The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
Evropská komise by se v budoucnu měla při vytváření jakýchkoliv nových relokačních mechanismů pro žadatele o azyl poučit ze svých minulých chyb, protože současné krizové relokační mechanismy nesplnily svůj záměr, napsal Evropský účetní dvůr (ECA) ve své zprávě.
„Svého hlavního cíle – ulevit Řecku a Itálii – dosáhly pouze částečně,“ dodali auditoři. Původně se měly relokace týkat 160 000 migrantů, státy se oficiálně dohodly na přemístění 98 256 z nich, ale relokováno bylo nakonec pouze 34 705 lidí (21 999 z Řecka 12 706 z Itálie).
„Pozitivní je, že Evropská komise společně s azylovými orgány a pobřežní stráží dokázaly zareagovat na potřeby Řecka a Itálie v otázce hotspotů, stejně jako relokací, návratu migrantů a azylu. Podpora z EU byla klíčová,“ řekl Leo Brincat, člen ECA zodpovědný za zmíněnou zprávu.
Co se týká Evropské pohraniční a pobřežní stráže (Frontex), podle ECA poslala do italských téměř prázdných hotspotů více pracovníků, než bylo potřeba. Právě hotspotům se ECA věnovala na pokyn Evropského parlamentu, který chtěl navázat na zprávu z roku 2017. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)
Zahraniční výbor belgického parlamentu mezitím schválil rezoluci předloženou stranou Zelených, která vyzývá vládu k účasti v dobrovolném mechanismu pro přerozdělování migrantů zachráněných na moři.
Belgická ministryně vnitra Maggie de Blocková (VLD) k tomu uvedla, že takové rozhodnutí spočívá na bedrech nové vlády. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)
///
BERLÍN
Parlament sesadil člena AfD z postu předsedy výboru. Německý Bundestag poprvé ve své historii sesadil jednoho z poslanců z postu předsedy výboru. Jedná se o Stephana Brandnera z krajně pravicové strany AfD, který čelí nařčení z antisemitismu.
„Jednou jsem řekl svůj názor a hned jsem přišel o práci,“ komentoval Brandner rozhodnutí parlamentu.
Tesla jde do Berlína. Elon Musk oznámil, že jeho společnost Tesla postaví v blízkosti Berlína svou první evropskou „gigatovárnu“. Továrna by měla vyrábět baterie, pohonné jednotky a vozidla. Podle německého deníku Bild by mohla investice vytvořit až 10 000 pracovních míst. (Sarah Lawton and Florence Schulz | EURACTIV.de)
///
MADRID
Detaily budoucí koaliční vlády. Španělský socialistický premiér Pedro Sánchez (PSOE) a jeho protějšek z levicové strany Unidas Podemos Pablo Iglesias včera představili detaily ohledně své plánované vládní koalice. Informovalo o tom zpravodajství EFE, partner sítě EURACTIV.
Budoucí socialisticko-levicová vláda bude mít tři místopředsedy. Jedním z nich bude Iglesias, který bude mít na starosti sociální věci. Místopředsedou pro hospodářství se stane Nadia Calviňová. Třetí post, pro rovné příležitosti, povede Carmen Calvová.
Za návrhem této struktury stojí podle zpravodajství EFE sama PSOE, která tím podmínila současné koaliční vyjednávání. Půjde-li vše hladce, nová vláda by mohla být ustavena ještě před Vánocemi.
„Bude to progresivní vláda,“ uvedl Sánchez v televizním proslovu, ve kterém vystoupil spolu s Iglesiasem. „Španělsko potřebuje stabilní vládu, nikoliv dočasnou,“ shodli se oba lídři. (EUROEFE.EURACTIV.es)
///
PAŘÍŽ
Hladký postup francouzského kandidáta? Nový francouzský kandidát na komisaře Thierry Breton bude dnes odpoledne přesvědčovat europoslance, že je vhodným kandidátem pro agendu průmyslu a obrany. Post měla původně převzít Sylvia Goulardová, ta ale kvůli etickým otázkám neprošla europarlamentním grilováním. Breton coby bývalý konzervativní ministr za vlády Jacquesa Chiraca by mohl získat podporu konzervativců (EPP). Francouzský kandidát bude naopak muset o svých kvalitách přesvědčit především radikální levici, zelené a krajní pravici.
