RECENZE: Western na rychlých kolech. Proč paličatí kluci milují Le Mans

Originální název snímku Ford v Ferrari, jenž pro kina Evropské unie nedostal práva k použití, přesněji vystihuje reálný základ příběhu, souboj mezi automobilkami na dráze čtyřiadvacetihodinového závodu. Ale byť fanoušci vítěze znají a nezasvěcení jej uhádnou – jen pozor na nečekaný zvrat ve finále – na zážitku to nikterak neubírá. Dokonce dvě a půl hodiny filmového času utečou pocitově rychleji.

Těžko se rozhoduje, kdo z protagonistů je lepší. Jestli Matt Damon coby konstruktér vozů Carroll Shelby, jenž musel závodnickou kariéru opustit, nebo Christian Bale jako výbušný jezdec Ken Miles. První se v říši „kravaťáků“ obrňuje sebekontrolou, druhý naopak baví rebelskou arogancí, ale hlavně mezi oběma panuje dokonalá souhra sdílené vášně pro rychlá auta, z nichž to nejrychlejší mají postavit spolu.

6 fotografií

Ovšem i magnáti Henry Ford II. a konkurenční Enzo Ferrari, jež představují Tracy Letts a Remo Girone, by si s ústředními aktéry mohli podat ruku. Všechno to jsou dojemně paličatí mezci, věční kluci bojující zuřivě na pískovišti o poslední bábovičku; včetně kouzelné rvačky klíčového tandemu, jíž pobaveně přihlíží Baleova filmová manželka.

Na to, jak je vyprávění košaté a důkladné, kupodivu neztrácí rytmus ani mimo jízdu. Pomáhá přesné retro a vtip dialogů, díky kterému se typicky americké motivy hrdé tradice dědů, otců a synů, jakož i stavovská čest, vůle k vítězství, přátelství a jiné starosvětské ctnosti obejdou bez upatlaného patosu.

Maličko to skřípe pouze kolem krkolomného smiřování sportu s byznysem a marketingových padouchů, přičemž motivace nejzákeřnějšího z vymydlených manažerů zůstává až do konce záhadou.

Válka nervů

Na druhou stranu obraz novodobé podnikatelské struktury, kde vizionářského šéfa a realizátory jeho snu dělí zbytečná armáda důležitě se tvářících byrokratů, vždy potěší.

Film se podobně jako navrhování, ověřování, upravování a ostré testování průlomového vozu Ford GT40 odehrává v několika kolech. Na památný titulní závod tudíž dojde až v poslední půlhodině, ovšem nasnímaný je brilantně. Kameraman Phedon Papamichael si po Nebrasce říká o druhou oscarovou nominaci a Michael McCusker jako by stříhal podle řazení rychlostí. Téměř reportážní pohled z pozice závodníků diváka nutí, aby podvědomě šlapal na brzdu; přitom adrenalin nevychází z umělých efektů, nýbrž z války nervů.

Vkusný, snesitelně jímavý western na rychlých kolech se podobně jako Rivalové vyznačuje poctivým řemeslem, ze kterého dýchá nakažlivé vzrušení, odzbrojující posedlost a nostalgický hold chlapské síle, nyní často potlačované diktátem korektnosti. V neposlední řadě pak Le Mans ’66 potvrzuje, že si jeho režisér James Mangold, který se podílel rovněž na scénáři, úspěch svých předešlých filmů Walk the Line či Logan: Wolverine nevydobyl náhodným souběhem šťastných okolností.