https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/sonan-jonasova-otevreny-dopis-vlade-k-odsun-skladkovani-az-na-rok-2030
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Soňa Jonášová: Otevřený dopis vládě k odsunu skládkování až na rok 2030

22.11.2019
Zdroj metanu.
Zdroj metanu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Vážená paní ministryně, vážený pane ministře,

příští týden budete schvalovat velmi diskutované zákony o odpadovém hospodářství připravené Ministerstvem životního prostředí. Ačkoliv je podle MŽP primárním cílem zákona o odpadech (MZP/2019/410/313) „zajištění co nejvyšší míry ochrany životního prostředí a zdraví lidí (...)”, jeho aktuální předkládaná podoba tomu neodpovídá. Hlavním nedostatkem, který bude mít dopad i na občany, je navržení odsunu data konce skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů ze současného roku 2024 až na rok 2030.

 

Tento fakt bohužel nahrává zejména silným skládkařským firmám, jejichž „byznys s odpadem“ poroste ještě několik let. Tím se zároveň prodlouží negativní dopad skládkování na životní prostředí a zdraví lidí. Primárními veřejnými důvody pro odsun jsou argumenty, resp. obavy, že nejsme v ČR schopni vybudovat dostatečná alternativní zařízení pro zpracování odpadů do roku 2024.

My jsme fakta, která napovídají a o nutnosti skládkování neodsouvat, shrnuli do několika bodů. Než dáte tomuto zákonu zelenou a postoupíte ho dál procesu schvalování v Parlamentu České republiky, prosíme Vás, zamyslete se nad dopady, které může posun na rok 2030 přinést občanům.

Fakta o odpadech a skládkování

1. Recyklační potenciál mizí na skládkách

Na skládkách v ČR skončí 46 % (2,6 miliónů tun) komunálního odpadu, který má až z 80 % recyklační potenciál. Zbytek je možné využívat energeticky a nahrazovat jím spalování fosilních paliv. Posunutím termínu na 2030 budeme dalších 6 let skládkovat zdroje, které by jinak mohly produkovat další ekonomickou hodnotu.

2. Každý den hoří v Česku 1,5 skládky, náklady na hašení jdou do milionů

V roce 2018 bylo evidováno cca 530 požárů skládek. Náklady na hašení jsou odhadem mezi 500 tisíc - 1 milion Kč denně a platí je stát. Kromě nákladů na hašení byly použity miliardy litrů vody (během hašení skládky na Mostecku v roce 2017 bylo použito téměř 13 miliónů litrů vody, přitom se ČR dlouhodobě potýká se suchem).

3. Skládky vyprodukují více CO2 než těžký průmysl

Skládky v ČR v roce 2017 vyprodukovaly 3720 tisíc tun ekvivalentu CO2, což je o polovinu více než samotný chemický průmysl nebo cementárny a vápenky dohromady. Tento fakt velmi ovlivňuje také zdraví občanů, žijících v okolí skládek.

4. Negativní skleníkový efekt

Skládky emitují metan (především v důsledku skládkování bioodpadu), plyn s 28x silnějším skleníkovým efektem než CO2.

5. Skládky znečišťují zdroje pitné vody

Únik toxických látek velmi negativně ovlivňuje lidské zdraví a životní prostředí občanů bydlících v okolí skládek (v roce 2018 evidováno 178 legálních skládek – viz mapa), hasící voda se stává toxickou pro zdroje pitné vody z podzemních zdrojů.

6. Podpora využívání recyklátů ve veřejných zakázkách

Na skládkách končí bohužel také polovina vytříděných plastů. Přitom podle veřejného průzkumu z ledna 2019 si přes 80 % Čechů přeje situaci řešit. Stačilo by přistoupit na plošnou podporu využívání recyklátu v nových výrobcích ve veřejných zakázkách, což je samo o sobě obrovským impulsem pro uplatnění recyklátu a vytvoření nového trhu s vysokou přidanou hodnotou finálních výrobků.

