Ostrava testuje nový způsob jak zlepšit kvalitu ovzduší. Hlavní roli hrají stromy a inovace

Stromy pomáhají lidem lépe dýchat již od pradávna, vysoké znečištění ovzduší však často vede k jejich záhubě. Inovativní projekt má za cíl stromům pomoci a „vyzbrojit“ je vyšší odolností vůči zplodinám.

Ostrava byla dlouhodobě největším centrem českého průmyslu, což se podepsalo i na jejím ovzduší. Přestože město za poslední roky podniklo řadu opatření, která znečištění vzduchu snížila, problém se stále nedaří zcela vyřešit. Na znečišťování se podílí nejen místní průmyslové podniky, ale také zplodiny z nedalekých polských továren. Dalším negativním faktorem je doprava a neekologické vytápění domů. Situaci nepomáhá ani fakt, že v Ostravě málokdy fouká vítr, znečištěný vzduch se tak dlouhodobě drží nad městem.

Největšími pomocníky v boji proti špinavému ovzduší jsou bez pochyby stromy a další rostliny. Na druhou stranu, i zeleň znečištěním vzduchu trpí. V Ostravě kvůli tomu uhyne až 40 procent vysazených stromů.

Městskou zeleň je ale díky moderním technologiím možné „obrnit“. Právě tím se zabývá inovativní výzkumný projekt CLAIRO s rozpočtem 65 milionů korun. Většinu financí, celkem 52,7 milionu korun, poskytla Evropská unie skrze Evropský fond pro regionální rozvoj. Zbývající sumu doplatil Moravskoslezský kraj a Statutární město Ostrava. Projekt je také součástí celoevropského programu Urban Innovative Actions pro nejinovativnější projekty v evropských městech.

Projekt je inovativní například tím, že využívá prostorová data místního proudění vzduchu. Na základě těchto dat počítá, kde je vhodné zeleň vysázet. Navíc vyvíjí speciální organickou zálivku, díky které jsou vysázené rostliny odolnější.

Snižování emisí díky lesům a půdě? Česko si vede dobře, na vítězství nad změnami klimatu to ale stačit nebude

Lesy přispívají k boji se změnami klimatu. V Evropě se jejich plocha stále rozšiřuje, a mohou tak pomáhat urychlovat snižování emisí skleníkových plynů. ČR vyrovnávání emisí jejich pohlcováním a ukládáním do půdy a lesů zvládá s přehledem, dostatečné to ale není. Na čem by mohla ještě zapracovat?

Kateřina Bonito z Magistrátu města Ostrava, která je za projekt zodpovědná, vidí v projektu ještě další přínosy.

„Přínosy shledáváme především v získaném know-how, tedy v novém inovativním způsobu výsadby zeleně v městském prostředí, který nahradí dosavadní masivní výsadbu zeleně s minimálním ohledem na funkčnost a na vnější klimatické podmínky,“ vyzdvihla přínos projektu. Nově by se mělo při výsadbě dbát na to, aby se ve městě sázely zejména dřeviny, které jsou schopné absorbovat větší množství škodlivin.

Bonito na druhou stranu upozornila, že projekt problém s kvalitou ovzduší v Ostravě nevyřeší. Jeho podstatou je zejména ověřit teorii v praxi. Projekt navíc přispěje k větší informovanosti odborné i širší veřejnosti.

Projekt vítají také ostravské ekologické organizace. „Podle nás je projekt Clairo velice nápaditý, inovativní. Může být jak pro obyvatele, tak pro vedení měst přínosem, ať už v měření, která umožní získat data o vývoji koncentrace škodlivých látek v ovzduší, tak jako návod správné volby, jakou zeleň do kterých lokalit umístit,“ vyzdvihla přínosy projektu Pavlína Černá z organizace Čisté nebe. Podle ní by měly být výsledky projektu zveřejňovány postupně, aby z nich postupně mohly čerpat místní organizace i široká veřejnost.

„Výsadba vhodně zvolené zeleně může rozhodně pomoci v postižených lokalitách a je jen dobře, že se výzkum pro zjištění právě té vhodné zeleně provádí,“ dodala Černá.

Tři fáze k lepšímu ovzduší

Projekt je nyní ve své první fázi. V polovině září byly instalovány senzory na měření znečištění ovzduší, které zajistila Technologická univerzita v Ostravě. Inovativní zařízení, která byla umístěna na místech s vysokou koncentrací znečištění vzduchu, umožňují testovat změnu kvality vzduchu napříč všemi ročními obdobími a za různých klimatických podmínek.

Senzory jsou poháněny slunečním zářením a každých pět minut vysílají univerzitě informace o naměřené koncentraci znečištění. Zpracování velkého množství dat pak probíhá na novém superpočítači v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations, jehož zřízení bylo rovněž podpořeno z fondů EU.

Za 15 let v EU je z Ostravy úplně jiné město, zní z radnice

Do Česka přiteklo od roku 2004 ze společného rozpočtu EU značné množství peněz, ze kterých ve velké míře těžilo například město Ostrava. Výhody členství v Unii však podle hostů nedávné debaty nejsou jen finanční.

Monitoring má probíhat zhruba osm let. Mezitím, nejdříve však v roce 2021, odstartuje druhá fáze projektu, kdy se v nejvíce znečištěných lokalitách Ostravy – v městském obvodě Radvanice a Bartovice – vysází na základě získaných poznatků zeleň. Odborníci z Vysoké školy báňské v Ostravě následně porovnají situaci před a po vysázení vegetace.

