Čeští žáci se během tří let zlepšili v dovednostech, které jsou znakem gramotnosti. K těm se v testech OECD používaných pro mezinárodní srovnání počítá čtenářství, matematika a přírodověda.
Není to ale pořád žádná hitparáda – čeští školáci se nedokázali odpoutat od průměru, nedostali se do dvacítky nejlepších. Největší problémy dělá českým dětem porozumění textu. Což vzhledem k tomu, že do testů byli zařazeni i žáci víceletých gymnázií, která jsou v tuzemsku šmahem označována za elitní, zrovna nepotěší.
Ještě horší je fakt, že mezi jednotlivými regiony Česka jsou propastné rozdíly. Rozdíl mezi dovednostmi žáků z Ústecka a z Prahy představuje zhruba dva školní roky. Podrobné výsledky výzkumu by měly být přikázány jako povinná četba všem politikům zasedajícím ve vládě, sněmovně i v Senátu. Aby věděli, o čem mluvit, až zase jednou budou diskutovat o českém školství.