7°C
Češi se i 30 let od revoluce ládují řízky. Snaha hubnout kulhá, smažák je zlo, míní odborníci
Kuřecí místo hovězího, slunečnicový olej místo sádla. A místo brambor Češi víc jí luštěniny, těstoviny a zeleninu. To říkají statistiky, které srovnávají, jak se jedlo v době sametové revoluce s tím, jak vypadají jídelníčky dnes. S větší rozmanitostí a dostupností zboží i služeb ze zahraničí přišly i nezdravé a nekvalitní potraviny, mezi kterými Češi moc nevybírají. Lidé se sice víc soustředí na zdravý životní styl, ale podle výživových poradců pořád dělají spoustu chyb. O tom, že by jedli stoprocentně zdravěji než dřív, se mluvit nedá, to dokazuje i narůstající počet chronických onemocnění či lidí s nadváhou a obezitou.
Obiloviny, luštěniny, zelenina a ovoce dnes nechybí v žádném jídelníčku či kvalitní dietě. Češi se k těmto potravinám přiklánějí mnohem víc než před třiceti lety. Rýže, těstoviny a luštěniny lámou rekordy. Nikdy se jich u nás nesnědlo víc než loni. Vyplývá to ze údajů Českého statistického úřadu.
Pokles je třeba u brambor. „Brambory přitom mají nižší kalorickou hodnotu a další plus je to, že jsou většinou českou potravinou, což luštěniny a obiloviny často nejsou,“ řekla Blesk Zprávám výživová poradkyně Daniela Šupková.
Lidé jako přílohu často volí těstoviny, to je ale taky špatně, obzvlášť když nesportují. „Klienti si často myslí, že když se k večeři ládují těstovinovým salátem, dělají dobře. Tak to ale není. Těstoviny jsou výrobek z mouky, brambory jsou mnohem přirozenější a lepší,“ uvedla Šupková.
Odbornice: Sýrové omáčky jsou jen tuk
Na spotřebu potravin měly podle statistiků vliv socioekonomické faktory jako liberalizace cen, tempo růstu reálné mzdy a pestřejší nabídka potravin na trhu. Lidé se podle nich také méně zásobují dopředu, takže nejdou tak na odbyt dlouhotrvanlivé potraviny. Češi obecně v posledních letech mění stravovací návyky a životní styl.
Za třicet let se díky globalizaci dostalo do Česka spoustu zahraničních jídel. Mezi nimi si Češi oblíbili i taková, která se množstvím tuku vyrovnají české vepřové pečínce. „Lidé si ze zahraničí rádi přebírají fastfood a italská jídla, která jsou snadná na přípravu. Sýrové omáčky na těstovinách jsou ale v podstatě jenom tuk, který tomu tělu moc nedá,“ upozornila na nebezpečné trendy Šupková.
Podle odbornice jsou Češi stále velkými milovníky masa a smaženého. „Úplně nejhorší jídlo je smažák, to je horší než pečený bůček. Nejhorší je, když je ještě s hranolkami, je to samý tuk, v řízku je alespoň maso,“ řekla Blesk Zprávám výživová poradkyně. Jednou za půl roku, pokud jí člověk jinak zdravě, ale podle ní ani smažený sýr nevadí.
Video
Hubnutí je o zdravém životním stylu, ne o dietě, říká jeho propagátorka
Video se připravuje ...
Lékařka: Rodiče žijí ve spěchu a dětem pak hrozí nemoci
Není to tak, že by Češi od sametu razantně začali jíst zdravě. „Dříve se zkonzumovalo 30,0 kg hovězího masa na obyvatele, dnes spotřeba hovězího masa představuje 8,7 kg,“ uvádí Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
Místo toho Češi sahají radši po drůbežím. „Například kuřecí maso je sice méně tučné, ale také má oproti hovězímu méně železa, které je velice potřebné. Ideální by bylo najít rovnováhu, ne žádné extrémy,“ řekla Blesk Zprávám lékařka Hana Mojžíšová, která je zároveň odbornicí na výživu. Drůbežího se u nás před třiceti lety snědlo 13,0 kg, nyní je to ale rekordních 28,4 kg.
Statistiky ukazují, že Češi od revoluce vyměnili chleba za jiné, hlavně pšeničné pečivo. „V roce 1989 spotřeba chleba dosahovala 56,8 kg na obyvatele a pšeničného pečiva 33,0 kg. Tento poměr se otočil a dříve oblíbený chléb dosáhl v roce 2018 spotřeby 39,3 kg a pšeničné pečivo 51,3 kg,“ říká Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství ČSÚ.
A podle doktorky Mojžíšové je to velký problém. „Jsou to hlavně croissanty s párkem, nebo podobné pečivo plněné sýrem, špenátem a další pochoutky. Já rodiče chápu, žijí ve spěchu, je to náročné, ale když dětem ustupují a dávají jim k snídani podobné nebo třeba kupované dlouho trvanlivé sladké pečivo, není to pro děti dobré,“ varovala.
Takové stravování podle ní může způsobit řadu chorob jako jsou chronická a imunitní onemocnění. „U dětí je problém, že se to potom už těžko odnaučí, navíc třeba vápník se vstřebává jen do 30 let, co si tělo nevezme do té doby, už potom nezíská,“ vysvětlila pro Blesk Zprávy Mojžíšová.
Častý omyl: Sádlo je špatné a kefír správný
Odborníci se shodují, že jsou více dostupné nekvalitní potraviny, které lidé nemají problém si koupit. „Zásadní je, jestli lidé jí ultra zpracované potraviny, které zvyšují riziko chronických onemocnění a pravděpodobně zkracují délku života,“ řekl Blesk Zprávám expert na výživu Petr Havlíček a dodal, že v Anglii se spotřeba nekvalitních a průmyslově zpracovávaných potravin zvedla o 60 procent. „Je ale možné, že kdyby tenkrát byly ty nekvalitní potraviny dostupné, konzumovaly by se taky,“ poznamenal Havlíček.
Mezi novinky v posledních letech patří i kritizované sladké limonády a energetické nápoje, podobně nebezpečné jsou ale i výrobky, u kterých by to mnozí nečekali. „Lidi si myslí, že ochucené sladké mléčné výrobky jsou zdravé, třeba kefír. U jogurtů není takový problém, protože jsou malé, ale třeba v půl litru kefírového mléka je padesát gramů cukru a lidi si vůbec neuvědomí, že to je stejně jako ve sladké limonádě,“ popsala výživová poradkyně Šupková.
V minulosti se také více používalo sádlo. „Na tepelnou úpravu by bylo nejlepší, kdybychom ho používali pořád. Lidé ho nahrazují rafinovanými slunečnicovými oleji a to je špatně, protože sádlo je nejodolnější k tepelné úpravě,“ řekla Šupková. Správnou alternativou jsou kvalitní ořechové oleje, nebo za studena lisovaný olivový olej.
U živočišných tuků ale klesla spotřeba během posledních třiceti let o 41,3 %, naopak spotřeba rostlinných tuků vzrostla o 41,6 %, rostlinných tuků se tolik nikdy nepoužívalo. V roce 2018 činila celková spotřeba potravin, včetně potravinových ztrát a odpadů, 789,7 kg na obyvatele, což je o 17,4 kg méně než v roce 1989.
Témata:
Související
Nejlepší je NEŽRAT.