“Půl roku bez kybernetického nože si nedokážu představit,” říká onkolog Jakub Cvek

Kybernetický nůž je ozařovací přístroj na léčbu rakoviny. Revoluční kus technologie přispěl k léčbě mnoha lidí s nádory a v mnoha případech je efektivnější než chemoterapie. Přístroj však pomalu dosluhuje a není zcela jisté, co bude dál.

Více v rozhovoru s Jakubem Cvekem, primářem onkologického oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě, který obsluhuje zatím jediný cyber nůž v celé střední Evropě.

Jak přesně přispěl kybernetický nůž v boji s rakovinou?

V obecné rovině, my máme k dispozici tři léčebné možnosti: operace, chemoterapie a ozařování. Důležité je se rozhodnout, kterou metodu použít v jaký čas. Kybernetický nůž nám umožňuje rozšířit tuto paletu možností léčby u těch pacientů, u kterých jsme dříve nebyli léčbu schopni specifikovat.

Takže tím vytřídíte určitou skupinu pacientů, která by bez cyber nože musela jít nepodmíněně na chemoterapii, která s sebou nese i řadu vedlejších účinků, ale nyní může využít šetrnější léčbu ozařováním?

U některých pacientů je to konkurence chirurgického zákroku nebo chemoterapie, v některých případech se jedná o konkurenci klasického typu ozařování a farmakoterapie. Je to vlastně další, neřekl bych kamínek, řekl bych kámen do mozaiky protinádorových možností.

Jak byste svůj výkon porovnal s ostatními cyber řezníky z ciziny? Sdílíte nějak své poznatky?

Kybernetický nůž má různé konfigurace, v rámci jednotlivých lékařských specializací. Konfiguraci, kterou máme k dispozici my, je schopna léčit nádory celého těla. Ve světě existují i kybernetické nože, které jsou pouze v rukou neurochirurgů a zaměřují se na nádory mozku, případně páteře. Těch pracovišť ve světě, které by využívali komplexní přístup, jako my v Ostravě, opravdu tolik není.

S lidmi, kteří přístroje využívají, jsme v blízkém kontaktu. A zkušenosti si vyměňujeme. Co se týče ocenění, poslední jsme dostali na mezinárodní konferenci společnosti stereotaktické chirurgie letos v červnu, kdy jsme dostali cenu za projekt pro zlepšení léčby v oblasti páteře. V roce 2013 jsme dostali ocenění za největší počet provedených léčeb, mimo hlavu a páteř.

Cyber nůž pomalu dosluhuje 

Cyber nůž stárne, vy sám mu dáváte dva roky. Proběhlo už nějaké jednání Ministerstva zdravotnictví ohledně financování nového přístroje?

Já tyto informace nemám. Byť jsem přednosta kliniky, těchto jednání se neúčastním. Tohle je věc čistě mezi zřizovatelem, Ministerstvem zdravotnictví, a managmentem naší nemocnice. Co se mě týče, pochopitelně v této otázce vykonávám jistou manažerskou práci. Připravuju projekt, ve kterém budu prezentovat po medicínské stránce důvody k financování nového stroje.

Co je zapotřebí k tomu je přesvědčit o tom, že se financování vyplatí?

Je zde potřeba dodržet několik principů. Je nutno počítat s tím, že přístroj se prostě opotřebovává. V našem případě více než kdekoli jinde, protože máme dvakrát až třikrát více pacientů než ostatní pracoviště v Evropě nebo ve Spojených státech.

Kdyby nedošlo ke koupi nového přístroje, mohlo by se stát, že byste nebyl nijak schopen léčit stejný počet pacientů? Jaké by byly důsledky?

Já si tuto situaci vůbec nedokážu představit. Tímto směrem vůbec nepřemýšlím, nepřipouštím si to. Nedokážu si představit, že by se ten přístroj třeba na půl roku odstavil, aby se mohl instalovat nový. Ten výpadek by byl nevýhodný zejména pro pacienty, ale i pro náplň naší práce. Nabízení alternativních cest pro pacienty je komplikace na všech frontách.

Takže řešením je zakoupení nového stroje?

