The Capitals: Turecko podkopává klimatické ambice EU, tvrdí řecký premiér

© EPA/ CHRISTOPHE PETIT TESSON

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

MADRID

Ankara svými nelegálními aktivitami ve východním Středomoří podkopává ambice Evropské unie v boji se změnami klimatu. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis to uvedl na jednání s dalšími lídry EU při příležitosti klimatického summitu COP25 v Madridu.

„Než uhlí plně nahradí obnovitelné zdroje, budeme ve střednědobém a dlouhodobém horizontu odkázáni na plyn jako na přechodové palivo,“ vysvětlil Mitsotakis.

„Pro EU je tedy důležité věnovat pozornost východnímu Středomoří a politikám zaměřeným na využití nových ložisek v tomto regionu, které mohou být důležitým zdrojem plynu. Kroky Turecka tyto celkové snahy narušují,“ dodal premiér.

Objev rozsáhlých ložisek plynu ve Středomoří odstartoval závod o to, kdo dřív začne těžit, a odstartoval spor mezi Tureckem a členskými státy EU, konkrétně Řeckem a Kyprem.

Turecko minulý týden také nečekaně podepsalo s Libyí memorandum o rozdělení námořních zón v regionu, čímž vyprovokovalo ostré reakce z Athén, Nikósie a Káhiry. Turecko-libyjská dohoda vůbec nebere v potaz ostrov Kréta a Řecko tvrdí, že Turci tak chtějí vytvořit právní precedent.

Hned po podepsání memoranda se Řecko a Egypt dohodly na urychlení diskusí o vytyčení svých výlučných ekonomických zón ve Středomoří.

Řecký ministr zahraničí Nikos Dendias uvedl, že Ankara se schovává za to, že dodus neratifikovala mezinárodní námořní právo. Libyjskému velvyslanci v Athénách pak pohrozil, že pokud Řecku nebude předávat informace o dohodě své země s Tureckem, stane se z něj persona non grata.

Unijní mluvčí na dotaz EURACTIV.com řekl, že Turecko musí respektovat mezinárodní právo, dobré sousedské vztahy a vyhýbat se jakýmkoliv výhrůžkám.

„Rada dala 15. července jasně najevo svoji pozici, že vymezení výlučných ekonomických zón a kontinentálního šelfu by mělo být řešeno prostřednictvím dialogu a vyjednávání v dobré víře, při plném dodržování mezinárodního práva a v souladu se zásadou dobrých sousedských vztahů,“ řekl úředník EU.

Athény také na dnešním summitu NATO v Londýně sází na podporu ze strany Francie, především po vyhrocení vztahů mezi Emmanuelem Macronem a tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem ohledně budoucnosti Severoatlantické aliance a Sýrie.

Mitsotakis minulý týden volal Macronovi s prosbou o podporu na londýnském summitu. Francie má v regionu své zájmy, francouzský energetický gigant Total totiž získal licence na průzkum a těžbu ropy a zemního plynu v blízkosti kyperského pobřeží. [Sarantis Michalopoulos, EURACTIV. com]

Španělští konzervativci a liberálové chtějí zabránit vzniku levicové koalice. Liberální Ciudadanos a konzervativní Lidová strana spojily na poslední chvíli síly, aby se pokusily zabránit vzniku nové vládní koalice složené ze socialistické strany PSOE a levicových Unidas Podemos s podporou katalánských levicových separatistů (ERC). Informovala o tom agentura EFE.

