Čaputová úvodem, v diskusi ohledně významu pravdy, poukázala, že je nejdůležitější „neztratit ideály a nenechat se odradit“. Dnes podle slovenské prezidentky čelíme výzvám v kvalitě justice a Slovensko v této otázce právě prochází očistným obdobím. Často se v justici podle ní nachází bariéra vlastní pohodlnosti a určité lhostejnosti.
Fotogalerie: - Čaputová na Národní třídě
Rychetský doplnil, že ke spravedlnosti patří pravda zcela neoddělitelně. Podotkl, že zákon často i pracuje s nepravdou, jako příklad uvedl lhůtu u některých písemností, po které se automaticky pokládají za doručené. Právo nám prý přináší určitou rovnost, a to i přesto, že si rovni nikdy nejsme, ať s ohledem na věk či třeba materiální zabezpečení.
Mluvil i o frustraci ze situace ve společnosti za posledních třicet let. Uvedl, že ve společnosti se mlčí o některých problémech a začal se šířit strach z budoucnosti. A pak si přisadil, že se zde šíří i „strach z uprchlíků, které tady nemáme, a strach z islámu, který tady nemáme“. Ze společnosti se dle předsedy Ústavního soudu vytratila solidarita a humanismus. Doplnil též, že je zklamán, že česká společnost není ochotna přijmout „jakoukoli lidskou bytost, která utíká před terorem a násilím“. Poukázal přitom, že se tak děje zrovna u nás, když po roce 1968 přijímali na Západě mnoho našich uprchlíků.
FOTO: Repro ČT24. Diskuse v Betlémské kapli.
A to nenechalo chladným moderátora Václava Moravce. „Jste si vědom, že za tato slova budete pokárán, že se máte věnovat své instituci?“ naznačil. Z jakých kruhů Rychetského bude čekat pokárání, pak již moderátor nespecifikoval, zcela jistě však narážel na slova prezidenta Miloše Zemana z kraje října, kdy v rozhovoru pro Frekvenci 1 prezident Rychetskému vzkázal, aby „se nepletl do politiky a věnoval se Ústavnímu soudu”.
„Pavel Rychetský se v poslední době plete do politiky, aniž by k tomu byl kompetentní, a na druhé straně zanedbává práci pro Ústavní soud, což mohu doložit tím, že v ÚS leží už tři roky ústavní stížnost prezidenta republiky a dosud není vyřízena,” řekl na počátku října Zeman.
Hovořilo se i o současné situaci na Slovensku. Tam je problémem korupce a celková frustrace země. Velmi vysoká je prý otázka spravedlnosti právního státu a nenaplnění reforem, jež měly za cíl, aby kromě jistoty byla nabídnuta i lidská důstojnost.
Fotogalerie: - Čaputová na Národní třídě
Čaputová mínila, že po transformaci se některým lidem dokonce životní úroveň mohla i zhoršit či se zlepšila jen nepatrně. „Lidé nemají vždy kapacitu a zájem zjišťovat pravdu,“ postěžovala si, že poté má prostor i extremismus. Chybějící ochota dohledat se pravdy však dle slovenské prezidentky působí ve velké míře i na Západě.
„Historie byla něčím, co si upravovala společnost podle svých představ,“ pokračoval v diskusi Rychetský a zamířil k sovětské okupaci roku 1968, kdy měl v následných měsících národ za existenčních pohrůžek postupně prokazovat před funkcionáři, že o žádnou okupaci nešlo. Situace tehdy byla absurdní právě v tom, že i všichni tito funkcionáři moc dobře věděli, že to byla okupace skutečně.
A zamířil i ke slovům místopředsedy komunistů Stanislava Grospiče o tom, že lidé, kteří přišli během invaze o život, „byli vesměs obětmi dopravních nehod“. „Já myslím, že takový člověk je buď totální hlupák nebo totální gauner,“ vypěnil Rychetský.
Fotogalerie: - Výročí srpnové okupace
Došlo i na to, co si lidé myslí, že bylo za minulého režimu lepší. Čaputová souhlasila s výrokem, že se dříve tolik nespěchalo a byla tehdy mnohem méně uspěchanější doba, to je však podle prezidentky navázáno na to, že tehdy nebylo tolik možností, jak se uplatnit.
A pak si uzurpoval slovo Rychetský a vyplísnil dnešní bytovou politiku. „Stát nemá špatnou bytovou politiku, on nemá žádnou,“ burácel. Člověk dnes podle něj nemá šanci dosáhnout na vlastní bydlení a zvýhodněni jsou bohatí. Právě to může přinášet velká rizika i do budoucnosti.
Čaputová zhodnotila, že podobná situace je i na Slovensku a v návaznosti na tento problém se přiživuje i radikalizace společnosti.
Fotogalerie: - Podvečer 17. listopadu
Předsedkyně Učené společnosti Blanka Říhová uvedla, že problém s pravdou je i ve vědecké sféře. Mluvila o tom, že i vědci jsou lidé a někteří tak občas nečestně upravují své výsledky, aby potvrdili svá tvrzení. Připomněla ale, že u nás je vědecká obec velmi malá a brzy se tak roznese, komu se nedá věřit, pokud se k něčemu takovému skloní. Dodala, že vědci nedělají nic jiného než jen pokusy a omyly.