Do budoucna skutečně jiná možnost neexistuje, stará verze nikdy nebude schopná pojmout všechny novodobé úpravy systému. Dokud nebude vyjednán nový stroj, jako preventivní opatření se pokusíme digitalizovat systém starý. Ideální situace by byla udržovat starý přístroj v provozu a zároveň vystavovat nový, aby nedošlo ke zmiňované mezeře. Nová instalace zabere půl roku, což je neakceptovatelný výpadek. Tohle je vize, kterou se snažím dát do svého projektu a věřím, že budu úspěšný.

Je třeba jít s dobou

Po technologické stránce je to jak?

V souvislosti s GDPR (Evropské nařízení o ochraně osobních údajů) je potřeba všechny tyto data v přístrojích převést na vyšší stupeň zabezpečení, tudíž systémy prochází renovací. Všechny přístroje se tak musí převést do plně digitální podoby, my bychom měli tuto úpravu systému zvládnout příští rok.

Takže starý přístroj postupně ztratí podporu od výrobce?

Výrobce deklaroval, že stávající verzi přestane podporovat. Byla nám vypovězena servisní smlouva. S tím se budeme muset nějakým způsobem vypořádat, nejedná se o katastrofu, máme za sebou skvělý tým, takže jsem přesvědčen, že kondice bude dobrá, i když podpora ze strany výrobce, nebude už taková jako dřív.

Takže v současné době nejste schopni dále vyjednat podmínky pro provoz starého stroje, který nyní funguje?

V našem případě není upgrade na plně digitální podobu možný, proto je podle mě řešení zakoupit nový systém. Ta technologie se značně za dobu, co je na trhu, změnila a upgrade je potřeba. Celé odvětví už je také někde jinde.

Proč je tak důležité, aby se podařilo nakonfigurovat starý stroj, a aby byl zakoupen nový?

Pracoviště, jako je to naše v Ostravě na Fakultní nemocnici, je schopno zabývat se neskutečně rozšířenou škálou případů. My jsme zaměření na oblast mimo specializované celky medicíny a nabízíme komplexnější léčbu. Chtěli jsme být právě doplněk k pražskému gamma noži, který tam fungoval dekády, ale jen specializovaně. Náš program se tedy rozhodl přesunout se k takzvaným pohyblivým nádorům, těm, které se pohybují s dýcháním a s dalšími fyziologickými pohyby v těle.

Průlomové objevy

Vaším nožem se dá léčit i srdce, konkrétně se jedná o komorovou tachykardii. Jak jste postupoval při rozšiřování léčebných možností?

Při zavádění takových technik je zapotřebí úzké spolupráce dvou odborníků. Je to jednak radiační onkolog a samozřejmě kardiolog. Nejlepší je, když se znají osobně.

Takže s dotyčným kardiologem se znáte?

Vlastně jsme si vykládali o těch možnostech na zahradě a došli jsme k tomu, jak posunout léčbu komorových tachykardií dále. To byla nějaká vize, kterou jsme potom zpracovávali při běžných pracovních dnech ve studii, prováděli jsme různá měření analýzy a nakonec jsme takto léčili prvního pacienta. Léčba byla neuvěřitelně efektivní, dostali jsme na ni grant.

Vaše studie byla tedy natolik úspěšná, aby se rozšířila i do ostatních pracovišť?

Ano, dá se to tak říct. Následně jsme mohli tuto metodiku dále rozpracovat. Dnes o ní běžně přednášíme, napsali jsme o ní i různé články. Léčba se postupně prosazuje. Tento typ ozařování se původně prováděl jen v Kalifornském Stanfordu a zde v Ostravě. Postupně vznikly minimálně dvě další centra ve Spojených státech a další dvě v Evropě.

Vaším přístrojem se dá prý léčit i obsedantně kompulzivní porucha?

Ohledně léčby obsedantně kompulzivní poruchy, to nebyl můj nápad ani návrh, ovšem máme k dispozici skvělý psychiatrický tým, který sám přišel s touto iniciativou. Pokud budou další měření úspěšná, není problém stroj nakonfigurovat tak, aby ozařoval i tímto způsobem. Výhody cyber nože jsou v tom, že ozáření nahradí chirurgické vyřezání. Postižená oblast navíc může být jakkoli hluboko, tím se předchází tomu, že se nemusí otevřít lebka chirurgickou cestou.