Dotací z kohezních fondů Evropské unie, na které Česká republika tradičně hodně spoléhá, postupně ubývá. Za rohem ovšem čeká šance, jak zmodernizovat české nakládání se zdroji pro veřejné účely. Jmenuje se InvestEU.
Evropská komise v červnu 2018 představila centrálně řízený program nazvaný InvestEU, který má za cíl zefektivnit unijní financování investičních projektů a také k němu zjednodušit přístup. Pokud půjde vše podle plánu, měl by začít fungovat se začátkem roku 2021, tedy zároveň s novým víceletým finančním obdobím EU.
„Výjimečnost programu InvestEU bude spočívat v tom, že se jedná o první komplexní, ucelený finanční nástroj na úrovni EU, čímž se stane jedním z největších centrálně řízených programů,“ vysvětlil pro EURACTIV.cz člen analytického týmu České spořitelny Petr Zahradník s tím, že veškeré zdroje programu budou alokovány a investovány návratným způsobem. „Tím vytvoří příznivé podmínky pro kumulaci velkého objemu zdrojů investičního charakteru, které naplňují nějaký typ veřejného zájmu,“ dodal odborník.
Mobilizace veřejných i soukromých financí
Program, který bude řídit Komise společně s Evropskou investiční bankou (EIB), má ambici navázat na úspěch tzv. investičního plánu pro Evropu neboli „Junckerova plánu“, pojmenovaného po dnes už bývalém předsedovi Evropské komise Jeanu-Claudovi Junckerovi, a zastřeší Evropský fond pro strategické investice a třináct dalších finančních nástrojů Unie. Cílem je podpořit evropský hospodářský růst, zaměstnanost a inovace.
Program je založen na principu garančního schématu, díky kterému může dojít k mobilizaci velkého množství soukromých i veřejných finančních zdrojů. „Jsem přesvědčen, že se jedná o budoucnost evropského financování a že bude princip dříve či později aplikován i na jiné kapitoly rozpočtu EU,“ podotkl Zahradník, který Česko zastupuje v Evropském hospodářském a sociálním výboru (EHSV). Tento výbor je jedním z orgánů, které podobu programu připomínkují.
„Prostřednictvím inteligentního využívání rozpočtu Unie přispěje InvestEU k tomu, aby Evropa nadále přitahovala investory z celého světa. Během příštího desetiletí přinese tento program nejméně 650 miliard eur, které může Evropa investovat do své budoucnosti, do své ekonomiky a do svých občanů,“ řekl na jaře Juncker.
Dagmar Vránová z ministerstva pro místní rozvoj (MMR) na říjnové debatě v Ostravě upozornila, že InvestEU představuje program a zároveň i fond. Ten bude rozdělen na dvě části – na složku EU a složky členských států. Země se podle Vránové mohou rozhodnout, že si sem převedou část peněz z tradičních kohezních fondů. Zároveň s fondem začne fungovat také poradenské centrum, které poskytne podporu autorům projektů. Seznam projektových záměrů pak bude k dispozici v databázi na specializovaném internetovém portálu.
Evropský parlament program posvětil letos v dubnu, vzhledem ke stále probíhajícímu vyjednávání o víceletém finančním rámci EU pro období 2021–2027 se však některé jeho aspekty mohou ještě změnit. Hrubé rysy a základy, na kterých je návrh postaven, podle Zahradníka svoji podobu výrazně měnit nebudou. Rozdělení na čtyři „okna“, tedy kapitoly s názvem inteligentní infrastruktura; výzkum, vývoj, inovace; malé a střední podniky; a sociální podnikání a záležitosti, zůstane prý stejné. Mohou se však dle jeho slov měnit dílčí parametry, jako například podmínky propojenosti složky členského státu s kohezní politikou.
Velká česká příležitost?
Česká republika patří mezi země, které tradičně ve velké míře spoléhají na dotace z kohezních fondů. Společně s dalšími státy ze skupiny tzv. Přátel koheze se ještě na poslední chvíli snaží zastavit či zpomalit poměrně významné snížení těchto prostředků v budoucím dlouhodobém rozpočtu EU. Kurz je ovšem nastavený jasně, Češi se tedy budou muset adaptovat na nové rozložení zdrojů.
Program InvestEU podle Zahradníka představuje pro Českou republiku ohromnou příležitost. „Především pro to, abychom se konečně odchýlili od tradičního, konzervativního vnímání koheze – které je pro nás velmi pohodlné, neboť nám zaručuje velké národně určené částky – směrem k modernímu nakládání s finančními zdroji pro veřejné účely,“ uvedl ekonom.
Tato změna nastavení českého přístupu ovšem nepřijde sama. Jak řekl Zahradník, je k tomu zapotřebí především jasný politický leadership, který přesvědčí úředníky i příjemce, že tento program znamená úplně jinou kvalitu využívání zdrojů EU. „K tomu je třeba mít odpovídající institucionální ukotvení a zodpovědnost – jedno kompetentní místo, které bude za správu a management programu zodpovědné,“ poznamenal ekonom. Dodal, že podmínkou je také dostatečný počet přesvědčených investorů, kteří v programu uvidí výhody pro sebe i pro veřejný zájem.
Na státní úrovni se o využití programu zatím spíše jen diskutuje, protože podle Dagmar Vránové nejsou k dispozici dostatečné informace. „Teoreticky uvažujeme, jaké výhody by nám přineslo, kdybychom nějaké peníze do InvestEU převedli,“ řekla Vránová s tím, že je takto možné přesunout maximálně 5 % prostředků. Česká strana dle jejích slov zatím neví, v čem by byl centrálně řízený program výhodnější než finanční nástroje získané například prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky.