Předsedkyně poslaneckého klubu Ciudadanos Inés Arrimadasová kontaktovala designovaného premiéra Pedra Sáncheze (PSOE) s tím, aby zahájil trilaterální jednání o nové vládě právě s liberály a lidovci. Vyhnuli by se tak jinak potřebné podpoře katalánských separatistů, které požadují právo na sebeurčení svého regionu. (EuroEFE.EURACTIV.es)

///

BERLÍN

Usmíření s farmáři. Německá kancléřka Angela Merkelová a ministryně zemědělství Julia Klöcknerová (obě CDU) se v pondělí setkaly se zhruba 40 zemědělskými asociacemi a organizacemi na agrárním summitu Agrargipfel v Berlíně. Předmětem společné diskuse byla plánovaná environmentální opatření, která v minulých týdnech vyhnala tisíce německých farmářů protestovat do ulic. Merkelová po setkání uvedla, že zemědělci budou do vytváření dalších environmentálních opatření intenzivně zapojeni. Kritici však namítají, že k jednání se zemědělci nebyly přizvány žádné environmentální organizace. (Claire Stam | EURACTIV.de)

///

PAŘÍŽ

Goulardová čelí žalobě. Neúspěšná kandidátka na komisařku Sylvia Goulardová čelí žalobě z fiktivního zaměstnávání asistentů během svého mandátu v Evropském parlamentu. Právě kvůli této kauze neprošla europarlamentním grilováním a musela být nahrazeno novým komisařem Thierry Bretonem. Emmanuel Macron přitom považoval odmítnutí francouzské kandidátky za výsledek politických bojů. (EURACTIV.FR)

///

LONDÝN

Konzervativci chtějí po brexitu „americký“ vízový systém. Konzervativní strana slíbila, že po brexitu vytvoří nový bezvízový systém pro občany EU, který by měl zemi umožnit „převzetí kontroly“ nad svými hranicemi. Strana se inspirovala americkým systémem elektronické cestovní registrace (ETA), který by po občanech EU při jejich cestách do Spojeného království požadoval předložení pasů a vyplnění online formuláře ještě před samotnou cestou.

Labouristé tento návrhy kritizují, podle nich by měl negativní dopad na bezpečnost hranic a bránil by sdílení informací o cestujících s EU.

„Podkope to schopnost naší policie a pohraničních agentur bojovat s teroristy a organizovanými zločinci. Dokonce by to z nás mohlo udělat bezpečný ráj pro ty, kteří se budou chtít vyhnout spravedlnosti v EU,“ upozornila stínová ministryně vnitra Diane Abbottová. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

///

BRUSEL

Salvini v Antverpách. Předseda italské pravicové strany Liga Matteo Salvini vystoupil na sjezdu evropské frakce Identita a demokracie (ID) v Antverpách. Ve svém proslovu hovořil o „masivní imigraci“, útocích na bankéře a „levicových rasistech“. Salvini také pogratuloval belgické krajně pravicové straně Vlaams Belang k jejich úspěchu v květnových volbách do Evropského parlamentu. Zatímco příznivci pravice vítali Salviniho doslova jako „rockovou hvězdu“, v Belgii se ozvala i vlna jeho kritiků. Mezi nimi jsou i příznivci hnutí „Sardinek“, které nedávno vzniklo ve Florencii a snaží se čelit právě vzestupu krajní pravice. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

///

ŘÍM

Conte vs opozice. Během slyšení před dolní komorou italského parlamentu se premiér Giuseppe Conte opřel do opozice. Důvodem byl Evropský stabilizační mechanismus, který opozice kritizuje, a o jehož reformě se nyní jedná na evropské úrovni. „Opozice ukazuje svou chabou úctu k pravidlům a nedostatek respektu k institucím,“ prohlásil Conte. Připomenul také, že když se předběžně schvalovala reforma stabilizačního mechanismu, nikdo z přítomných ministrů – včetně členů dnes již opoziční Ligy – neměl žádné námitky. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

VARŠAVA

Jak se zbavit Banaśe? Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) se chce zbavit Mariana Banaśe, předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu (NIK) a bývalého ministra financí, kterého strana sama do funkce vybrala. Banaś je totiž jedním z hlavních aktérů hned několika skandálů z posledních měsíců. Předseda NIK údajně vlastnil dům, ve kterém lidé napojení na mafii provozovali nevěstinec. Podle polského právního systému ale není prakticky možné, aby byl předseda NIK odvolán.

