Denník N

O líbrzdovém víňe a o nahatich obráskoch,

zaspomínaų známí f šenku po dúhich rokoch …

„Já, ked sem ešče pazúrem enem bių …

jeden asi padesátročňí cigáň s nama robių,

no a ten na harmonike vjedzeų hrát velice dobre

a dicki, dicki, ked sme sceli, abi nám zas ňeco zahráų,

aspoň dvje deci líbrzdového vína ešče pret hraňím si ot nás vižádaų.“,

na mųadé roki zaspomínaų f šenku Milan nečekaňe …

Zvjedavo sem zareagovaų: „Líbrzdové víno a to je jaké?!“

Milovňík piva s úsmjevem odpovidaų: „Preca ribízlové!“,

a hned ve spomínkách na teho cigáňa pokračovaų:

„Pamatám si, jak ráz pocichúčki sa nás optaų,

lesik nemáme nahaté obráski a já sem odpovidaų,

že nač bi mu ňejaké ti nahocinki bili …

a šeci, šeci sme sa za krátkú chvílu až do popuku smíli,

lebo nahųas a isce aj úprimňe zareagovaų: ´Na pírku …´“.

„Na co ti nahaté obrázki potrebovaų? Na pírku?!“,

podotkeų sem a zopakovaų: „Na pírku?!? Prosím Ťa a co to je?!“

„Vidzím, že stoprocentňí záhorák s Tebja ešče dúho nebude,

ked vúbec nevíš, co znamená tak dúležité sųovo – ´pirkovat´ …“,

a víznam teho slovesa začaų ze smíchem, trízvo, visvjetlovat …

03.11.2019

Poznámka:

Jazyková korektúra: Andrea Danišová z obce Smolinské.

Teraz najčítanejšie