Pětadvacet let měli zakladatelé Aviatické pouti velký sen - předvést lidem ve vzduchu svá vlastní letadla.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

Jenže první pokus ztroskotal na replice Blériota, stroje, s nímž Jan Kašpar přeletěl z Pardubic do Prahy. Firma, která měla repliku postavit, nesplnila zadávací podmínky a stroj nikdy nevzlétl. Nezdar pořadatele nadlouho od snu mít vlastní stroje odradil.

„O to více jsem byl potěšen, když Jan Rudzinskyj před časem přišel s nápadem na vznik Letky Aviatické pouti,“ říká jeden ze zakladatelů akce Jaroslav Janda. 

Prvním létajícím přírůstkem do letky Aviatické pouti se tak stal dvouplošný Nieuport 11 UL. I jemu však patří letové prvenství tak trochu náhodou.

„Původně jsme chtěli postavit repliku letounu Rapid druhého slavného pardubického průkopníka Eugena Čiháka, ale při přípravách projektu se naskytla příležitost zakoupit již dokončenou a zalétanou UL repliku Nieuportu, která odpovídala i našim finančním možnostem,“ popisuje člen správní rady Aviatické pouti a vedoucí letky Jan Rudzinskyj.

Poprvé v akci ji uvidí návštěvníci právě na jubilejní 30. Aviatické pouti. Plánované letadlo Rapid by mohlo rozšířit Letku Aviatické pouti v některém z dalších ročníků, teď na něj začnou pořadatelé shánět peníze.

„Naším cílem je postupně vytvořit funkční sbírku letadel, která by důstojně připomínala, že Pardubice jsou kolébkou českého letectví a letectví k městu již téměř sto deset let neodmyslitelně patří,“ dodává Jan Rudzinskyj.

Když se řekne Nieuport 11 Slavná francouzská stíhačka Nieuport 11 z období první světové války vznikla v roce 1919. Létala jak ve službách francouzského letectva, tak britské Royal Naval Air Service. Licenčně se stíhačky stavěly v Itálii a v Carském Rusku, bez licence pak v Holandsku. Původních Nieuportů 11 bylo ve Francii vyprodukováno přibližně 400 kusů, protože již v roce 1916 je ve výrobě nahradil tvarově shodný typ Nieuport 16. Na Nieuportech létali i někteří piloti české národnosti, kteří za první světové války bojovali v řadách francouzského letectva. V letové ukázce se Nieuport 11 UL z Letky Aviatické pouti předvede na jubilejním 30. ročníku Aviatické pouti ve dnech 30. a 31. května 2020.

Předlohou repliky prvního funkčního stroje Letky Aviatické pouti je francouzská stíhačka Nieuport 11 z období první světové války.

Vznikla v roce 1919 jako protiváha tehdy velice úspěšným německým strojům Fokker E-I. Nový Nieuport byl velice obratný a měl velkou stoupavost, proto jej objednalo jak francouzské letectvo, tak britská Royal Naval Air Service.

První sériové stroje byly dodány útvarům na samém počátku roku 1916 a brzy dokázaly své kvality v soubojích s německými Fokkery, a to i přesto, že spojenečtí konstruktéři v té době ještě nedokázali vyřešit spolehlivou synchronizaci střelby palubních zbraní okruhem vrtule a Nieuporty byly vyzbrojeny jedním kulometem neseným nad křídlem a střílejícím mimo okruh vrtule.

Pro své malé rozměry dostaly Nieuporty od pilotů přezdívku Bébé.

„Stíhací Nieuporty byly ve své době u vojenských pilotů velice oblíbené a někteří z nich na Nieuportech dosáhli i čtyř desítek vítězství. Létali na nich i někteří čeští piloti, kteří za první světové války bojovali v řadách francouzského letectva,“ popsal Rudzinskyj.

Stíhačky létaly i ve službách první republiky

Stroje byly také zařazeny do výzbroje československých legií v Rusku. Jeden kus Nieuportu 23, což byla vývojová verze původní „jedenáctky“, létal krátce i v nově vzniklém československém vojenském letectvu.

Replika Nieuportu je proti originálním strojům zmenšená na osmdesátiprocentní velikost tak, aby odpovídala hmotnostním limitům ultralehkých letadel.

Repliku Nieuportu 11 postavil Petr Svoboda z Brna a do Pardubic ji prodal za půl milionu korun. K pohonu použil hvězdicový pětiválec Verner Scarlett 5, který replice dává nejen potřebný výkon, ale i originální zvuk. Vzhledem k malým rozměrům a velké obratnosti vyžaduje pilotáž repliky opravdu zkušeného pilota.

„Zatím má nalétáno pět hodin. To letadlo je krátké, takže je směrově poměrně nestabilní. Navíc má kolečka hodně vepředu, takže to těžiště může někdy předběhnout dopředu a letadlo pak má snahu udělat takzvaný groundloop, tedy smyk, což může být u letadla i fatální. Proto vyžaduje letadlo dobrého pilota, který to letadlo takříkajíc cítí a musí tendencím toho letadla předcházet,“ říká Rudzinskyj.