7. Obce jsou na plánovanou změnu roku 2024 připravené

Konec skládkování směsného komunálního odpadu byl schválen v roce 2014 a odpovědným subjektům bylo dáno 10 let na přípravu změn, což je dostatečný čas. Mnohé obce své systémy nakládání s komunálním odpadem již změnily, investovaly značné prostředky a začaly s vytříděnými komoditami obchodovat. Odsun doby skládkování bohužel odrazuje i investory, kteří označují legislativní prostředí v České republice za velmi proměnlivé a nejisté a obávají se investovat do recyklačního byznysu, který není v ČR zatím řádně podporován.

8. Hrozí riziko rozšiřování počtu skládek, už dnes je jejich kapacita zbytečně plná

Již dnes mnoho provozovatelů skládek zvažuje díky této verzi zákona namísto investic do vyšších pater hierarchie nakládání s odpady (předcházení odpadů, znovupoužití, recyklace, výroba energie, skládkování) rozšíření skládek, protože současná kapacita při dnešní míře skládkování vydrží pouhých 10 let.

9. Třídící sleva není dostatečně motivační

Třídící sleva tak, jak je navržena v přechodném ustanovení, váže podporu třídění odpadu na skládkování zbytkového odpadu. Tím upřednostňuje skládkování zbytkového dopadu před jeho energetickým využíváním. To je zcela v rozporu s POH ČR (Plán odpadového hospodářství) a hierarchií nakládání s odpadem. Kvalitní třídění odpadu u zdroje v obcích by mělo být podporováno bez ohledu na způsob nakládání se zbytkovým odpadem.

10. Zákon navyšuje množství odpadů ukládaného jako „technické zabezpečení skládek“ z 20 na 25 %.

V novele zákona dochází k dílčím úpravám odpadů, které je možné takto skládkovat za velmi nízkou cenu, ale v tomto materiálovém toku končí miliony tun materiálů (zejména stavebních), které v České republice již dnes umíme recyklovat. Navíc do 10 let budeme čelit jejich kritickému nedostatku stavebních surovin a dojde tak k ohrožení zdrojové soběstačnosti.

Proč rok 2024 zachovat?

Zachování roku 2024 pro konec skládkování znovu využitelných odpadů s případnou specifikací přechodného období je příležitostí pro modernizaci ekonomiky, větší prosperitu a ekonomický růst. Stávající diskuze vedoucí k odsunu skládkováni pouze paralyzují současný rozvoj cirkulární ekonomiky, která má České republice velký potenciál a české cirkulární projekty získávají úspěchy i za našimi hranicemi. V sousedních vyspělých zemích se přitom skládkuje minimálně – Německo skládkuje pouze 1 % směsného komunálního odpadu (SKO), Rakousko jen 3 % SKO, v některých státech je skládkování zakázáno a skládkují se skutečně jen zcela nevyužitelné odpady.

Česká republika je připravena! Svědčí o tom i malé obce, které jsou na rok 2024 už nyní připravené – například obec Straškov-Vodochody, Hlásná Třebáň, Trojanovice, Lány, Štítná nad Vláří – Popov, Fulnek.

Náš cíl?

Naším cílem je zintenzivnit konstruktivní diskuzi mezi všemi aktéry a poukázat na dopady odsunu doby skládkování o dalších 6 let. Často jsou veřejnosti prezentovány neúplné pravdy, či polopravdy a laický člověk velmi těžko rozklíčuje, co je pro něho dobré a co ne. A od toho jste tady právě vy, „mozek občanů“, který jim může pomoci rozhodnout se, co je pro ně dobré a co jim přinese větší pozitivum. Zda další zbytečné zatěžování životního prostředí, či hledání nových cest, které pomohou zlepšit prostředí, ve kterém žijí, ale také kde najdou příležitosti pro rozvoj nového recyklačního byznysu, který je v současné době již nezbytný.

Na základě výše vyjmenovaných faktů na Vás apelujeme, abyste nehlasoval/a pro posunutí zákazu termínu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů a prosadil/a ambiciózní přístup k nakládání s odpady, které se týkají každého z nás. Cesty už teď existují a Česká republika má silné ambice rozvoje cirkulární ekonomiky a využití odpadu jako zdroje pro další byznys.


reklama

 
foto - Jonášová Soňa
Soňa Jonášová
ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

22.11.2019 13:24
Dobrý den

Samozřejmě, skládkovat odpad je to absolutně nejhorší, co s ním lze udělat. Chtěl bych ale od vás opravdu upřímnou odpověď na otázku, jaké jsou vlastně možnosti recyklace komunálního odpadu v ČR? Třeba plasty můžeme oddělovat od dalšího komunálního odpadu, ale co s nimi? Aby ten výsledek recyklace neměl nakonec horší ekologickou stopu než nedělat nic a ponechávat plasty v komunálním odpadu.

