Barokní skvost u Orlických hor. Unikátní schody do nebe čekají na záchranu

Lidé všech náboženství odjakživa chodili na posvátná místa. Pouť pro ně znamenala cestu tam, kde hledali duchovní sílu, spásu duše, činili pokání nebo prosili o uzdravení.

Stejně tomu bylo i v křesťanství, kdy věřící navštěvovali především lokality spojené se životem Ježíše Krista a se zázraky Panny Marie. Bohabojností se také koncem sedmnáctého století inspirovala hraběnka Terezie Eleonora Ugarte a na osamoceném návrší u Orlických hor nechala vybudovat poutní místo Homole (některé zdroje uvádějí název Homol).

Lokalita vzdálená jedenáct kilometrů od Kostelce nad Orlicí se tak stala centrem zbožných poutí obyvatel jejího panství a lidí ze širokého okolí. Tím energická a podnikavá šlechtična pozvedla nejen náboženskou horlivost poddaných, ale i své hospodářství, které z návštěvníků ekonomicky těžilo.

Baroko na kopci

Jádrem celého komplexu je kostel Panny Marie Bolestné, hřbitov, budova kaplanky, kostnice a zvonice, ke kterým vede unikátní schodiště. Má mimořádnou délku, měří dvě stě metrů.

13 fotografií

Skládá se ze sto padesáti tří schodů a šestnácti odpočívadel (takové schody jsou v Evropě pouze dvoje – jedny v Itálii a druhé v Homoli), přičemž tento počet není náhodný.

Byl určen symbolickou myšlenkou, aby se poutníci při stoupání do chrámu mohli pomodlit růženec. Počet schodů přesně odpovídá počtu Zdrávasů ve Velkém růženci se třemi úvodními Zdrávasy, množství odpočívadel pak Otčenášům.

Lidé na Homoli putovali zejména za uzdravením, hledali zde energii a vnitřní sílu. Často celé schodiště vystoupali po kolenou a každý schod políbili. Poté vstoupili do kostela Panny Marie Bolestné, jehož průčelí je netradičně orientované na sever.

V božím příbytku se před svatým obrazem Panny Marie Ústecké pomodlili a doufali ve splnění svých přání. Stejně jako zázračně uzdravený muž, který se po tři dny a noci modlil, aby mu bylo odpuštěno, že se opilý posmíval soše sv. Jana, a zchroml. Jeho berle jsou dodnes zachovány na památku v kostele.

Poutní místo Homole je tak východočeským skvostem a díky svatým schodům Scala sancta se řadí k unikátním památkám nejen v České republice, ale i v Evropě.

Čekání na mecenáše

Schodiště zhotovené z kvádrů pískovce a opuky původně zdobilo deset velkých soch, čtrnáct andílků (s krumpáči a lopatami) a dvacet váz v rokokovém stylu. Dnes zbylo z výzdoby nevyčíslitelné hodnoty jen minimum. Sochy podlehly zubu času, vandalismu nebo se staly kořistí zlodějů, kteří po otevření hranic na počátku devadesátých letech minulého století vykrádali české památky.

Bohužel se nájezdu lupičů nevyhnul ani kostel. V současnosti je svatostánek zabezpečen a střežen. Zbytek soch zůstal na schodišti, v depozitáři a v kostele. Přestože byl celý areál před rokem vyhlášen národní kulturní památkou a v rámci „Programu záchrany architektonického dědictví“ byly na opravu kostela poskytnuty dva miliony, na obnovu své krásy stále čeká.

Výlet za klidem duše

Čím víc se k Homoli blížíte, tím víc si uvědomujete výjimečnost této stavby. Místo uchvacuje svojí polohou, je nádherně zasazené do přírody (ve výšce tři sta devadesát metrů nad mořem) a patří k nejhezčím ukázkám komponované české barokní krajiny.

„Svaté schody“ vám nabídnou výhled na okolní vesnice (Svídnice, Chleny, Borovnice, Velká a Malá Lhota), v dálce pak rozeznáte Ještěticko-vyhnanický hřbet, za nímž se rýsují Krkonoše. Homole vyzařuje silný genius loci a svoji tajuplnou atmosféru s pocity uvolnění a pokoje získává především v podvečer.

Může se hodit Kostel Panny Marie Bolestné patří pod správu Římskokatolické farnosti - děkanství Kostelec nad Orlicí a otevírá se o bohoslužbách (dvakrát do měsíce) a poutích. Termíny najdete na webu farnosti. Zbytek areálu je veřejnosti volně přístupný.