Mistrovství světa do 20 let – 14. – 26. 10. 2019, Dillí, Indie

1. Report

Cesta

V neděli 13. 10. jsme se ve složení Nela Pýchová, Anežka Vlková, Jan Vykouk a já vydali do daleké Indie (Martin Hollan se vypravil po vlastní ose o den dříve). Sraz byl v 15.00 na Ruzyni a „už“ v 8.20 místního času jsme dorazili do Dillí. Cesta byla sice dlouhá, ale proběhla bez problémů, stejně tak přestup v Douhá. Jediným zádrhelem byla pasová kontrola v Indii, která trvala více jak hodinu. Na letišti na nás čekal zástupce pořadatelů, který zařídil taxi, které nás odvezlo do hotelu. Cesta z letiště byl vcelku zajímavý zážitek. Překonat těchto cca 20 km trvalo asi 1,5 hodiny, během kterých jsme neustále kličkovali mezi davem pobíhajících lidí, stejně kličkujících aut a motorek a občas se museli vyhnout nějaké zmatené krávě. Nicméně kolem 11.00 jsme konečně na hotelu. Uff.

Hotel a jeho okolí

Určitě by se našlo pár detailů, které neodpovídají 5* hotelu, ale v rámci možností jsme ubytováni dobře. Dojem kazí jen to, že každý den máme snídani i další jídla neustále na jiných místech a samozřejmě, že nikdo nikdy neví, která to jsou. Sice se ještě nestalo, že bychom jídlo promeškali, tak neustálé hledání správné restaurace je vzhledem k velikosti hotelu trochu únavné. Trochu horší je to s okolím hotelu. Sice nejsme ve čtvrti, ve které bychom se museli nějak strachovat o život, ale v podstatě není kam jít. Kousek máme metro, kterým se můžeme dostat do centra, ale to jsme v tuto chvíli ještě nestihli. Osobně největší problém vidím v ovzduší celého Dillí. Dýchat vzduch mimo hotel je asi tak příjemné, jako procházka ranním Mordorem. Honza Vykouk to komentoval slovy, že od teď mu to doma bude připadat jak v rajské zahradě (a to bydlí vedle chemičky).

Jídlo

Jídlo je přesně takové, jaké jsem čekal. Tj. neustále rýže a něco pálivého k tomu. Já jsem spokojen, jen Anežka trochu brblá, ale myslím, že si na ostřejší chutě brzo zvykne. Co jiného jí zbývá…😊

 

To není mlha, to je smog.

Úžasný výhled na polední Dillí (ano, přes smog není slunce téměř nikdy vidět)

Cesta z letiště na hotel

 

2. Turnaj

V minulém reportu jsem popisoval cestu do Dillí, ubytování, jídlo a vůbec věci mimo turnaj. Nyní už máme něco odehráno, tak přidám pár postřehů z turnaje samotného.

1.kolo – trochu slabší rozjezd – (2/4)

Nela i Martin splnili očekávané a vyhráli proti slabším soupeřům, i když zrovna Martinova partie byla nesmírně zajímavá, kdy trochu optimisticky obětoval pěšce a poté dokonce figuru, ale jeho slabší soupeř se nedokázal s následnou kompenzací našeho hráče vypořádat. Anežka pro tentokrát ještě nepřekvapila a již od zahájení tahala za kratší konec. Bojovala statečně, ale na silnou soupeřku nestačila. Největší překvapení, bohužel nepříjemné, na nás čekalo v podobě prohry Honzy Vykouka.

2. kolo – černý den české výpravy – (1/4)

Toto kolo se nám vůbec nepovedlo. Úlohu papírového favorita splnila jen Anežka. Ostatní bohužel prohráli. Nela popletla zahájení a z problémů se již nedostala. Martin na tom byl podobně. V zahájení zvolil trochu neperspektivní variantu a soupeř přesnou hrou (speciálně 21. Va3 s ideou Vh3) Martina přehrál. V tomto okamžiku máme 1/3, ale vlastně vše podle papírových předpokladů. Co nebylo podle předpokladů, byla Honzova další prohra. Zvolil zajímavé zahájení, ve kterém má slušné šance porazit soupeře i černými, ale série dvou chyb (20. a 21. tah) partii předčasně ukončila.

3. kolo – blýská se na lepší časy – (3/4)

Honza již tentokrát nezaváhal a celkem přesvědčivě vyhrál. Martin i Nela jen remizovali proti papírově slabším soupeřům, ale v obou případech se jednalo indické soupeře, kde Elu nemůže věřit ani ten největší optimista. Velké překvapení pro nás připravila Anežka. Porazila hráčku s Elem téměř o 400 (!!) větším a to se nestává každý den.

4. kolo – slušný standard – (2/4)

Honza se pomalu rozjížděl, ale snad se dostává do obvyklé formy a soupeře spolehlivě poráží. Anežka tentokrát nepřekvapila, ale hrát černými proti nasazené jedničce nebylo nic jednoduchého. Nela ze zahájení získala příjemnou pozici, kterou ale soupeřka slušně bránila a partie tak zaslouženě skončila remízou. Nejzajímavější byla situace u Martina. Z čistě šachového pohledu se nic zajímavého nestalo a partie asi zaslouženě končí remízou. Nicméně…

Hned v zahájení se stala následující situace. Martinovo soupeř přišel za záchodu a skoro brečel. Martin ještě netuší, co se děje. Po chvíli přichází rozhodčí se slovy, ať pokračují ve hře?! Proč by taky ne. Po chvíli přichází další a další rozhodčí a ukazuje se, že soupeř šel na záchod s hodinkami a podle pravidel turnaje by to mělo znamenat konec partie a výhru našeho reprezentanta. Na otázku, zda chce Martin pokračovat ve hře, nebo reklamovat výhru, odpověděl náš hráč, že bude pokračovat…

Fair play? Hloupost? Kdyby se situace obrátila, zachoval by se soupeř stejně? Nechť si každý odpoví sám. Pro dokreslení situace je třeba zmínit další dvě věci. 1) Na setkání před turnajem a stejně tak při zahájení turnaje bylo jasně řečeno, že si budou dávat velký pozor na jakékoliv podvádění. Nikdo nesmí do hracího sálu ani s vlastní tužkou, natož s telefonem nebo hodinkami. A bylo řečeno, že porušení těchto pravidel automaticky znamená prohru.
2) Soupeř šel sám za rozhodčím a přiznal se, že si hodinky zapomněl sundat (to mi aspoň řekl hlavní rozhodčí, když jsem se dožadoval vysvětlení). Rozhodčí zareagoval tak, jak zareagoval. Stejně tak i Martin.

Jedeme dál. Všichni jsou na 50 %. Pro někoho úspěch, pro někoho zklamání. Na oslavy to určitě není, ale žádná velké tragédie také ne.

 

3. Report

5.kolo – černý den děvčat – (1,5/4)

Po slabším začátku turnaje to vypadalo, že v tomto kole zase všichni zabodují. Po zahájení jsme na všech šachovnicích měli hratelné pozice a tajně jsem doufal v plný bodový zisk. Jako už obvykle se ale děly věci…

Martin opravdu zavěsil. Honzovo soupeř se v mírně horší pozici dobře bránil a partie zaslouženě skončila remízou.  Zbytek už byl horší. V zahájení sice Anežka získala příjemnou pozici, kterou jsme navíc měli v přípravě, ale poté nebyla trpělivá, obětovala nekorektně pěšce a docela rychle prohrála. Nejsmutnější pohled byl na partii Nely. V bojovné partii plné nepřesností z obou stran nakonec vznikla koncovka, kde má Nela kvalitu za dva pěšce. Materiál přibližně v rovnováze, ale soupeřka si postavila pěšce na barvu svého střelce a ten tak byl úplně zbytečnou figurou. V okamžiku, kdy už už čekám, že naskočí výsledek 0-1 a půjdeme všichni na večeři, tak se sekl online. Ale nepochyboval jsem, že partie skončí tak, jak má. Po nějaké době se online zase rozběhl a místo logické 1 na mě zírá neuvěřitelná 0. Přesně v okamžiku technického problému si Nela nalezla do časovky, která se jí vůbec nepovedla…

6.kolo – ach ty věžovky – (2,5/4)

V tomto kole děvčata bodovala konečně naplno. Anežka i Nela získaly v zahájení pozice přesně podle představ a jak začaly, tak i skončily – 2/2. Chlapcům se toto kolo moc nepovedlo. Honza ze zahájení získal značnou převahu a v okamžiku, kdy soupeře měl dorazit, tak chyboval, a nakonec byl rád za remízu. Ještě horší to bylo u Martina. Sehrál celkem kvalitní partii proti velmi silnému soupeři (Kollars,D., 2587) a když už se zdálo, že partie skončí remízou, tak udělal neuvěřitelnou hrubku a partii o jedno tempo prohrál…

Volný den

Po 6. kole následoval volný den a doufejme, že se všichni oklepou. Hrubých chyb bylo opravdu hodně a už by to chtělo zabrat.

