Opulentní urban fantasy Disco Elysium od základů překopává žánr detektivních her

Svobodou volby a reaktivním světem s „jako živými“ postavami se dnes chlubí kdejaké RPG, málokteré z nich ale hráčům ve skutečnosti umožňuje reálně vyjet z nalinkovaných kolejniček předepsané příběhové linie. Jakési vodicí lanko v podobě série vražd sužujících čtvrť Revachol nechybí ani v Disco Elysium, oproti spoustě jiných her vás ale nečeká žádný konec hry v případě, že ani jednu z nich nevyřešíte správně. Vaše postava zkrachovalého detektiva je sice obdařena trochou nadpřirozených schopností, které jí umožňují geniální dedukci s použitím různých halucinogenních látek, jak ale s jejími výsledky naložíte, je jen a pouze na vás. Není problém hlavní vyšetřování prakticky úplně ignorovat a raději se ponořit do víru chaotického dění urban fantasy.

Disco Elysium disponuje nebývalým množstvím textu, který ovšem neslouží jako zbytečná vata, ale opravdu stojí za to ho číst. Chytrostí i místy prvoplánovým, místy neméně inteligentním humorem vás k sobě dokážou připoutat nejen prakticky všechny dialogy s postavami, ale i vnitřní monology vašeho detektiva. Ten bojuje nejen s alkoholismem a následky opulentních drogových večírků, bez vašeho včasného zásahu se snadno může propadnout klidně i do paralyzující deprese.

Pozornost při čtení se vám obecně vyplatí, Revachol má totiž poměrně spletitou historii s různými vládnoucími režimy i filozofickými směry, mezi kterými si můžete prakticky svobodně vybrat. Zároveň žádné straně přímo nenadržuje a směle si tropí žerty z kapitalismu, socialismu nebo komunismu bez rozdílu. Jedinou překážkou pro našince může být absence českého překladu, díky tempu hry si ale bez problému můžete vypomáhat se slovníkem na displeji mobilu.