Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 506)

    Jen málo zasvěcených ví, že na Jánské ulici ve sklepení domu U Tří Knížat má své sídlo Dvorní divadlo Zdeňka Černína.

    Zdeněk Černín ve svém Dvorním divadle ve dvoře domu U Tří knížat. Foto Karla Hofmannová

    Herec, režisér, divadelní podnikatel po úspěšné kariéře herce Mahenovy činohry na dlouhá léta zakotvil v někdejším Divadle bratří Mrštíků jako kmenový režisér. V této pozici působil i po přebudování prostor bývalého kina na velkolepý divadelní areál nesoucí název Městské divadlo Brno. Šéfovské ambice realizoval ve Slezském divadle Opava. Posléze zakoupil pozemek a dům v Hlohovci, upravil dvůr a na jeho ploše dal vzniknout Dvornímu divadlu. Za jeho představeními jsem putovával do Lednice, Mikulova a komářího rojení jsem si užil i na břehu rybníka v Hlohovci. Oceňoval jsem Černínovu nezdolnost a vůli dělat divadlo po svém. Věčný poutník s maršálskou holí v tornistře se vrátil a v Brně zbudoval svůj nový stánek.

    Múza Mab pravila: Dvorní divadlo ve dvoře domu U Tří knížat je názvem trefeným. Moc se mi líbí.

    Dvorní divadlo – interiér. Foto Karla Hofmannová

    V lunetě dvorového vchodu zářily na šňůře zavěšené fotografie herců. Osvětlen byl i vchod do podzemí. Dveře s kovanou mříží budily dojem luxusu. Úzkým schodištěm jsem sestoupal do sklepní komůrky. Zdeněk Černín tiše organizoval. Sundej si kabát, pověsím ti ho na ramínko. / Šéfe, mohl bych dostat program? / Nemohl, nemáme, to víš, všecko stojí penízky

    Dvorní divadlo – hlediště. Foto Karla Hofmannová

    Mab šeptala: Kumšt, hra francouzské spisovatelky, dramatičky a herečky Yasminy Rezy narozené roku 1959. Překlad Michal Lázňovský, režie Zdeněk Černín, Hrají – Jan Grygar, Vratislav Běčák, Zdeněk Černín.

    Jdu po šikmě, uličkou mezi židličkami. Všude je plno. Dole u mini pódia, obklopeného sedačkami, jsou dvě místa volná. Šéf řekne, tady se posaď a pak přináší další přístavky.

    Duše provozu, šéfova manželka Petra, ocení skvělý divácký zájem, upozorní na možný výpadek proudu, usedne k ovládacímu panelu a zhasne.

    Reflektory nejsou, jen jakési body ve stropě. Foto Barbora Lachmanová

    Osvětlení pódia je prosté. Reflektory nejsou, jen jakési body ve stropě.

    Na pódiu tři barové židličky, v koutku je vidět malířský stojan. Plátno je zakryté hadrem. Hledištěm přichází muž. Představí se jako zubař Jan (Jan Grygar). Dokonalý elegán má plešatou hlavu, bělostný chrup a na sobě padnoucí oblek barvy kávy laté. Usmívá se. Má radost. Koupil obraz významného modernisty za dvě stě tisíc…

    Jeho kamarád Zdeněk (Černín), podnikatel v kožené bundičce, nemůže pochopit, proč obraz stál tolik, když je jeho plocha pouze a jen bílá…

    Vznikne spor, který se snaží urovnat kamarád Vratislav (Běčák), nejmladší z kamarádského tria, obléknutý do texasek, bílé košile s mušketýrským knírkem a kozí bradkou ve tváři.

    Neuvěřitelné hádky hrané v závratném tempu vyvolávají divácké smíchy. Foto Barbora Lachmanová

    Neuvěřitelné hádky hrané v závratném tempu vyvolávají divácké smíchy. Vratislavův strhující monolog o přípravách jeho svatby je oceněn aplausem.

    Koukám hercům do pusy, rozumím jim každé slovo. Sleduji i jejich skrývanou nervozitu. Suché pokašlávání, drobná přeřeknutí i mluvní „šumly“. Obdivuji se jejich paměti. Chrlení obrovitých kvant textů bez pomoci sufléra je známkou vysoké herecké profesionality.

    Kumšt je brilantně napsanou, výtečně do češtiny přeloženou, dobře režírovanou a skvěle hranou konverzační komedií. Foto Barbora Lachmanová

    Kumšt je brilantně napsanou, výtečně do češtiny přeloženou, dobře režírovanou a skvěle hranou konverzační komedií. Je znamenitým pohledem do mužských ješitností, póz a lží. Což oceňovaly především přítomné dámy.

    Představení mělo úspěch. Líbilo se i Mab. Než se rozplynula, řekla: Budeme muset do tohoto sympatického divadla zavítat vícekrát.

    Souhlasil jsem…

    Brno – Komín, 27. 11. 2019

    Dvorní divadlo, Brno – Yasmina Reza: Kumšt. Překlad Michal Lázňovský, režie Zdeněk Černín. Hrají – Jan Grygar, Vratislav Běčák, Zdeněk Černín. Dvorní divadlo na Jánské, Brno.  26. 11. 2019.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 506)

    1. Zdeněk Pololáník

      Avatar

      Od prvního setkání se Zdeňkem Černínem
      v hlavní roli hry Amadeus v Brně uplynula řada let. Teprve v tomto zajímavém článku Jar. Tučka je krásně soustředěna a chronologicky představena mnohaletá umělecká, tvořivá a podnikatelská činnnost všestranného umělce, který svoje představy a nápady uměl uskutečnit. Pisatel využil návštěvy nedávného představení v jeho divadle a k recenzi přidal i tento zajímavý pohled a připomínku minulých let. Ukazuje na skutečnost, že každý prostor, ať je ve vybaveném divadle, v přírodě, nebo v podzemí, může být přitažlivým místem, pokud jej svým uměním navštíví a naplní kvalitní Umělci.

      08.12.2019 (15.49), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,