Hlavní obsah

„Agenti CIA všude kolem nás a Bagdádí žije.“ Říjnový přehled konspirací a dezinformačních webů

Foto: Reuters

Bývalý lídr Islámského státu abú Bakr al-Bagdádí.

Reklama

Aktuální dění spustilo novou vlnu konspiračních teorií, kterým se dezinformační weby rozhodly věnovat. Ty poslední se týkaly například slovenské prezidentky Zuzany Čaputové nebo smrti lídra Islámského státu abú Bakra al-Bagdádího.

Článek

Agent CIA v čele Slovenska?

V posledních týdnech se na dezinformačních webech objevily konspirační teorie o napojení slovenské prezidentky Čaputové na americkou tajnou službu CIA. Dezinformační weby se tématu začaly věnovat po rozvázání spolupráce prezidentky s firmou Shaviv Strategy and Campaigns, která pro Čaputovou připravila volební kampaň.

Jeden ze zaměstnanců této firmy je i bývalý agent CIA Joseph Assad. Na základě tohoto faktu teorie vyvozují napojení slovenské prezidentky na americkou tajnou službu. Weby Assadovi také vytýkají, že byl zapleten do pokusu o převrat v Černé Hoře v roce 2016. Puč měl zastavit proces připojení Černé Hory k NATO. Podle deníku The New York Times byl však Assad naopak obviněn z napojení na Kreml a podpory Ruska zapojeného do převratu. Stávající vláda byla vstupu do NATO nakloněna, Spojené státy by podporou vládní opozice nic nezískaly.

Na základě těchto zdánlivě nesouvisejících informací a pozměněných detailů pak vznikají podobné teorie. Ačkoli weby nemají pro svá tvrzení žádné jasné důkazy, díky různým kognitivním zkreslením se mohou jevit jako věrohodná.

Tento typ konspiračních teorií tak často vzniká kvůli nedostatku informací o tématu nebo jejich vysvětlení, protože jsou z různých důvodů neveřejné nebo těžko dostupné. Situace tak svádí k tomu, aby si lidé tyto informace domýšleli. Jde o souhrn kognitivních zkreslení, kvůli kterým máme tendence podceňovat náhodu. Vytváříme místo toho příběhy s jasným scénářem i tam, kde jsou události spíše důsledkem shody okolností.

Jedním z takových kognitivních zkreslení je například takzvaná iluze shlukování. Ta zkresluje vnímání právě podceněním náhody. Vytváří pak tendence jakékoli situace vysvětlovat jako příběh s určitým řádem.

Podobným způsobem jde popsat původ i následující konspirace, která se v říjnu hojně objevovala na dezinformačních webech.

Bagdádí prý žije a také je agentem CIA

Prezident Trump nedávno oznámil smrt vůdce Islámského státu abú Bakra al-Bagdádího. Tuto zprávu některé weby zpochybňují, například První zprávy. Označily vše za Trumpovu PR záležitost, která postrádá relevantní důkazy, například fotografii mrtvého vůdce IS. Pentagon ovšem zveřejnil záznam ze zásahu na severozápadě Sýrie. Bagdádí se při něm dle dostupných informací zabil sám pomocí výbušné vesty.

I Aeronet smrt Bagdádího vyvrací. Uvedl, že vůdce IS „americké jednotky pouze přesunuly do Libanonu”. Označil ho za agenta americké zpravodajské služby CIA a zároveň plukovníka izraelské tajné služby Mossad. Celá operace pak měla být provedena za souhlasu a podpory Ruska.

Ačkoli úmrtí Bagdádího potvrdila řada států a koncem týdne pak i samotný IS, podle mluvčího ruského ministerstva obrany Igora Konašenkova množství vzájemně si odporujících detailů o operaci vyvolávají pochyby o její pravdivosti. Jak uvedl pro Ruskou státní zpravodajskou agenturu, syrské ozbrojené síly za podpory Ruska porazily Islámský stát již v roce 2018. Zároveň dodal, že ministerstvo nezaznamenalo žádné zásahy amerických leteckých ozbrojených sil v syrské deeskalační zóně Idlib.

Podobné teorie se objevovaly i v souvislosti se zabitím Usámy bin Ládina nebo popravou Saddáma Husajna. Informace týkající se potírání teroristických buněk jsou přísně utajované a neveřejné, běžný člověk se k nim nemůže dostat. Jde o podobný typ konspirační teorie jako první zmíněná. Vznikají i vlivem stejných kognitivních zkreslení.

Čím se dezinformační weby zabývaly v říjnu

Nejčastějším říjnovým tématem byla turecká invaze do Sýrie. Servery se obvykle držely scénáře, ve kterém hrálo významnou roli Rusko. Od velmoci si slibují, že celou situaci vyřeší a v regionu nastolí bezpečí. Kurdům všeobecně weby vyjadřují solidaritu, naopak negativně píší o NATO nebo EU, protože prý ve vyjednávání s Tureckem selhaly a jsou nespolehliví spojenci. Tento názor se snaží doložit historickými událostmi, jakou byla například mnichovská dohoda.

Z nestabilní situace na Blízkém východě dezinformátoři těžili i s ohledem na již tradiční téma migrace. Články se odvolávaly na informace, že z detenčních zařízení na území Sýrie uprchli rodinní příslušníci členů Islámského státu. Weby opět upozorňovaly na trestné činy spáchané migranty, ale věnovaly se například i připravované novele azylového zákona, takzvanému institutu strpění cizinců.

Dalším významným tématem měsíce bylo úmrtí Karla Gotta. Některé články publikovaly zpěvákovy staré rozhovory, které se týkaly konspiračních teorií. V říjnu zemřela také herečka Vlasta Chramostová. Některé weby pak oba zesnulé ve svých textech různě porovnávaly a stavěly do opozice, což často vyústilo ve vyzdvihování zpěváka na úkor herečky.

Reklama

Doporučované