Přísné riffy i dubové mantry mezi Východem a Západem. Špína poslouchá projekty členů kapely Sleep
Špína se tentokrát rozhodla podívat se trochu do minulosti a projet si katalog skupin a projektů spojených se zakládajícími členy jedné z nejdůležitějších stonerových kapel – kalifornských titánů Sleep. Vydali jsme se tak na cestu dřevních riffů i po dýmem zahalených spirituálních stezkách, kde si východní náboženské směry podávají ruku s citacemi z těch západních a do všeho duní dubem inspirovaná basa.
Když zaslali kytarista Matt Pike a basák Al Cisneros demo nahrávku své desky Sleep’s Holy Mountain do kanceláře britského nezávislého labelu Earache, zaměřeného na metal (Godflesh, Napalm Death, Carcass a další), jednalo se vlastně o takovou ukázku toho, jak by to asi mohlo znít a cappella. Earache ovšem byli tak nadšení z jejich zvuku, že se rozhodli album rovnou vydat. A ustanovili tak nový, specifický přístup k tomu, jak ve stoneru pracovat se zvukem, především jeho tvrdostí a hlasitostí. Při vydávání jejich přelomového alba Dopesmoker to už – alespoň co se týče zachování jejich špinavého a nabuřeného zvuku, minimálně v oficiální verzi vydavatele – zas až tak snadné neměli. Kromě Sleep jsme zavzpomínali i na projekt Asbestosdeath, který jim předcházel a kde se objevil i bubeník Chris Hakius. Sleep skončili ještě před začátkem nového tisíciletí (byť před deseti lety ohlásili návrat a vydali se i na několik turné po světě). Pike ani Cisneros ovšem nezaháleli a vydali se každý svou cestou.
Nekonečné poslouchání starého dubu a reggae a pročítání filozofických i náboženských textů vedlo kolem roku 2003 basáka Ala Cisnerose k tomu, aby povolal Chrise Hakiuse a založil s ním kapelu Om. V kombinaci bicí–basa se jim (i když Hakiuse záhy vystřídal Emil Amos z Grails) podařilo dotáhnout Cisnerosovy vize ze Sleep k ještě větší repetitivnosti a především k meditativnosti. V textech citují judaismus i hinduismus, na obalech se objevují pravoslavné ikony. Cisneros si hraje s religiozitou podle svého, takže se nám opět po nějaké době potkala Špína s pořadem Hergot! a my se pokusili vysvětlit, o čem Om ve svých kontemplačních opusech zpívají.
Al Cisneros má na kontě i několik povedených sólových alb, kde se jeho láska k dubu projevuje už bez jakýchkoliv bariér a skrupulí. Nevěnovali jsme se ovšem jen jemu. Matt Pike od rozpadu Sleep neseděl v koutě a založil si kapelu High On Fire. Zpočátku se sice jednalo o navazování na přístup Sleep, kapela se ovšem po letech proměnila a pomyslným završením Pikeova snažení může být i fakt, že deska z roku 2018 – Electric Mesiah – dostala cenu Grammy.
Jak to bylo s vydáním Dopesmoker na London Records? Kdo má na svědomí přirovnání Black Sabbath k Beethovenovi? Jakým způsobem ohýbá Al Cisneros veškerá spirituální učení, která za ta léta nasál, do textů kapely Om? V jaké jiné kapele se Al Cisneros s Mike Pikem po letech setkali? A co si vlastně myslíme o High On Fire? Poslechněte si celý díl ze záznamu!
Playlist:
Sleep - Dragonaut (1992, Earache)
Asbestosdeath - Unclean (1990, Asbestos Records)
Om - Haqq Al-Yaqin (2012, Drag City)
Al Cisneros - Harvester Dub (2014, Drag City)
High On Fire - Rumours Of War (2007, Relapse)
High On Fire - Last (2007, Man’s Ruin)
Shrinebuilder - Pyramid Of The Moon (2009, Neurot)
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