Svá slova k pravdě pronesl i Vácha. Řekl, že není třeba se pravdy bát, a na lež prý člověk nemá právo. Na což Říhová přisadila, že někdy je lež i opodstatněná a milosrdná, jelikož může pomoci těžce nemocnému. S tím ale přednosta Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty UK nesouhlasil. „V nemocnici prosím ne,“ ohradil se Vácha a opodstatňoval to lékařským kodexem.
Pak Česká televize přinesla výzkum spokojenosti. Spokojenější dnes jsou vzdělaní a mladí lidé, naopak starší méně vzdělaní lidé si myslí, že lépe bylo před listopadem 1989.
FOTO: Repro ČT24, Průzkum společnosti Kantar CZ. Názory lidí na změnu poměrů ve společnosti. Zelená barva – lidé spokojenější dnes, červená barva – lidé si myslí, že bylo lépe za minulého režimu.
Říhová se zařadila do třetí skupiny, zklamaná je zejména polistopadovým vývojem v politice.
Vácha řekl, že generace dnešních studentů je mnohem lepší, nežli ty předchozí. Na popud Moravce též podotkl, že je to vidět i v souvislosti se stávkováním studentů za klima. Doplnil i ostrá slova, že jeho generace musí nejprve „vymřít“. Říhová však nesouhlasila, že by starší generace musela mít nutně špatné názory. Pokud však dá prostor mladší generaci, může se prý také něco přiučit.
Následně dostali prostor i někteří ze čtyř stovek studentů středních a vysokých škol, kteří diskuzi v Betlémské kapli přihlíželi. A první ze studentů se pustil do Čaputové s otázkou na odvahu ve slovenské společnosti, jelikož i přes zveřejněné nahrávky Gorilla zůstávají někteří vysocí činitelé nadále bez trestu. Čaputová zopakovala, že to, co se na Slovensku děje, se dostává na povrch a odmítla paušalizovat všechny justiční a politické činitele. Zmínila, že má velkou naději na sebereflexi. Problémem však je, že velmi mnoho kauz, které se objevily nyní ve veřejném prostoru, již budou promlčené.
Fotogalerie: - Vzpomínka 1989 v Rakovníku
Další z otázek zamířila na předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského. „Byla by nějaká pravda a byla by nějaká svoboda bez Ústavního soudu?“ tázal se student. Předseda ÚS na to jmenoval, že jeho instituce oplývá velkými možnostmi. „Můžeme zbavit prezidenta jeho funkce, můžeme zrušit rozhodnutí jakéhokoli orgánu ve státě,“ jmenoval, načež ale dodává, že Ústavní soud „je za zavřenými dveřmi a zevnitř není klika“, čímž Rychetský mířil k tomu, že ústavní soudci musí čekat, až k nim daný podnět dorazí. Připustil i možnost omylu ÚS a vzpomenul na svůj starší citát: „Ústavní soud má vždycky pravdu, i když se mýlí.“ „Náš problém nejsou tlaky zvenčí, náš problém je uvnitř soudu, nás je patnáct,“ pokračoval. Ústavní soudci dle něj často řeší velmi těžké střety a v každé kauze musí obezřetně posuzovat, která ze svobod je silnější.
Následovala otázka mířená opět na slovenskou prezidentku. Tentokrát k rozdělení Československa. „Co byste dělala, kdybyste byla prezidentkou Československa v té době?“ ptal se student, načež Moravec pobaveně doplnil: „Abdikovala byste?“ Čaputová nechtěla hodnotit takto potenciální situaci. Otázka i po takto dlouhé době je dle ní otevřená a v době rozdělení mělo být referendum. „Vnímala jsem nekončící hádky politiků, kdo na koho doplácí,“ zavzpomínala. Sama se prý v době rozdělení vnímala jako Čechoslovačka a byla proti rozdělení. Vyzdvihla též, nakolik bylo rozdělení obou zemí pokojné.
A došlo i na dotaz na přednostu Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty UK Marka Váchu. A opět se hovořilo o mezigeneračních rozdílech. Vácha si pochvaloval, že mladá generace pochopila, že dějepis není něco ukončeného a dějiny tvoří sami. Nová generace má prý výhodu, že současní studenti mají dle něj být „globální občané“.
Fotogalerie: - Výročí listopadu ve jménu Zemana
A pak jedna studentka přiložila do diskuse s poukazem na odkaz Václava Havla. Rychetský se pobuřoval, co se společnosti stalo, že termíny jakožto „lepšolidé, sluníčkáři či havloid“ jsou pejorativní. Přisoudil to vzniku sociálních sítí, kdy se mají možnost projevovat i neúspěšní a zakomplexovaní lidé, kteří hledají někoho, kdo může za jejich problémy. „Fake news tvoří 75 procent obsahu všech sociálních sítí,“ doplnil.
Ohledně nepravd na sociálních sítích souhlasila s Rychetským i předsedkyně Učené společnosti Blanka Říhová, příkladem pak o nepravdivých zprávách mají být lži o důsledcích očkování.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