Pár fotek z výletu do Tádž Mahalu

Mistrovství světa do 20 let – 14. – 26. 10. 2019, Dillí, Indie

  1. Report
  2. – 11. kolo

Po šestém kole jsem trochu doufal, že volný den bude znament změnu ve hře a výsledcích…a bohužel jsem měl pravdu. Zatímco první půlka turnaje byla jen nepovedená, druhá byla vyloženě tragická. Naštěstí jen sportovně. Hrubky se povážlivě množily a nebyla morální síla na zásadní změnu. Ono nikdy nebylo jednoduché hrát proti papírově slabším soupeřům, kteří pošilhávají po remíze. Občas to vede k tomu, že riskujete až moc. A když si člověk uvědomí, že soupeři byli slabší opravdu jen papírově (elo u hráče z Indie neznamená vlastně nic), tak bylo na výsledek zaděláno. Rád bych vybral nějakou pěknou partiovou ukázku, ale bylo by to na stále stejné téma – naše hrubé chyby. Toho vás ušetřím a raději nechám promluvit jednotlivé hráče…

Jan Vykouk (5/11): Všechny partie, které jsem prohrál, jsem prohrál na hrubou chybu z normální pozice, v nějakých momentech jsem měl naprostý výpadek a partie se nedala zachránit. Asi nejlepším příkladem je partie 10. kola, kde soupeř chtěl opakovat tahy, ale to se mu nepovedlo, postupně jsem získal velkou převahu a pozice byla jednoduše vyhraná, ale přišly dvě nepochopitelné hrubé chyby za sebou a byl konec. Podmínky pro hraní byly velmi špatné a do Indie už nikdy nepojedu. Být po nákupu pronásledovaný hladovými dětmi není to pravé.

 

Matrin Hollan (4,5/11): Můj špatný  šachový výkon byl podle mě způsoben následujícími faktory. Turnaj byl velmi náročný a hlavně nepodařený. Hrubek a chyb v propočtu  bylo v mé hře požehnaně hodně. Právem tento turnaj hodnotím, jako nejhorší v celé mé šachové kariéře. Strava v našem hotelu velmi omezená. Pouze se podávalo kuřecí a ryby. Bohužel všech asi 6 jídel se stále opakovalo a nebyly žádné obměny. Bohužel i po organizační stránce turnaj nebyl dobrý. Hrací sál byl v přízemí, ale bylo zde plno dalších sálů, kde většinou hrála hudba. V některých momentech, tedy hlavně na posledních stolech, bylo težké se soustředit, protože byly nejblíže.

 

Nela Pýchová (6/11): Co se pořadí týče, skončila jsem sice kolem svého nasazení, ale v turnaji jsem měla pouze jednu soupeřku papírově silnější než já. Nešlo pouze o hrubé chyby, ale pokud se mi podařilo získat dobrou pozici ze zahájení, většinou se mi postupně povedlo ji otočit ve svůj neprospěch, k čemuž také hodně přispěla moje pomalá hra. Pokud se týká prostředí, ovzduší bylo v Dillí opravdu špatné a pro mě velikým mínusem bylo, že jsem se nemohla jen tak projít venku, protože nebylo moc kam a hlavně to prý není bezpečné. Ale s hotelem ani s organizátory jsem problém neměla, kromě zpožděného prvního kola. Všichni tu byli moc milí a usměvaví.

 

Anežka Vlková (4,5/11): Co se výsledků týče, velmi se mi podařila první polovina turnaje, kdy jsem měla slušné výsledky s papírově silnějšími soupeřkami. Druhou polovinu turnaje takto pozitivně hodnotit nemohu, avšak ve většině partií jsem byla outsider, tudíž se to jako příšerný výsledek hodnotit nedá. Ze zahájení jsem ale často vyšla lépe, bohužel jsem partie dokázala pokazit. Celkově turnaj hodnotím jako průměrný. Co se týče organizace, jsem celkem spokojená, akorát bych ocenila větší výběr při obědech a večeřích. Mrzelo mě, že se tu nedalo dostat ven, protože by to nebylo bezpečné. Nebylo to možné ani v resortu, tudíž jsme kromě volného dne byly neustále zavřeni na hotelu.

Petr Neuman