Zabývá se zdravou i léčebnou výživou, biochemií, chemií potravin a je autorkou několika odborných publikací. Zde alespoň několik jejích postřehů a zkušeností týkajících se významu mléčných výrobků a mléka ve výživě.

* Mléko a mléčné výrobky jsou nenahraditelné zejména z důvodu příjmu vápníku. Jsou také zdrojem plnohodnotných bílkovin, stopových prvků či vitaminů, které však můžeme získávat i z jiných živočišných zdrojů.

* Z hlediska množství obsaženého vápníku je rozdíl v jednotlivých mléčných výrobcích. Sklenice mléka, která obsahuje cca 87 % vody, má jen malé množství vápníku. Je mnohem výhodnější dát si kelímek jogurtu, tvaroh či tvrdý sýr. V nich je podíl sušiny mnohem větší; proto mají větší podíl nutričně hodnotných látek, tedy i vápníku.

* Určitě nedoporučuji konzumovat mléčný výrobek po datu jeho doporučené spotřeby, kdy je značné riziko pomnožení nežádoucích mikroorganismů. Zakysané mléčné výrobky je dobré kupovat hned poté, co je prodejce dostane od výrobce, protože máte záruku, že v tu chvíli obsahují nejvyšší množství žádoucích mikroorganismů podporujících naši střevní mikroflóru. S každým dnem skladování, i za ideálních podmínek, těchto mikroorganismů ubývá. Na druhou stranu množství vápníku doba skladování neovlivňuje.

* Ideální jsou jogurty střední tučnosti.

* Uvádí se (není to prokázáno), že mléko a mléčné výrobky z biochovů nebo chovů zajišťujících lepší podmínky pro zvířata, bývají chuťově lepší, což je dáno složením mléka a způsobem krmení krávy.

* Některé národy mléko a mléčné výrobky vůbec nekonzumují a na osteoporózu, kterou mj. způsobuje nedostatek vápníku, netrpí. Prakticky ji neznají. To je častý argument těch, co mléko odmítají. Musíme si však uvědomit jedno: tyto národy žijí v lokalitě, kde mléko a mléčné výrobky nejsou (nebo jsou jen minimálně) součástí jídelníčku už po mnoho generací. Za tu dobu se naučily mnohem lépe využívat vápník z rostlinných zdrojů než my. Abychom se my naučili stejně dobře využívat vápník z rostlinných zdrojů, potřebovali bychom na to také desítky, možná stovky generací, aby se organismus podmínkám přizpůsobil.

* Mléko může způsobovat zdravotní problémy – nejčastěji se jedná o alergii na bílkovinu kravského mléka či laktózovou intoleranci. Ne dobře bývá snášeno mléko také u chronických zánětů žlučníku, slinivky či střev. V některých případech, ale stačí vyloučit mléko a využít jiný mléčný výrobek.

* Pokud už mléko nekonzumujeme, alespoň částečně je mohou nahradit brokolice, květák, zelené natě, kapusta, zelí. Dále luštěniny, jako sója či fazole. Poměrně slušné množství vápníku obsahují i mák, ořechy a semena. Těchto potravin lze ovšem obvykle zkonzumovat pouze velmi malá množství.

V rostlinných zdrojích jsou také obsažené tzv. antinutriční látky, které podstatně snižují využitelnost vápníku. Ve špenátu nebo v rebarboře se jedná o kyselinu šťavelovou, v obalových vrstvách obilovin o kyselinu fytovou. Využitelnost vápníku z rostlinných zdrojů je velmi nízká, proto rostlinné potraviny nejsou dobrým zdrojem vápníku.