Komiksového výtvarníka Káju Saudka vystřídala v Galerii Tančící dům další výrazná osobnost české umělecké scény. Až do 27. září 2020 mohou návštěvníci zhlédnout výstavu Retrospektiva věnovanou dílu Bořka Šípka. Jde o dosud nejucelenější výstavu tohoto umělce a mezi téměř 300 uměleckými kousky budou představeny i některé doposud nikde neuveřejněné prototypy. Kromě předmětů ze skla obsahuje expozice i designový nábytek, který Bořek Šípek vlastnoručně vyráběl.
Bořek Šípek (1949-2016) byl český designér a architekt, nejznámějším se však stal pro svou práci se sklem. Jeho cestu ke sklu předurčila rodinná tragédie. Po smrti svých rodičů se Šípkovým poručníkem stal sklářský mistr René Roubíček, díky němuž Šípek nastoupil na uměleckou průmyslovku, obor sklářství.
V roce 1968 Šípek emigroval a do roku 1983 žil v Německu, kde vystudoval architekturu a filosofii. Poté přesídlil do Amsterdamu a založil zde vlastní designové studio. V 80. letech začal také spolupracovat jako návrhář s italskou designérskou společností Driade. Po revoluci se Bořek Šípek vrací do Prahy a vzniká jeho nové studio. O dva roky později zakládá spolu s Petrem Novotným a Liborem Fafalou sklářskou firmu Ajeto. V roce 2012 si plní další sen, kterým byla vlastní sklárna.
Mezi lety 1992 a 2002 působil jako hlavní architekt správy Pražského hradu. Jeho úkolem byla obnova hradních interiérů a po Josipu Plečnikovi se stal jediným, kdo kdy zasáhl do architektonické a výtvarné podoby hradních interiérů. S Václavem Havlem Bořka Šípka pojilo velké přátelství – tehdejší prezident mu k 55. narozeninám dokonce věnoval návrh vázy, kterou Šípek později nechal vyrobit v edici sedmi kusů.
V roce 2015 onemocněl rakovinou slinivky, kterou se snažil léčit v zahraničí. O pouhý rok později však nemoci podlehl. I přesto se Šípkovi během života podařilo dosáhnout významných úspěchů, a to jak v tuzemsku, tak v zahraničí. O tom svědčí i výstava v Tančícím domě, kdy Šípkova práce zvládla naplnit hned tři patra. A přesto ani zdaleka nejde o kompletní sbírku všech jeho děl.
Celou výstavu provází Šípkův specifický extravagantní styl – výrobky plné barev a „kudrlinek“. Žádná z vystavených váz není jen hladká, žádný z vystaveného nábytku není obyčejný, žádný z vystavených předmětů není jednobarevný. Šípek odmítal funkcionalismus i minimalismus jako směry našemu myšlení a vnímání vzdálené. Naopak ornament a barvy považoval za našemu životnímu myšlení blízké, navíc zastával názor, že si lidé „zaslouží mít kolem sebe něco víc než jen funkce.“
Hned v přízemí tak zaujme váza Butterfly plná žlutých a fialových motýlků, rybí dvojváza nebo oslnivé svítidlo Norma složené ze zlatých lístků. Skleněné předměty se mohou chlubit všemi typy tvarů od kulatě baňatých (například Tits & Tats) a zaoblených linií situovaných u hrdel váz přes špičatější (Splendid nebo Šáral) až po vlnité (Anna) a ostré hrany, kdy předměty vypadají, jako by byly – nebo dokonce opravdu jsou – ze střepů (Primásek bílý, Střepová, Sera Seratar, Disaster). Ač mnoho předmětů z dílny Bořka Šípka nese prostý název Prototyp, narazíte i na zábavnější pojmenování. Například na vázu Kočičí nebo Tyvoole.
K vidění jsou i opravdové unikáty, jako již zmíněná váza Neuchopitelný šípek vytvořená podle návrhu Václava Havla nebo meče Karla Lagerfelda. Zajímavý je také zeleninový lustr, který najdete na samém konci výstavy v –2. patře. Jídelní sekci doplňují i samostatná vyvedení artyčoku či květáku, ale také prasečí hlavy, klobásy a dalších zabijačkových specialit, vše samozřejmě ve skle.
Skleněné předměty a nábytek nejsou v rámci expozice odděleny, ale naopak se vzájemně doplňují, stejně jako několik kreseb návrhů váz, které jsou zde také vystaveny. Výstavu v -1. patře ještě obohacuje „kinosál“, kde se promítá dokument Nahý Šípek, který vznikal v letech 2008 až 2015. Má sice 52 minut, ale čas s ním strávený stojí za to. Navíc je v rámci výstavy téměř jediným zdrojem informací, spolu s úvodním panelem o Šípkově osobnosti. Popisky jednotlivých exponátů jsou zredukovány na název a rok vzniku a tu a tam je doplňuje výzva, abyste na exponáty nesahali a nesedali.
Výstava probíhá až do 22. března 2020, ovšem pozor, některé předměty budou vystaveny jen do 12. ledna, poté se opět vrátí do depozitáře. Jedná se především o nábytek, který není možné dlouhodobě vystavovat dennímu světlu. Proto pospěšte.