Europoslanci už rovněž mají Bretonovy odpovědi na jejich písemné otázky. V nich ale kandidát příliš mnoho o svém programu neprozradil. Zdůraznil naopak ukončení svých vazeb na společnost Atos. (EURACTIV.FR)
///
ŘÍM
EU řeší italské problémy. Itálie se v současné době snaží vyřešit hned dva své problémy tím, že žádá EU o přímou asistenci.
Ministr pro oblast jižní Itálie Giuseppe Provenzano řešil s místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem a budoucí komisařkou pro kohezi Elisou Ferreirovou otázku týkající se ocelárny Ilva v Tarantu. Podnik se měl stát součástí francouzsko-indického gigantu ArcelorMittal, který měl také vyřešit jeho zelenou transformaci. ArcelorMittal ale nákup nakonec odvolal, Itálie se tak podle Huffpost Italy chce obrátit na Komisi s tím, aby evropské regiony mohly čerpat dotace na přeměnu oceláren, podobně jako je tomu v případě transformace uhelných elektráren v zemích střední a východní Evropy.
Druhým problémem jsou záplavy v Benátkách. Podle primátora města Luigiho Brugnara bude město potřebovat stovky milionů eur, aby opravilo jejich ničivé následky. Europoslanci z řad Ligy již vyzvali Komisi k tomu, aby pro Itálii uvolnila finance z evropského programu RescEU, který je určen právě pro boj s přírodními katastrofami. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)
///
ATHÉNY
Nový název řeckého portfolia. Řecký eurokomisař Margaritis Schinas nebude nově zodpovědný za „ochranu“ evropského způsobu života, ale za jeho „podporu“. Progresivní politické síly silně odmítaly původní název a obviňovaly unijní exekutivu z příklonu ke krajní pravici.
„Název portfolia stále vyjadřuje hluboce konzervativní, krajně pravicový a reaktivní koncept kulturní nadřazenosti, který my odmítáme,“ řekl řecký europoslanec levicové Syrizy Kostas Arvanitis. (Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com)
///
VARŠAVA
Přetahovaná o senátory? Vládní strana Právo a spravedlnost se pokusila přetáhnout do své partaje některé opoziční senátory. Alespoň to tvrdí senátor Bogdan Klich (Občanská platforma), konkrétní jména již ale neuvedl. Strana Právo a spravedlnost sice v říjnových volbách zvítězila, v Senátu ale obsadila pouze 48 křesel, a nedosáhla tak na většinu. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)
///
BRATISLAVA
Klíčové hlasování EIB. Dnes bude správní rada EIB rozhodovat o tom, zda přestane financovat projekty využívající fosilní paliva. Konečné rozhodnutí však může být odloženo do prosince. Prohlásil to místopředseda EIB Vazil Hudák v rozhovoru pro EURACTIV.sk.
„Cílem není dosáhnout pouze kvalifikované většiny, ale získat dostatečně silnou kvalifikovanou většinu. Kvůli brexitu by navíc tato kvalifikovaná většina neměla být dosažena jen s podporou Spojeného království,“ dodal Hudák. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)
///
PRAHA
Na ruském blacklistu. Ruské ministerstvo vnitra zařadilo českou neziskovou organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Pokud by organizace pokračovala v zemi ve své práci, hrozily by jí sankce.
