Parádní start do sezony. S bezchybnou střelbou vypadala jako zkušený mazák, po trati se prohnala 4. nejlepším časem... a už první individuální závod v sezoně přetavila Markéta Davidová ve stupně vítězů, když ve sprintu SP v Östersundu skončila třetí! „Teď jen věřím, že si dál povedu líp, než v minulé sezoně,“ přiznala 22letá biatlonistka. A byť si na špici teprve zvyká, svůj posun již vnímá.
Když se probudila ráno před závodem, první na co pomyslela, bylo, že je úvodní adventní neděle. „A já si tak mohu otevřít okénko v adventním kalendáři,“ smála se Markéta Davidová .
Vedle sladké čokolády přišel ale později i sladký sprint. V drsném Östersundu neudělala ani jednu chybu na střelnici, na trati letěla a otevřela sezonu první českou medailí, tou za třetí místo.
Co vám tedy proběhlo hlavou, když jste dojela do cíle a spatřila se průběžně na třetím místě?
„Přála jsem si, aby to stačilo do desítky, ale pak, když už se to hrozně dlouho neměnilo, začala jsem pomalu věřit, že by to mohla být bedna. Nicméně bych byla spokojená, i kdyby to bylo do šestky.“
Takže jste útoku na stupně vítězů nevěřila ani po druhé položce, kdy jste též pálila bez chyby?
„Ne. Já se v tu chvíli snažila jen jet, protože jsem věděla, že mi dochází síly. Říkala jsem si, že budu bojovat, ale bylo mi jasné, že už se vpřed neposunu. Chtěla jsem se tak jen nepropadnout a dojet.“
Čím to, že to poslední kolo tak bolelo a ztrácela jste v něm?
„Myslím, že jsem trochu přepálila první dvě – trochu jsme se tam naháněly s Evičkou (
Puskarčíkovou
). Jsem ale ráda za ty nuly. Podmínky na střelnici nebyly úplně jednoduché, vítr se hodně točil, podložky dost klouzaly, ale já se snažila jen soustředit na to, co mám dělat a padalo to.“
Před závodem jste říkala, že by první desítka byla bomba. Co je tedy třetí místo?
„Superbomba.“ (směje se)
A vlastně se vám podařilo zopakovat i stejné umístění, jaké jste dosáhla v loňském prvním individuálním závodě sezony v Pokljuce. Vzpomněla jste si na to?
„Ano. Jen tedy doufám, že to bude pokračovat lépe než v minulé sezoně.“
Když se vás pak po tiskové konferenci ptali, co od vás čekat dál, odpověděla jste, ať se vás na to radši neptají. Co řeknete na podobnou otázku mně?
(směje se) „Asi to samé. Přiznám se, že zatím nejsem na tyhle otázky moc připravená a nevím, co na to odpovědět. Musíte mi dát ještě chvíli na rozjezd, abych našla ty správné odpovědi.“
Vnímáte přesto tuto medaili už trochu jinak než v minulé, první velké sezoně?
„Ano. Myslím, že minulou sezonu pro mě byly všechny medaile tak trochu překvapivé. Nikdo je nečekal. Ale to na téhle medaili nic nesnižuje. Jen myslím, že větší bomba to byla už tu minulou sezonu.“
Teď už člověk tak trochu tuší o svých kvalitách, že?
„Asi jo. Už vím, že mám nějaké zkušenosti.“
Dodá vám tedy určitou jistotu i fakt, že vám úvod sezony vyšel střelecky?
„Myslím, že tohle si budu moc říct až po deseti závodech a ne hned po dvou. Zeptejte se, prosím, později.“ (směje se)
Jen že vás nyní čekají v Östersundu tři dny volna a po nich vytrvalostní závody, kde jste v minulé sezoně aspirovala dokonce na velký křišťálový globus.
„Uvidíme tedy, jaké budou tréninky a co na nás Egil připraví. Co se mě týče, budu chtít samozřejmě střílet lépe než v březnu (tehdy během MS o šanci na malý globus přišla), ale je to zase nový závod. Zkusíme to a uvidíme, na co bude.“