Kauzy kolem Banaśe jsou teď horkým tématem polské politiky a také novou „municí“ opozičních stran. Členové vládní strany Právo a spravedlnost, kteří měsíce popisovali Banaśe jako „křišťálově čistého muže“, se ho teď snaží zbavit. Premiér Mateusz Morawiecki nyní dokonce uvažuje o změně ústavy, aby mohl Banaśe legitimně odvolat. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Předvolební kampaně vykopnuty. 24 politických stran a jedna koalice se utkají v parlamentních volbách, které se na Slovensku uskuteční 29. února 2020. Strana SMER-SD, která dominovala slovenské politice od roku 2006 (s výjimkou 21měsíční vlády Ivety Radičové), již zahájila předvolební kampaň se sloganem „Odpovědná změna“. Na prvním předvolebním videu varuje současný premiér a lídr kandidátky Peter Pellegrini před migrací a chaosem po brexitu. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Evropská komise vs. Babiš. Audit ke střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše, který v pátek do Česka poslala Evropská komise, je podle této instituce konečný. Mluvčí komise tak včera popřel tvrzení ministerstva pro místní rozvoj a Babiše, že zpráva je pouze průběžnou verzí, ke které může Česko zaslat připomínky. Podle EK musí ve lhůtě dvou měsíců po doručení českého překladu tuzemské úřady sdělit, jak provedou doporučení obsažená ve zprávě. Babiš v reakci na to Komisi kritizoval, že vykládá české právo, z pohledu ČR podle něj audit konečný není. Opoziční politici vyzývají ke zveřejnění dokumentu, sněmovní strany chtějí koordinovat další postup na společné úterní schůzce. Záležitost by podle nich měla dolní komora probrat. (ČTK)

///

SOFIE

Boj proti nenávistným projevům. „Vláda by měla přidat v boji proti nenávistným projevům, které se nyní v Bulharsku objevují zejména v souvislosti s Romy, LGBTI komunitou a dalšími menšinovými skupinami,“ prohlásila komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovićová po pětidenní návštěvě země. Mijatovićová také upozornila na špatný stav místní mediální scény, která čelí mimo jiné politickému nátlaku. (Dnevnik.bg)

Lobby za ukončení CVM. Bulharská delegace v čele s viceprezidentkou Ilijanou Jotovou navštívila Evropský parlament. Mise zněla jasně – přesvědčit evropské instituce o tom, aby ukončily Mechanismus pro spolupráci a ověřování (CVM), skrze který Evropská komise hodnotí pokrok Bulharska a Rumunska v oblastech, jako je například boj proti korupci. Spekuluje se o tom, že by CVM mohl být v budoucnu nahrazen celoevropským mechanismem pro kontrolu vlády práva v členských státech, Jotová ale takový krok odmítá. (Georgi Gotev, EURACTIV.com)

///

BUDAPEŠŤ

EU nesmí zapomínat na rozšiřování. Visegrádská čtyřka očekává, že nová Evropská komise urychlí proces rozšiřování EU. Novinářům to sdělil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó po schůzce se svými protějšky ze zemí V4 v Praze. Komise pod vedením Jeana-Claudea Junckera podle něj přístupový proces „téměř zastavila“, rozšíření o země západního Balkánu je přitom nejen v zájmu Maďarska, ale i celé EU. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

ZÁHŘEB

Konec učitelské stávky. V pondělí skončila více než měsíční stávka chorvatských učitelů, kteří protestovali za zvýšení platů. Stávka ohrožuje stabilitu vládní koalice, neboť ministryně školství Blaženka Divjaková (HNS, RE) byla po celou dobu na straně školských odborů. Premiér Andrej Plenković (HDZ, EPP) je ale přesvědčený o tom, že vláda průběžně zvedá platy všem zaměstnancům a neměla by za to čelit kritice. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

Kalendář