„V tuto chvíli zastavujeme veškeré aktivity na podporu ruských partnerů a přátel, abychom je neohrožovali (…) Ale v žádném případě to neznamená, že bychom v Rusku přestali pracovat,“ uvedla organizace ve svém prohlášení.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) označil rozhodnutí ruských úřadů za absurdní. Po ruském velvyslanci bude požadovat vysvětlení. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)
///
SOFIE
Unijní daň z letectví. Bulharsko podepsalo nizozemskou deklaraci o letectví, ale zatím není jasné, zda se kvůli tomu zvýší ceny letenek. Uvedl to ministr financí Vladislav Goranov v reakci na bulharského europoslance Radana Kaneva (EPP). Podle Kaneva je totiž Bulharsko jedním z devíti členských států, které podporují zavedení daně z letectví, což by „bezesporu vedlo k vyšším cenám letenek.“
„Bulharsko se připojilo k deklaraci nizozemské vlády, která upozorňuje na to, že letectví produkuje obrovské množství emisí. Deklarace proto vyzývá Evropskou komisi, aby provedla analýzu a předložila návrh legislativy na omezení či zdanění aktivit leteckých společností,“ vysvětlil ministr financí. (dnevnik.bg)
///
BUKUREŠŤ
Všem stejným metrem, žádá prezident. Rumunský prezident Klaus Iohannis uznal, že kritika jeho země v poslední zprávě Mechanismu pro spolupráci a ověřování (CVM) je oprávněná. Podle něj se jedná o důsledek „katastrofálního vládnutí“ kabinetu sociálních demokratů PSD, který „se očividně stavěl proti justici a usiloval o politizaci soudního systému“.
Nové vedení ministerstva spravedlnosti se podle Iohannise bude snažit napravit nefunkční systém, ale nebude to mít jednoduché. Existuje však malá šance, že by zmíněný mechanismus mohl být příští rok ukončen. I když prezident uznal nedostatečný posun své země v justičních reformách, zároveň kritizoval rozdílný přístup Evropské komise k Bulharsku, které podle ní učinilo dostatečné pokroky na to, aby se proces CVM zastavil.
Mechanismus pro spolupráci a ověřování je pod správou Evropské komise a má za úkol monitorovat justiční reformy a korupci. (EURACTIV.ro)
///
LUBLAŇ / BUDAPEŠŤ
Rekordní dodávka heroinu. Maďarští policisté v Budapešti odhalili a zabavili rekordní zásilku heroinu (69,1 kg). V rámci spolupráce s Maďarskem už slovinské úřady dokázaly zabavit 661 kg heroinu z celkových 730 kg. Hodnota drog na černém trhu převyšuje 87 milionů eur.
Podpora „mini-Schengenu“. Slovinsko podporuje integraci balkánských zemí, a to i v podobě nového „mini-Schengenu“ mezi Severní Makedonií, Srbskem a Albánií. Klíčem k ještě lepší spolupráci je integrace těchto zemí i do Evropské unie, nechal se slyšet ministr zahraničí Miro Cerar. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///
ZÁHŘEB
Chorvatsko chce po Srbsku miliony eur. Po bývalé Jugoslávii zůstalo na bankovních účtech po celém světě jmění v hodnotě 586 milionů eur. Vyplývá to z dohody, kterou mezi s sebou uzavřely v roce 2001 země bývalé Jugoslávie. Podle Mezinárodního měnového fondu by Chorvatsko mělo z této částky získat 134 milionů, Srbsko mu ale řeklo, že žádné peníze nejsou k dispozici. „Chorvatsko bude trvat na tom, aby odhalilo, kam ty peníze zmizely,“ uvedla chorvatská státní tajemnice Andreja Metelko Zgombićová. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///
BĚLEHRAD
Zpochybnění srbské vojenské neutrality není na pořadu dne. Srbský ministr zahraničí Ivica Dačić uvedl, že spolupráce s NATO je pro Srbsko důležitá, ale že vojenská neutralita Srbska je naprosto nezpochybnitelná. Dačić také uvedl, že Kosovo představuje pro Srbsko největší politickou a bezpečnostní výzvu. (EURACTIV.rs)
///