímu restaurování Národního filmového archivu.

Režisér, scenárista a herec Juraj Herz se narodil v roce 1934 ve slovenském Kežmaroku. Jako židovský chlapec prošel koncentračním táborem. Studoval fotografii na Umělecko-průmyslové škole v Bratislavě a poté režii a loutkoherectví na DAMU v Praze. Jako filmový režisér byl samouk, svou originální schopností propojovat groteskní a hrůzné dával svým filmům jedinečnou dramatickou atmosféru. V roce 1987 po zákazu Straky v hrsti odešel Herz do Německa točit pro televizi. Po návratu do Česka v 90. letech točil filmy a režíroval divadelní hry. K jeho poslednímu výraznému počinu patří koprodukční Habermannův mlýn s Karlem Rodenem v hlavní roli.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme