Investice | 19.11.2019 11:21:55

Je potřeba mít vyšší cíle aneb jakou úroveň inflace by měly centrální banky cílovat?

Jakou úroveň inflace by měly centrální banky cílovat? Existence nominální rigidit (tedy že ceny a mzdy nerady klesají) a nadhodnocování inflace statistickými úřady (ačkoliv si většina myslí, že inflace je naopak

podhodnocena) určují, že inflační cíl má být kladný, nikoliv nulový. Ale jak vysoko? Je dvouprocentní inflační cíl to pravé ořechové?

Jednou z proměnných, které by měly ovlivňovat nastavení inflačního cíle je i výše rovnovážné úrokové sazby. Jsme v situaci, kdy rovnovážné reálné sazby výrazně poklesly. Podle odhadů Holston a spol. k nule pro USA a EMU. Některé odhady poklesu pro EMU dokonce ukazují záporné hodnoty.

Finanční trh vidí dlouhodobý výhled (5Y5Y) na reálné sazby následovně: nula pro USA a kolem -1% pro EMU a ČR někde mezitím. S inflačním cílem na dvou procentech to znamená, že v rovnováze se budou nominální sazby ECB pohybovat kolem dvou procent (pokud platí odhady Holston a spol.) nebo kolem jednoho procenta pokud bude platit to, co indikuje finanční trh.

Philippe Andrade a spol. zkoumali, jak změny v rovnovážné úrokové sazby ovlivňují optimální úroveň inflačního cíle. Strnulost cen a mezd směrem dolů je problém během ekonomického zpomalení nebo recese a zhoršuje její průběh. Nicméně v ekonomice také existuje indexace mezd a cen, tedy automatické zvyšování na základě aktuální inflace a růstu mezd. Čím vyšší inflace, tím i vyšší budoucí

růst mezd a cen. A do třetice také musíme vzít do úvahy, že centrální banka má omezení kam až může úrokové sazby snížit. Ať už je to nula nebo nějaké číslo těsně pod nulou. Centrální banka tak potřebuje mít nějaký prostor pro snížení sazeb, tedy neměla by se dlouhodobě pohybovat blízko nuly.

Co analýza Andrade a spol. ukazuje? Čím nižší rovnovážná reálná sazba, tím vyšší pravděpodobnost, že centrální banka narazí na nulový limit na sazbách. A proto by si měla vytvořit polštář ve formě vyšších nominálních sazeb. A tedy zvýšit inflační cíl, viz obrázek níže.

Tak například nulové rovnovážné úrokové sazby implikuji potřebu zvýšit inflační cíl ze dvou procent na čtyři procenta. Pokud ne, tak centrální banka bude často narážet na nulovou hranici. A pokud bude často narážet na nulovou hranici, tak bude muset častěji používat jiné nástroje měnové politiky jako kvantitativní uvolnění nebo kurzový závazek. Jak víme, tak centrální banky své inflační cíle nezvýšily. Takže nestandardní nástroje se stanou standardními, což dlouhodobě bude držet výnosy na

nízkých úrovních.