Ministři zahraničí unijních zemí dnes na Radě pro zahraniční věci v Bruselu otevřeli cestu k možnému uvalení sankcí na turecké představitele či organizace zodpovědné za nepovolené vrty u pobřeží Kypru.
Ministři dnes přijali rámec pro případné postihy. Kromě toho diskutovali například o vývoji bezpečnostní situace v Perském zálivu, stabilizaci Afghánistánu, sankcím proti Venezuele a jaderné dohodě s Íránem.
Ankara provádí u pobřeží ostrova rozděleného na řeckou a kyperskou část průzkumné vrty pro těžbu ropy. Kyperská republika, která je členem EU, proti aktivitě Turecka protestuje a unijní lídři už v červnu označili vrty za nelegální. O měsíc později se ministři zahraničí shodli na postizích v podobě omezení unijních peněz proudících do Turecka či zmrazení aktivit Evropské investiční banky v zemi.
Dnešní rozhodnutí umožňuje zakázat vstup na území EU jednotlivcům odpovědným za pokračující vrty a zmrazit jim majetek. Stejný postih se může vztahovat i na firmy či instituce.
Rada zároveň prodloužila sankce vůči Venezuele do 14. listopadu 2020. Další rok tak zůstane v platnosti embargo na prodej zbraní a vybavení, které by venezuelské orgány mohly používat k potlačování opozičních protestů. Prodloužen je rovněž zákaz cest do EU a zmrazení majetku 25 lidí spjatých s venezuelským režimem.
Unie kritizuje vládu autokratického prezidenta Nicoláse Madura za omezování demokracie a zbídačování obyvatel, kterým se často nedostává ani základních potravin a léků.
Snaha o zachování jaderné dohody pokračuje
Země EU chtějí nadále usilovat o zachování jaderné dohody s Íránem, i když Teherán pokračuje v jejím vypovídání. Ten minulý týden podnikl další kroky k odstoupení od dohody z roku 2015, když začal aktivovat odstředivky používané k obohacování uranu.
Írán tak reaguje na fakt, že Spojené státy od dohody odstoupily a od loňska obnovují protiíránské sankce. Unijní země se chtějí pokusit dohodu udržet bez ohledu na to, že rozhodnutí Washingtonu její funkčnost zásadně poznamenalo.
„V této fázi bychom podle mě stále měli diskutovat o tom, jak zachránit (dohodu) JCPOA. Je to dobrá dohoda a my bychom ji měli udržet při životě,“ řekl před jednáním novinářům slovenský ministr zahraniční Miroslav Lajčák. Podobně se vyjádřil například jeho německý kolega Heiko Maas či nizozemský ministr Stef Blok. „Budeme se zabývat zaujetím společného postoje, přístup Íránu je velmi znepokojivý,“ prohlásil Blok.
Zachování jaderné dohody je podle vysoké unijní představitelky Federicy Mogheriniové čím dál složitější, ale o to důležitější. „Budeme pokračovat ve snahách o plnou implementaci dohody,“ uvedla na dnešní tiskové konferenci po jednání Rady.
Unijní země podle ní nadále považují dohodu JCPOA za klíčovou pro evropskou bezpečnost. Unie podle Mogheriniové počká s dalšími kroky na zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o aktivaci odstředivek používaných k obohacování uranu.
https://twitter.com/eu_eeas/status/1193926172570259458
Heiko Maas z bruselského jednání zamířil do Paříže, kde má na programu separátní jednání se svým britským a francouzským protějškem. Německo, Británie a Francie jsou signatářskými zeměmi dohody a podle Maase stále hodlají přesvědčit Írán, aby se k jejímu dodržování vrátil.
Povolební situace v Afghánistánu
Unijní ministři dnes v Bruselu jednali také o situaci v Afghánistánu po zářijových prezidentských volbách, na jejichž předběžné výsledky se zatím čeká. Unie je podle Mogheriniové připravena podpořit mírové rozhovory o budoucnosti země mezi afghánskou vládou a islamistickým hnutím Tálibán. Doufá také v obnovení dialogu mezi touto organizací, která ovládá část země, a Spojenými státy.
„Očekáváme však, že tento proces neohrozí, ale naopak posílí už dosažená zlepšení, zvláště co se týče lidských práv a práv žen,“ upozornila Mogheriniová na některé obavy spojené s islamistickými představami Tálibánu.