Opravdu je asi nejsmysluplnější využívat komunální odpad eneregticky. To by měl být základ a až pak lze začít přemýšlet, co je škoda spálit a je vhodné vytřídit a využít cirkulárně ekonomicky.

Řekl bych též, že za značné znečištění planety může hlavně vytříděný odpad, pro který nebylo nalezeno cirkulární využití a tak se třeba šoupl do oceánu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.11.2019 14:34
Skládkovat je smysluplné tehdy, kdy ostatní postupy jsou prostě horší (eko - eko). Což je naše situace. faktem je, že standardem by malo být při zakládání a provozování skládky zajištěno jímání skládkového plynu (z větší části metan), který může být technologicky využit.
Odpovědět
MM

Milan Milan

22.11.2019 18:26
Otevřený dopis proti skládkování to je taková legrace, jako že něco děláme? PRIORITA BY MĚLA PŘECI BÝT NETVOŘIT ODPAD. Tudíž tlak na výrobce. A tady je cesta. Se podívejme jak ten odpad vzniká. Lidi si jej nevytváří, lidi ten odpad kupují spolu výrobky, jen se podívejte těch plastových obalů, kartonů, krabice neskutečných rozměrů na minimální obsah, vratných obalů minimum... nejsem obhájce MŽP, ale tlak by měl být především na výrobce odpadů, to jestli se bude skládkovat, třídit, pálit, nebo vracet je nepodstatné. To nic nesníží. Ale pokud jde státu hlavně o peníze, jako že asi jo, tak se snaze MŽP o prodloužení termínu vůbec nedivím.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.11.2019 21:10 Reaguje na Milan Milan
Ony ty obaly u potravin ale často výravně zvýší jejich trvanlivost a tudíž se méně potravin zkazí. I tento aspekt je třeba vzíti v úvahu.

Jistě, např. kelímky jogurtů lze vozit ve stanadrdizovaných přepravkách. Tady by asi šlo na obalech ušetřit, kdybychom měli 5 druhů přepravek a v nich vozili 99 % potravin s tím, že tvar obalu by se vždy přizpůsobil nějaké přepravce. Zboží typu jogurt by se pak v Kauflandu nabízelo hned přímo z přepravek jako flašky s pivem či kedlubny.

Paní Jonášová, líbí se Vám tato myšlenka?
Odpovědět
ig

23.11.2019 15:34
Jak vypadá ten 80% recyklační potenciál? Je to tak, že když vyhodím nádobku od kečupu se zbytkem kečupu, že je teoreticky možné ten kečup od nádoby odseparovat, oddělit nálepku i s lepidlem, víčko, celé to prohnat jakousi recyklací a na konci dostanu kompostovatelný zbytek kečupu, regranulát potravinářsky čistého PET a HDPE a jako bonus ještě kuličku lepidla? Jinak si to totiž nedovedu vysvětlit a těch 80 % tan prostě nevidím.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

23.11.2019 18:13 Reaguje na
Ale to jsou institucionalizovaní snílci, něco jako Hnutí Duha, kteří chtějí vyrábět veškerou elektřinu z levných obnovitelných zdrojů a navíc mít zelenou Šumavu.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

25.11.2019 08:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Ještě, že má ČR takové hlupáky jako jste Vy, kteří rádi zabrání jakémukoliv zlepšní ŽP a zdraví nás všech... jste bílí koně vládnoucí garnitury....
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.11.2019 09:14 Reaguje na Lukáš Kašpárek
A jak zákaz skládkování zlepší ŽP? Obávám se, že ho spíš zhorší, protože naroste tlak na zřizování černých skládek.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.11.2019 19:56 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nadávat umíte pěkně, ale něčeho konstruktivně kritického jste se zatím nedopustil!
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.11.2019 06:25 Reaguje na
Ono to jde, ale za cenu naprosto šílených nákladů a naprosto šílené ekologické stopy, včetně produkce CO2.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist