V Drážďanech ukradli i diamant za 270 milionů. „Navždy ztracené skvosty,“ truchlí historici

Krádež otřásla nejen Němci, ale celým světem, zvláště pak klenotníky a historiky. Klenotnice Grünes Gewölbe byla považována za nejbezpečnější místo na světě, její bezpečnostní systém měl být lepší než je na pověstné americké základně Fort Knox. Skupině zlodějů ale zabralo jen pár minut, než vybrakovali jednu z historických expozic.

Scénář krádeže

Vyšetřovatelé se domnívají, že pachatelé šli „na jisto“ a že to byla krádež na zakázku. Zloději se vyhnuli větším dílům a zamířili rovnou ke šperkům. Podle časové osy do budovy vnikli zamřížovaným oknem v 4:59, těsně před tím zřejmě podpálili elektrorozvaděč pod nedalekým Augustovým mostem, čímž přerušili dodávky elektřiny do muzea. I přes tento fakt v klenotnici dál fungovaly alarmy a bezpečnostní kamery.

Do pěti minut na místo dorazili první policisté, našli už jen rozmlácenou vitrínu. Z kamerových záznamů zjistili, že dva „nápadně malí“ zloději pronikli do objektu, sekerou rozbili sklo vitríny a odnesli cenné šperky. V 5:09 začalo velké pátrání, policisté ve spojitosti s případem stále nikoho neidentifikovali ani nezadrželi. Doufají, že se zlodějům nepodařilo dostat za hranice.

Šéfka saských státních sbírek Marion Ackermannová uvedla, že význam ukradených šperků je díky unikátnosti, neprodejnosti a historickému odkazu nevyčíslitelný. Zatím není přesně známé, co si zloději odnesli. Ackermannová připustila, že v klenotnici „zůstalo více předmětů, než jsme si původně mysleli“. I tak si ale zloději odnesli dost klenotů včetně zdobeného kordu, polského Řádu bílé orlice, ozdoby klobouku a přezek bot z diamantové série z 18. století.

„Udělali terno!“

Z briliantového souboru chybí nárameník, další náprsní polský Řád bílé orlice a ozdoba klobouku, ukradena byla rovněž velká náprsní brož královny Amálie Augusty s více než 600 brilianty a také část jejího náhrdelníku. Všechny šperky pocházejí z 18. století a většinu nechal vyhotovit saský vládce August II. Silný.

Jedním z nejcennějších ukradených předmětů je zdobený kord. | Reuters

Expert Tobias Kormind z jednoho z největších britských klenotnictví 77Diamonds věnoval zvláštní pozornost ukradenému nárameníku, tzv. epoletu, po kterém byl pojmenován i speciální tým policistů, kteří případ vyšetřují. „Součástí nárameníku je obrovský 49karátový diamant, kterému se říká drážďanský bílý diamant,“ vysvětlil Kormind.

Cenu tohoto drahokamu bez přihlédnutí k historickému významu odhadl Kormind na zhruba 270 milionů korun. „Jestli skutečně ukradli tento konkrétní nárameník, tak udělali terno, August II. Silný ho koupil v roce 1728 a dal za něj tehdy hotové jmění,“ uvedl Kormind.

Rostou obavy, že se šperky nikdy nenajdou

Šéf drážďanské policie Joerg Kubiessa včera oznámil, že po důkladné analýze videa z bezpečnostních kamer se domnívají, že kradli čtyři pachatelé. V rozhovoru pro stanici ZDF dodal, že se obávají, že za krádeží stojí organizovaný kriminální gang. Vyšetřovatelé úzce spolupracují se svými berlínskými kolegy, kteří před dvěma lety řešili podobný případ, z Bodeho muzea tehdy zmizela zlatá mince.

Minci ukradli čtyři zloději, kteří byli později dopadeni a odsouzeni. Předmět ale nikdy nebyl nalezen. Také drážďanští kurátoři se začínají strachovat, že vzácné šperky „jsou navždy ztraceny“. V tisku se rovněž hromadí spekulace o tom, jestli jsou vlastně německá muzea bezpečná.