Doby, kdy si mohli archeologové něco odvézt domů, dávno minuly, řekl egyptolog Verner

Abúsír, pyramidová nekropole panovníků, kteří žili před 4 500 lety, s hrobkami jejich vysokých hodnostářů. Právě tady, 20 kilometrů od Káhiry, čeští egyptologové pracují, je to jejich hlavní koncese v Egyptě už 60 let. A stále mají na čem pracovat. 

26 fotografií

„Na pyramidovém poli doposud nebyla odkryta polovina památek. V jižním Abúsíru více než polovina a pokud jde o šachtové hroby, tam to bude menší polovina, která ještě nebyla prozkoumána,“ řekl v Rozstřelu egyptolog Miroslav Verner.

Tým českých egyptologů se v Egyptě krátce rozpadl po okupaci Československa v roce 1968. „Někteří kolegové zůstali v zahraničí, někteří byli vyhozeni z Filozofické fakulty kvůli ideologickým důvodům. V polovině 70. let se mi nakonec podařilo přesvědčit vedení Filozofické fakulty a Univerzity Karlovy, že není možné jednostranně odstoupit od mezinárodních závazků a že není možné opustit místo, kde zůstala rozdělaná práce. Nové vedení fakulty pak souhlasilo s tím, aby se rozdělané vykopávky dokončily a nakonec souhlasili i s tím, aby se s prací v Egyptě pokračovalo i nadále,“ řekl Verner.

Abúsír střeží ozbrojení vojáci

Bezpečnost archeologů v Abúsíru hlídá armáda. „Do lokality se vjíždí přes závoru, kde stojí policisté a vojáci. Abúsír je střežená lokalita, která je turistům nepřístupná. Jsou tam akorát egyptologové, inspektoři a policisté,“ popsala v Rozstřelu Ivana Faryová. 

100 let české egyptologie Speciál iDNES.cz

Přesto se najdou situace, kdy archeologové zbystří. „V noci tam bývá rušno. Z hloubi pouště se ozývá palba ze samopalu. Ve vesnici Abúsír se zase občas ozve střelba při oslavě svatby,“ řekl Verner. 

Egyptologové mají zajištěné bydlení na českém velvyslanectví v Káhiře. „Cítila jsem se tam bezpečně, pokud pominu automobilový provoz a přecházení ulic. Na rozdíl od jiných turistických center je tam klid. Chovají se k vám stejně jako k ostatním Egypťanům,“ uvedla redaktorka MF DNES. 

Úplatky nepřichází v úvahu

Pověstný bakšiš prý při jednání s egyptskými úřady či památkovými instituci Verner nikdy nemusel použít. „Na naší úrovni úplatky nepřichází v úvahu. To můžete s trhovcem na bazaru, ale na úrovni státních úřadů to nepřichází v úvahu,“ ujišťuje profesor Verner.

Čeští egyptologové mají v zemi faraonů skvělé jméno. Tamní školy k nám dokonce posílají své nejtalentovanější studenty. „Máme skvělé vztahy s egyptskými kolegy včetně vedení ministerstva pro památky. Výrazem těchto mimořádně dobrých vztahů je to, že Egypťané posílají své mladé talentované egyptology na doktorandské studium do Prahy.“

„V poušti je třeba se mít neustále na pozoru, protože práce v písečném prostředí polorozpadlé monumentální architektury je extrémně nebezpečná. Stačí neopatrný pohyb dělníka, který uvolňuje prostor pro archeologický výzkum, aby se dala do pohybu obrovská masa mnohatunových bloků kamene,“ říká Miroslav Verner.

Jako první z archeologických týmů začali čeští vědci používat na pyramidových polích geofyzikální metody, aby zjistili, co všechno se pod pískem ukrývá. Na přelomu tisíciletí také zaplatili přeprogramování americké družice QuickBird a získali detailní nevojenské snímky všech pyramidových polí. Proto vědí, že starověké památky tu leží pod pískem na každém metru. „Abúsír je v Egyptě naším největším objevem,“ říká Miroslav Verner.

Lokalita o dvou kilometrech čtverečních patří k největším a nejprestižnějším, které kdy Egypťané propůjčili k výzkumu zahraničním týmům. Je to místo spjaté s nejstaršími dějinami egyptského státu.

„Jsem velmi rád, že se nám podařilo dostat Abúsír na místo, které si v odborném egyptologickém světě zaslouží, a to i v mezinárodním měřítku. Tak tomu vždy nebylo. Abúsír bývala ne zrovna významná lokalita, zkoumaná jen okrajově a v polovině minulého století už pozapomenutá,“ připomíná Miroslav Verner, že kdysi se i v odborných kruzích mělo za to, že Abúsír je prozkoumaný a o starém Egyptě už nemá světu co říct. Opak byl pravdou, jak dokázali čeští egyptologové.

„Abúsír je veřejnosti nepřístupný, zatím sem nedorazil turistický ruch. A tak je možné nechat se trochu unést, vnímat několikatisíciletou historii, která tudy prošla, a díky poznatkům našich vědců si představovat, jak to tady asi vypadalo a fungovalo. Ostatně o to jde i ve výzkumu,“ říká Ivana Faryová, autorka seriálu ke 100 letům české egyptologie v MF DNES a na iDNES.cz, která Abúsír nedávno navštívila.

„Pro egyptology je totiž cenný každý z objevů, protože je to další díl do skládačky o dávné společnosti a jejím fungování,“ dodává autorka knihy Tajemství ukrytá v písku – 100 let české egyptologie, v níž skrze rozhovory s egyptology provádí čtenáře světem starých Egypťanů, českých objevů a představuje i vědce samotné. Ti totiž ve chvíli, kdy jejich nové objevy naplní stránky médií, většinou zůstávají v pozadí.

Miroslav Verner je archeolog a egyptolog. V letech 1975 až 2000 byl ředitelem Československého, později Českého egyptologického ústavu při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Specializuje se na dobu stavitelů pyramid. Na archeologických pracích v Egyptě se podílel od roku 1964.