Collegium Marianum a Patricia Janečková: Půvabný večer u Šimona a Judy

Program začal komorně Partitou d moll Františka Ignáce Antonína Tůmy (1704–1774), zahranou pod vedením koncertní mistryně Lenky Torgersen. Šlo o hudbu barvitou a proměnlivou, podobně jako celý následující program. Lze v ní slyšet mešní kompozice vrcholného baroka (především v dramatickém gradujícím úvodu) i hudbu nastupujícího klasicismu. Následující Regina Coeli od Bohuslava Matěje Černohorského (1684–1742) patřila již Janě Semerádové a Patricii Janečkové, které předtím přihlížely výkonu svých kolegů z pódia. Zařazení skladby bylo součástí dramaturgické linky programu zaměřené na řád Milosrdných bratří, kteří v kostele sv. Šimona a Judy působili a jejichž kůr patřil k významným pražským centrům chrámové hudby. Podle katalogu skladeb z řádových sbírek v Čechách a na Moravě, který sestavila muzikoložka Michaela Freemanová, tento kus zde byl k dispozici a nejspíše se i prováděl. Sólistka tuto nepříliš dlouhou skladbu pro violoncello (Hana Fleková) a continuo s náročnými koloraturami přednesla zpaměti, svoje pěvecké kvality však spíše jen naznačila. Její hlas v ní působil poněkud zastřeně, málo zněle, bez lesku.

Antonín Reichenauer (c. 1694–1730) je mezi našimi soubory barokní hudby stále oblíbenějším skladatelem (připomenout lze několik nahrávek vydaných Supraphonem nebo třeba nedávný koncert z liturgických kompozic v podání souborů Musica Florea a Victoria Ensemble). Tímto pražským skladatelem, jehož hudba se ve své době hrála i mimo české země, se dlouhodobě zabývá houslista Collegia Marianum Vojtěch Semerád. Na program koncertu byla zařazena Reichenauerova méně hraná triová sonáta D dur.

Zbytek první půle koncertu už patřil vokální hudbě. Nejprve zazněla část Gloria z žalmu Laudate pueri (RV 601). Šlo z větší části o něžný „dialog“ sólové příčné flétny Jany Semerádové a zpěvního hlasu, který byl podán od obou protagonistek s velkým citem. Hlas Patricie Janečkové se s nástrojem krásně pojil.

Titulní skladbou večera, která patrně zazněla v novodobé koncertní premiéře, byla Mše ke svatým Šimonu a Judovi, u níž je poněkud nejasné autorství. V bavorském Ottobeurenu je dochována pod jménem slavnějšího Antonia Caldary (1670–1736), na Moravě (ve sbírce kostela sv. Jakuba v Brně a na olomouckém Svatém kopečku) se připisuje Johannu Georgu Reinhardtovi (c. 1676–1742), vídeňskému dvornímu varhaníkovi a kapelníkovi svatoštěpánské katedrály. Je to missa brevis obsahující pouze části Kyrie a Gloria. Jak během besedy před koncertem přiznala i Jana Semerádová, jde spíše o standardní „provozní“ liturgickou hudbu. Jistý slavností ráz jí dodává použití dvou clarin (Rupprecht Drees, Josef Sadílek). Spolehlivě, sceleným, ušlechtilým zvukem, se zde prezentoval osmičlenný pěvecký ansámbl s concertisty Stanislavou Mihalcovou, Danielou Čermákovou, Tomášem Lajtkepem a Tomášem Šelcem.

Druhá půle již patřila víceméně hudbě nastupujícího klasicismu. Koncert e moll pro flétnu a orchestr Františka Bendy (1709–1786) byl původně určen houslím. Krajní věty mají silný emocionální, dramatický náboj. Prostřední věta, hraná con sordini, evokuje dojem pastorální idyly. V ní sólistka zaujala půvabným, hravým frázováním, jinak bravurní hrou podpořenou bezchybným výkonem instrumentálního ansámblu.

Ohlášený program završilo Salve Regina Josepha Haydna (1732–1809), opět z hudebních sbírek Milosrdných bratří, tentokrát z Valtic. Jedná se o skladbu z roku 1756, tedy poměrně rané dílo. Patricia Janečková zde mohla náležitě ukázat svoji zběhlost v koloraturách. Výrazné a nápadité jsou zde i vstupy sboru.

Patricia Janečková pak dostala v rámci přídavku příležitost předvést se ve svém běžném repertoáru, totiž v Alleluia z Mozartova Exsultate, jubilate (KV 165). Právě v takových efektních skladbách, které má dobře zažité, dokáže nadaná mladá pěvkyně svým hlasem okouzlit nejvíce. Pod vedením Jany Semerádové si hlubší vztah k barokní a klasicistní hudbě asi teprve buduje. I tento pražský koncert ukázal, že v tomto případě se jedná o šťastné a i do budoucna snad oboustranně obohacující umělecké spojení.

Celý večer měl velice příjemnou, uvolněnou, chce se říci rodinnou atmosféru. Do standardní sestavy Collegia Marianum ostatně patří sourozenecká dvojice Semerádových i manželský pár – dramaturg celého cyklu Martin Rudovský je manželem Jany Semerádové. Skladba programu se z významné části vztahovala k místu koncertu a zároveň umožnila prezentovat relativně široký záběr souboru. Na koncertě, jenž mohl být trochu zastíněn jinou významnou hudební událostí – koncertním uvedením Vivaldiho Arsildy v nedalekém Rudolfinu –, se Collegium Marianum představilo v nejlepším světle, a to před téměř plným hledištěm.

Koncertní řada staré hudby pokračuje v kostele sv. Šimona a Judy 3. prosince 2019 Bachovými koncerty pro dvě cembala se sólistkami Monikou Knoblochovou a Editou Keglerovou, za doprovody Musiky Florey Marka Štryncla. Collegium Marianum se v Praze představí 8. prosince 2019 v divadelně-hudebním projektu s vánoční tématikou se souborem Buchty a Loutky a samostatně, v rámci svého cyklu „Barokní podvečery“, opět u Šimona a Judy 29. prosince 2019. Na programu tohoto již tradičního koncertu budou vánoční písně a kantáty barokních německých skladatelů, doplněné tvorbou českých autorů.

Hodnocení autora recenze 90 %

Patricia Janečková a Collegium Marianum
Kostel sv. Šimon a Judy v Praze, 12. listopadu 2019

Patricia Janečková
Soprán: Stanislava Mihalcová, Markéta Böhmová
Alt: Daniela Čermáková, Kamila Mazalová
Tenor: Tomáš Lajtkep, Ondřej Holub
Bas: Tomáš Šelc, Karel Václav Jeřábek

Housle: Lenka Torgersen (koncertní mistryně), Elen Machová, Petra Ščevková, Vojtěch Semerád, Marie Hasoňová
Viola: Andreas Torgersen
Violoncello: Hana Fleková
Kontrabas: Ondřej Balcar
Pozitiv, cembalo: Sebastian Knebel
Clariny: Rupprecht Drees, Josef Sadílek
Tympány: Pavel Rehberger

Umělecká vedoucí, traverso: Jana Semerádová