19. října 2005 začal soud s někdejším iráckým diktátorem Saddámem Husajnem. Dostat ho před něj nebylo vůbec jednoduché, předcházelo mu pátrání, které se táhlo dlouhé měsíce. Krutý prezident byl nakone dopaden ve sklepním úkrytu nedaleko svého rodného města Tikrít. Operace dostala název Rudý úsvit. Jak to tehdy probíhalo?
Našli ho v díře
„Dámy a pánové, máme ho,“ uvedl 14. prosince 2003 americký správce Iráku Paul Bremer na hodně sledované tiskové konferenci, po jeho oznámení následoval potlesk. Není se co divit, tyran Saddám přinášel příkoří a utrpení po dlouhá desetiletí.
Po Bremerovi dostal slovo velitel koaličních jednotek Ricardo Sanchez, který popsal, jak operace zatčení Saddáma Husajna probíhala. Spojenci po něm pátrali měsíce, až se jim konečně podařilo získat informace, kde se bývalý diktátor ukrývá. Měl se nacházet na farmě u vesnice Daúr nedaleko jeho rodného Tikrítu.
Byla sobota 13. prosince 2003 a smyčka kolem šestašedesátiletého Husajna se začala neúprosně stahovat. Zmíněná oblast byla pod kontrolou americké čtvrté pěchotní divize. Akce se účastnili američtí vojáci ve spolupráci s těmi kurdskými. Na základě získaných informací byla vytipována dvě místa, kde se Saddám s největší pravděpodobností ukrývá. Po setmění zaujali vojáci své pozice.
Byla to velká akce, která probíhala pod rouškou tmy. Operace, která dostala označení Rudý úsvit, se účastnilo na šest set vojáků, kteří obklíčili vytipovanou farmu. Pozornost spojenců se upírala především na dvě stavení, které byly označené jako Wolverine 1 a Wolverine 2.
Samotný útok byl zahájen v 18:00, když už panovala tma. Prohlídka vybraných dvou domů nic nepřinesla. Vojáci se pak soustředili na jejich okolí a pod jedním stavením objevili díru, která byla zakryta zeminou a dalším materiálem. Byla zhruba dva metry hluboká, vybavená klimatizací, nejdůležitější však bylo, že se v ní ukrýval Saddám Husajn zarostlý hustým plnovousem.
Po zatčení byl Saddám převezen na neznámé místo, kde proběhla jeho lékařská prohlídka a identifikace na základě DNA. Při jeho zatčení nepadl jediný výstřel a nikdo nebyl zraněn. Posléze stanul před soudem, před kterým se zodpovídal za zločiny genocidy, vraždy a týrání civilistů. Husajn soud od začátku prohlašoval za zmanipulovaný a vykonstruovaný USA. Veškerá obvinění popíral a hájil se sám. Nakonec byl odsouzen k trestu smrti oběšením. Poprava proběhla 30. prosince 2006 v 6 hodin ráno při východu slunce.
Vzestup a pád krutého tyrana
Saddám Husajn se stal prezidentem Iráku v roce 1979. Nedlouho potom vypukla válka s Íránem, která se táhla až do roku 1988. V srpnu 1990 napadl Irák Kuvajt. Irácká invaze se dočkala mezinárodního odsouzení a následovaly ekonomické sankce. OSN poskytla mandát k provedení vojenské operace za účelem osvobození země v Perském zálivu. Operace se účasnily bezmála tři desítky států v čele se USA.
Války a sankce zemi vedenou Saddámem Husajnem vyčerpaly. Začaly se objevovat spekulace, že Irák má zbraně hromadného ničení. Spojené státy byly připraveny vojensky zasáhnout v případě, že Husajn neumožní zbrojním inspektorům OSN řádnou inspekci. Irák byl také spojován s teroristickými útoky 11. září 2001. Pohár trpělivosti přetekl a 20. března 2003 začala invaze do Iráku, jejímž cílem bylo svrhnout Saddáma Husajna. Během invaze byl Husajn zbaven moci. Dostal status válečného zločince a za informace vedoucí k jeho dopadení byla tehdy vypsána odměna 25 milionů dolarů, přesto se mu dařilo zhruba 7 měsíců unikat spravedlnosti.
Válka je vždycky špatná. Zde si můžete přečíst o krutostech první čečenské války.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