„Lokality, na kterých pilotní ověření proběhne, byly pečlivě vybrány odborníky ve spolupráci s ostravskými obvody a magistrátem. Bylo zapotřebí najít takové plochy, které mají vhodnou velikost a zároveň polohu, takže jsou zatíženy zvýšeným průmyslovým znečištěním,“ upřesnila Bonito s tím, že se jedná o plochu 20 tisíc metrů čtverečních.

„Díky přesnému měření bude možné za odborného dohledu univerzitních expertů vybrat rostliny nejvhodnější pro městskou výsadbu s ohledem na jejich schopnost pohlcovat škodliviny z ovzduší,“ vysvětlila Bonito s tím, že důležité je znát i vhodný způsob, jak zeleň v městském prostředí rozmístit, aby skutečně fungovala jako přirozená filtrace vzduchu.

Pokud se postup osvědčí, dojde v rámci třetí fáze projektu k jeho aplikaci i v dalších znečištěných oblastech Moravskoslezského kraje. Prvními pilotními městy jsou Opava a Třinec, kde podle Bonito během listopadu proběhne instalace senzorů a následné měření podobné tomu, které probíhá v Ostravě. Projekt může být inspirací také pro další oblasti napříč Evropou, které se potýkají s podobnými problémy.

„Důležitým nástrojem umožňujícím šíření know-how je metodologie, která bude sloužit jako návod využití zeleně ve městech. Našim cílem je, aby výsledky výzkumu pomohly městům při rozhodování, jaké typy rostlin, v jakých místech vybrat pro výsadbu, a to nejen u nás, ale i v dalších městech Evropy,“ dodala zástupkyně projektu.

V rámci projektu se také v průběhu října uskutečnil mezi místními obyvateli průzkum o jejich pohledu na kvalitu vzduchu a možnostech jeho zlepšení.

Špatný vzduch zabíjí. Pomoci má lepší kontrola kotlů i aut

Znečištění ovzduší má celou řadu viníků – od domácností přes dopravu a průmysl až po zemědělství. V Česku má pomoci výměna kotlů, lepší kontrola aut nebo ukončování výroby elektřiny z uhlí. Snažit by se ale mělo i sousední Polsko, odkud k nám část znečištění přichází.

Vzdělávání o ekologii

Projekt CLAIRO ale rozhodně není jediný, který se nyní na území Ostravska věnuje zlepšování kvality místního ovzduší. Pro boj proti znečištěnému ovzduší je totiž nezbytná také podpora veřejnosti, která by měla být o problémech dobře informovaná. S tím pomáhá projekt CleanAir určený zejména pro učitele základních a středních škol. Na projektu od loňského roku pracuje ostravská organizace Čisté nebe a další partneři z Polska, Slovenska, Rumunska a Španělska.

Projekt financovaný z celoevropského programu Erasmus+ dává dohromady vzdělávací materiály pro učitele z venkovských oblastí, kde se o problematice kvality ovzduší tolik nemluví.

„V září proběhlo pilotní testování učitelů, kteří poté vytvořené materiály začlenili do své výuky,“ upřesnila zástupkyně organizace Čisté nebe Pavlína Černá s tím, že cílovou skupinou pro ně byli učitelé prvního stupně, kteří se sami do projektu přihlásili.

„Nyní bude probíhat zpracování zpětné vazby učitelů k vypracovaným materiálům a jejich úprava tak, aby byly pro žáky co nejlepší. Vše je vypracováno lehkou, hravou formou, která má děti bavit a nenásilně je vést k vnímání svého prostředí,“ popsala aktuální průběh projektu Černá. Projekt by měl skončit do konce roku. EU na celý projekt pro všechny organizace do něj zapojené vyčlenila více než 273 tisíc eur.

O zlepšení kvality ovzduší usiluje i Ostravská univerzita, která se na konci října zavázala, že za každou podanou přihlášku ke studiu vysadí jeden strom.

Česká doprava čerpá miliardy z fondů EU, kvalita silnic však stále pokulhává

Fondy EU jsou hlavním zdrojem financování českých silnic. Doprava v ČR ale nadále vázne, a navíc způsobuje obrovské znečištění ovzduší. Od roku 2004 bylo zrekonstruováno či nově zbudováno za finanční spoluúčasti fondů EU celkem 3 447 kilometrů silnic.

Lepší klima napříč Unií

Podobné projekty na zlepšení kvality ovzduší vznikají díky programu Urban Innovative Actions i v dalších městech napříč Evropskou unií, například ve finských Helsinkách nebo francouzském Marseillese.

A zelenější Evropě bude v následujících sedmi letech věnována mnohem větší pozornost. Předpokládají to priority budoucí Evropské komise pod novou předsedkyní Ursulou von der Leyenovou skryté pod označením „Green New Deal“.

V Česku by až třetina prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a polovina prostředků z Fondu soudržnosti mohla směřovat po roce 2020 na environmentální opatření. K podpoře projektů na ochranu životního prostředí v EU i mimo ni se zavázala také Evropská investiční banka.

Komise bude mít v čele první ženu, Evropský parlament těsně podpořil von der Leyenovou

Europoslanci dnes v tajné volbě poměrně těsnou většinou zvolili do funkce předsedkyně Evropské komise navrženou Ursulu von der Leyenovou. Němka reprezentující lidovce dokázala na svou stranu dostat i liberály a část socialistů, kteří byli pro její osud klíčoví.