Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Spadané listí, poklad zadarmo. Jak s ním užitečně naložit?

Magazín

  4:13
Přemýšlíte nad zasazením listnatých stromů, ale obáváte se každoročního martyria spojeného s likvidací spadaného listí? Není třeba, dnešní trendy blížící se přírodnímu stylu v nahrávají mnohem odpočinkovějšímu způsobu péče o zahradu.

Podzimní listí (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Listnaté stromy by na zahradách neměly chybět. Jehličnany držící po celý rok stejnou barvu i vzhled působí až na výjimky v běžné rodinné zahradě poněkud strnule a jednotvárně. To listnaté stromy nám umožní sledovat neustálý vývoj a cyklické změny přírody. Máloco je krásnější než pohled na třešeň v květu nebo nádherně do červena zbarvený podzimní jeřáb. Barevného divadla by byla škoda se vzdávat. Navíc, trendy se mění a s listím se nakládá jinak než dříve.

Proč listí padá?

Proč listí ze stromů vůbec každý podzim opadává? Dřeviny se tak snaží zabránit ztrátám a také zmrznutí vody, která je v listech obsažena. Led může rostlinné buňky výrazně poškodit a zapříčinit uschnutí části nebo celé rostliny. Neopadavé listnáče proto mívají lístky chráněné, bývají tužší a kožovité nebo opatřené ostny (například zimostrázy nebo cesmíny).

padané listí není třeba pálit nebo složitě vyhazovat. Inspirujte se našimi...
Spadané listí není třeba pálit nebo složitě vyhazovat. Inspirujte se našimi...

V případě opadavých listnáčů se nejprve začne v listech odbourávat a rozkládat zelené barvivo chlorofyl, díky čemuž se objeví i barvy do té doby neviděné: odstíny žluté a oranžové způsobené karotenoidy. V listech některých rostlin navíc vznikají i nová barviva – červené antokyany. A to je pak barevná podívaná!

Hrabat, či nehrabat, to je, oč tu běží

Zatímco ještě v dobách nedávných se všechno listí nekompromisně ze zahrádek shrabávalo a likvidovalo, dnes se stále více pěstitelů přiklání i k přístupu méně radikálnímu. Odpůrci vyhrabávání argumentují tím, že vrstva opadaného listí funguje na zemi jako ochrana rostlin před mrazem a zároveň způsob, jak zadržet v půdě dostatečnou vlhkost. Při následném rozkladu listoví se pak vrátí do půdy příslušné živiny.

V neposlední řadě slouží opadané listí i mnohým druhům živočichů a hmyzu: úkryt ve volně ponechaných kupkách přes zimu často najdou ježci, ale také třeba žáby nebo užovky a malí hlodavci. Příznivci podzimního hrabání naopak namítají, že pod vrstvou spadaného listí přezimuje mnoho chorob a škůdců, navíc na jaře jsou záhony a trávníky pokryté přes zimu listím plné plísní, nepravidelných lysin a ošklivých skvrn. Jak se tedy rozhodnout?

Podzimní listí (ilustrační foto)

Na čem se snad shodnou všichni, je fakt, že shrabané listí rozhodně nepatří do popelnice. Ideální je tento přírodní materiál přímo na zahradě rovnou zkompostovat a vrátit tak živiny po čase zase zpět do záhonů v podobě kompostu. Při kompostování je vhodné prokládat listí i jiným materiálem, například zbytky letniček a jiných rostlin, odpadem z kuchyně, drcenými větvemi a podobně.

Nikdy nekompostujeme listí jakkoli nezdravé či napadené. Často se diskutuje možnost využití listů ořešáku, které se kvůli vysokému obsahu tříslovin rozkládají hůře. Zde platí, že je třeba ořešákové listí namíchat s jinými materiály a využít v kompostu v uměřeném množství. Odkud tedy listí pečlivě vyhrabat? Určitě z trávníku, zejména zakládáme-li si na udržovaném zeleném pažitu. Odstranit spadané listí je také nutné z vodních ploch a ze štěrkových záhonů. Stejně tak vyhrabáváme listí zpod napadených stromů, zabráníme tak dalšímu šíření nákazy. Zdravé shrabané listí naopak můžeme přihrnout k růžím či ovocným stromům a keřům, umístit na trvalkové záhony či s ním přikrýt cibuloviny. Pokud bude potřeba, již částečně zetlelá přirozená listová protimrazová ochrana se ze záhonků odstraní zase na jaře.

Listovka, zetlelý zázrak

Kdo kupuje již namíchané pěstební substráty, jistě se už setkal s nekvalitní směsí plnou přeschlé rašeliny. Na každé zahradě je přitom k dispozici množství materiálů, ze kterých lze jednoduše a zcela zdarma vyrobit speciální druhy kompostů pro různé využití. Dříve si zahradníci běžně vyráběli komposty z drnů nebo z trávy a jedním z nejoblíbenějších bývala listovka, vznikající jednoduše tlením listů některých stromů. Obzvlášť populární byl tento druh kompostu pro pěstování hrnkových rostlin, vzdušná a kyprá listovka totiž nahrazuje značně problematickou rašelinu, neztratí se ale ani při zpracování záhonů. Nejkvalitnější listovka vzniká kompostováním bukových listů, dobře se rozkládají také listy lísky, břízy a habru. Naopak problematické jsou listy topolů, ořešáku nebo jírovce (koňského kaštanu), které se rozkládají hůře, a tudíž pomaleji.

Spadané listí v Jičínské zahradě

A tady je návod, jak se listovka vyrábí. Shrabané listí se nakupí na větší hromadu. Doporučovalo se nejprve nechat listí ve slabší vrstvě promrznout a lehce zetlít, a kupit teprve zjara, dnes se celému procesu dá pomoci rozsekáním hmoty třeba sekačkou na trávu. Nakupené listí je vhodné přikrýt třeba pletivem, aby se nerozlétávalo po zahradě, případně využít uzavřený kompostér. Menší množství je možné jednoduše nasypat do pytlů, které je ale nutné na několika místech proděravět. A dál už pracuje sama příroda. Pokud je sucho, listí se pokropí vodou, a pozor, pokud se rozhodnete hromadu promíchat! V kupce tlejících listů bývají nájemníci – nejrůznější hmyz a drobní živočichové. Po prvním roce je listí zetlelé jen částečně a hmota, která je velmi hrubá, se dá použít třeba jako záhonový mulč, po dvou a více letech se listy postupně zcela rozloží na jemnou, sypkou směs příjemně vonící lesní půdou.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!