Pondělí, 2. prosince 2019, 15:45
Brno-Bystrc nechce, aby na školách v městské části působily politicky zaměřené neziskové organizace nebo poskytovaly pro výuku materiály. Vyjádřili se tak radní městské části na základě stížností desítek rodičů, řekl ČTK starosta Bystrce Tomáš Kratochvíl (ČSSD). Radnice zašle stanovisko školám, které se jím mohou, ale nemusejí řídit. Podle Kratochvíla radnice jen vyjádřila názor a záleží na ředitelích. Organizace Lékaři bez hranic, kvůli níž situace na ZŠ Vejrostova vznikla, argumentaci nerozumí, řekl ČTK Tomáš Bendl z Lékařů bez hranic.
Ředitel ŽS Vejrostova Zdeněk Černošek na dotaz ČTK napsal, že stížnosti na školu jsou neopodstatněné a nezakládají se na pravdě. "Řídíme se školským zákonem, z něhož vyplývá zákaz propagace politických stran a hnutí na školách," uvedl Černošek.
O stanovisko požádal i ministerstvo školství. Z něho vyplývá, že Lékaři bez hranic nejsou politickou organizací, v materiálech pojednávajících o pomoci v oblastech zasažených smrtelnými epidemiemi, válečnými konflikty nebo přírodními katastrofami nenašlo ministerstvo škodlivou reklamu. Podle ředitele o projektu nazvaném Postavme se hladu věděli rodiče dopředu a mohli mít dotazy i výhrady, ale nikdo se neozval. Naopak chodí pozitivní ohlasy, dodal ředitel.
Celá situace vznikla na základě jejich materiálů v Základní škole Vejrostova, které podle Kratochvíla používali učitelé v hodinách různých předmětů. "Obrátilo se na mě několik desítek rodičů s obavami o formování společensko-politického vnímání svých dětí," uvedl Kratochvíl.
Podle něj se promítaly snímky z Afriky, které měly přiblížit utrpení afrických dětí. "Děti si pak měly měřit obvod paže a potom ho srovnávat s obvodem paže dětí v Africe, na které pak měly přispět peníze," popsal situaci Kratochvíl.
Podle Bendla nevidí organizace pomoc druhým jako kontroverzní. "My této argumentaci příliš nerozumíme. Záchrana životů v krizových oblastech je humanitární imperativa, ne politická mantra. Je také důležité říct, že sbírky na podporu naší činnosti na základních školách nikdy sami nepořádáme. Vždy se jedná o iniciativy jednotlivých škol," uvedl Bendl.
Podle Kratochvíla mají Lékaři bez hranic záslužnou činnost v různých zemích. "Jsou to hrdinové, pomáhají v různých zemích a této práce si nesmírně vážím. Druhou věcí ale je, že vozí nelegální migranty z Afriky a odmítají od roku 2016 veškerou finanční pomoc od států Evrovské unie, dokud Evropská unie nezmění postoj k dovozu migrantů. To je vydírání a myslím si, že k takové neziskové organizaci nepatří zaujímat politická stanoviska," řekl Kratochvíl. Důvody nepřijímání darů má organizace na svém webu.
Podle Kratochvíla je pak otázkou, zda organizace peníze od dětí potřebuje. "Je také otázka, jestli to není spíš nenápadné formování dětských postojů k migrační politice. Já bych tuto věc nechal na rodinách a propagaci politických postojů neziskových organizací na školách bych ukončil," dodal Kratochvíl.
Bendl uvedl, že práce Lékařů bez hranic je financována téměř výhradně příspěvky od soukromých dárců. "Například v České republice tvoří jejich dary 100 procent veškerých našich příjmů. Peníze od vlád a mezinárodních organizací či institucí nepřijímáme právě proto, abychom si uchovali neutralitu a nezávislost. Případná změna migrační politiky ze strany Evropské unie by na tom opravdu nic nezměnila," uvedl Bendl.
Podle něj je usnesení radních jen doporučením, ředitelé škol k němu mohou přihlédnout, ale nemusejí. Radní Brna pro školství Jaroslav Suchý (KDU-ČSL) ČTK řekl, že o věci nic neví a záležitosti škol si řídí městská část. "Pokud by věc přerostla meze normálnosti, dostane se to na město, ale jinak si to řeší městské části. Zatím žádný podnět nemáme," dodal.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
