„Povedlo“ se nám dosáhnout neuvěřitelného milníku. Lidé se stali silou, která ovlivňuje geologické procesy více, než příroda sama. Proto vznikl vědecký termín, a pak i dokumentární snímek Antropocén, jenž přibližuje globální ničivé dopady naší průmyslové, zemědělské a další činnosti.
Trias, jura a křída jsou termíny, které si jistě mnoho z nás vybaví ze základní školy z hodin biologie, ale co za epochu je antropocén? Tento název vznikl na přelomu tisíciletí a ustálil se pro označení „éry lidí“ v geologických procesech, které kvůli praktikám jako je například zvyšování úrovně dusíku a fosforu v atmosféře, dobývání přírodních zdrojů či úbytek podzemních vod drasticky poškozují Zemi.
A právě tyto jevy inspirovaly tříčlenný filmařský tým v čele s kanadskou dokumentaristkou Jennifer Baichwal. Jí a jejím dvěma kolegům Edwardovi Burtynskému a Nicholasovi de Pencierovi trvalo sbírání materiálu a natáčení filmu celé čtyři roky. Za tu dobu stihli navštívit dvě desítky zemí na šesti kontinentech, mezi nimi byla třeba Čína, Austrálie, Ghana, Norsko, Rusko nebo USA. Využívali drony i kamery umístěné na helikoptérách, aby divákům dokázali poskytnout komplexnější záběry dopadů lidské činnosti na jednotlivé oblasti. „Zjistila jsem, že pokud se podobně „velké projekty“ nemají rozpadnout, potřebují správnou rovnováhu mezi celkovým pohledem a detailem. Někdy se kvůli správnému záběru musíte vznést k nebi, pokud ale ve výškách zůstanete, vzdálíte se tomu, co má skutečný význam,“ uvedla režisérka Baichwal.
Antropocén je závěrem třídílné dokumentární trilogie, na níž Baichwal pracuje od roku 2005. Film Manufactured Landscapes, který byl jejím režijním debutem a počátkem celé série, získal v roce 2006 ocenění Nejlepší kanadský celovečerní film na Torontském mezinárodním filmovém festivalu. V něm se Baichwal soustředila na problematiku průmyslové revoluce v Číně „okem“ fotografa Edwarda Burtynského, jehož snímky umně zachycují palčivou problematiku této industrializované a přelidněné země. Právě při práci na dokumentu Manufactured Landscapes se tým dal dohromady, neboť na něm jako producent spolupracoval i Nicholas de Pencier. Před Antopocénem trojice v roce 2013 uveřejnila ještě dokument Watermark, který se soustředí na vztah člověka a vody a nejrůznější způsoby, jakými tento přírodní zdroj využíváme.
Antropocén do českých kin distribuuje AČFK s cílem edukovat mladší diváky. Tento snímek není blockbusterem, jenž by se vysílal v tuzemských multiplexech, a proto si jej AČFK vybrala jako jeden ze dvou snímků v rámci vzdělávacího projektu Do kina!. Dokument bude mít premiéru 14. listopadu, přičemž první úspěch u nás zaznamenal již na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, kde Antropocén získal ocenění Nejlepší svědectví o přírodě.
