V Německu sílí krajně pravicové občanské hlídky, lidé kvůli nim mají strach

„Někdy se setkáme s lidmi, kteří nás nemají rádi. Někdy kvůli nám na místo přijedou policisté, ale nám to nevadí, alespoň do té oblasti zavítají,“ popisuje pochůzkář berlínské milice Oliver Niedrich, který dohlíží na dodržování veřejného pořádku před barokní katedrálou v centru města.

18 fotografií

Niedrich má na sobě oficiálně vyhlížející červenou vestu s písmenem „S“. Jeho okřikování a napomínání obyvatel je navíc zcela legální, nesmí však nikoho zadržet nebo na něj použít násilí.

Niedrich je jedním z dvaceti milicionářů, kteří v Berlíně působí jako občanská hlídka. Ve skupinkách po dvou až třech procházejí čtvrti, kde se podle nich odehrávají zločiny. Jejich iniciativa se v překladu do češtiny  jmenuje „Stanovit ochranné zóny“ (v německém originále Schafft Schutzzone).

Podle stanice Deutsche Welle ale zkratka sdružení „SS“ obyvatelům okamžitě evokuje nacistickou éru a neblaze proslulou polovojenskou jednotku SS, která pronásledovala nepřátele režimu a byla přímo odpovědná za holokaust. Niedrich ale takové spojení odmítá, zkratka údajně vznikla náhodou.

Iniciativa „Stanovit ochranné zóny“ je nicméně odnoží německé krajně pravicové Národní demokratické strany (NPD), která však trvá na tom, že pouze zajišťuje bezpečí v turistických oblastech či přistěhovaleckých čtvrtích.

Kriminalita v Německu klesá, NPD buduje pocit strachu

„Hodně se změnilo přílivem cizinců. Taková je bohužel realita a nemůžeme před ní zavírat oči,” říká místopředseda NPD v Berlíně Sebastian Schmidtke, který milice organizuje. Sám má přitom za sebou nespočet deliktů, mezi jinými popírání holokaustu nebo podněcování ke zločinům z nenávisti.

Jeho prohlášení je ale v rozporu s fakty. Podle oficiálních údajů totiž kriminalita klesá v Berlíně i napříč celým Německem. V ulicích je navíc posílená policejní přítomnost. Politici a bezpečnostní analytici se proto obávají, že rostoucí počet milic v Německu má jiný účel, než jaký navenek proklamuje.

Podle kriminologa Berndta Wagnera je cílem občanských hlídek zastrašit cizince, budovat veřejný strach a získat tím politické body. „Občanské milice nejsou v Německu nic nového, ale příliv uprchlíků v roce 2015 přinesl do této praxe zcela novou dynamiku,“ vysvětluje Wagner.  

Uzavřít hranice a dovnitř nikoho nepouštět

Podle celostátních statistik se kriminalita v Německu loni snížila o 3,5 procenta. V Berlíně například klesl počet kapesních krádeží o 26 procent. Podle Wagnera se tedy někteří Němci neobávají kriminality, ale různorodosti ve společnosti. „Proto milice přitahují lidi s extrémně pravicovou ideologií,“ říká. 

Němečtí neonacisté jsou po zuby ozbrojení, policie se obává útoků

Základem politického programu NPD je právě vyřešení „problému s cizinci“. Proto chce strana uzavřít německé hranice, znemožnit imigrantům získání pracovních míst či sociálních benefitů a zachovat tak německou národní identitu. Jejím sloganem je „Chránit Němce“ nebo „Němci pomáhají Němcům“.

Německá zpravodajská služba milice NPD od roku 2018 bedlivě sleduje. Začátkem listopadu uvedla, že mají „potenciál pro pravicový terorismus“. Niedrich ale trvá na tom, že jen zajišťují bezpečí. Podle něj existuje v každém spolkovém státě přibližně 300 členů hlídek a rozhodně nehodlají přestat.

Německá NPD ve vlacích hlídkuje kvůli migrantům: