Město Vyškov - Oficiální web

Vyškov, 5. listopadu 2019 – Ideální dobou pro vysazování stromů je pochopitelně období vegetačního klidu. Nejlépe v březnu a dubnu, nebo pak právě v říjnu a listopadu. Stromy mohou veškerou svou sílu soustředit na uchycení se na novém místě. Právě výsadbu město podle místostarosty Vyškova Josefa Kachlíka v žádném případě nepodceňuje. Problém je ovšem velmi často s výběrem vhodné lokality.

Je tak rád za výsadbu ovocných stromů ve směru od Polní ulice ke Kačenci. „Konkrétně jde o slivoně švestky. Snaha vysazovat nové dřeviny pochopitelně je, horší je to s umístěním. Chybí nám pozemky na souvislejší výsadbu. Kolikrát jde o nějaký úzký pás, kdy se ale dostáváme do rozporu s občanským zákoníkem, protože můžeme sázet pouze do určité vzdálenosti od sousední hranice. Naše výsadba tak následně může někomu vadit při obhospodařování pozemku nebo naopak on by mohl při práci naši zeleň poškodit. Nicméně právě soukromý zemědělec nám v mezi směrem ke Kačenci výsadbu umožnil nedaleko své první brázdy,“ ocenil místostarosta Kachlík s tím, že se v lokalitě objevilo na šest desítek švestek.

Ovocné stromy bývají většinou levnější, především ale z krajiny obecně mizí. „Například z okolí silnic. Pokud je nutné alej z důvodu stáří nebo nemocí odstranit, často ji nahradí neovocná, třeba javory. Švestky se ve směru na Kačenec hodí, každý si plod utrhne, když bude chtít,“ poznamenal místostarosta. Doplnil, že dalších 60 ovocných stromů nechalo město vysadit nedaleko bioplynové stanice v Sochorově ulici.

Připomněl, že snahou je obnovovat a vysazovat nové aleje stromů, sázet remízky, doplňovat dřeviny do sadů a sázet všude tam, kde to dává smysl. „Nehledě na to, že musí jít o území s kvalitním podložím. Pořád se potýkáme se dvěma zásadními problémy: některé pozemky, na kterých by se nám výsadba zamlouvala, nejsou městské, jindy je potíž v dodržování ochranných pásem veškerých sítí, jako je například voda, plyn nebo internet. Inženýrské sítě vedou skoro všude, dříve v takovém rozsahu nebyly,“ zdůraznil Kachlík.

Připomněl rovněž, že výsadba probíhá i v místech, kde nějaký strom uschl, nebo jej vzala červencová vichřice, kvůli které padly desítky stromů, další nenávratně poškodila. „Dřeviny jsou náchylnější na spoustu chorob. Ruku v ruce s tím vším jde sucho posledních let. Nevysazujeme semenáčky ani vzrostlé stromy, kvůli suchům se ukazuje, že prostřední, víc než metrová velikost je nejideálnější variantou. Kořenový systém je v takové hloubce, kdy lze uzalévat,“ vysvětlil vedoucí odboru životního prostředí Jiří Kutálek.